Zástupci členských států EU potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku
Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Češi se podle informací ČTK zdrželi, proti bylo Maďarsko a Polsko. Schválený postoj států bloku je definitivní, nová migrační a azylová pravidla už jen formálně schválí unijní ministři, konkrétně na jednání ministrů financí příští týden v úterý. Evropský parlament balíček podpořil na plenárním zasedání na začátku dubna.
Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že těm zemím unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ruská válka si nezadá s druhou světovou, řekl Pavel na Vítkově. Citoval i Havla
V Evropském parlamentu bylo hlasování o balíčku, který tvoří deset legislativních návrhů, dramatem do poslední chvíle. Podpora pro všech deset předpisů totiž nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas.
Natahujete koberec k muslimským modlitbám, vmetl Havlíček Rakušanovi. Ten se ohradil
Vláda má podíl na nepovedené podobě migračního paktu. Natahujete tu koberec k muslimským modlitbám, nechal se slyšet místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček v nedělní diskuzi v Partii Terezie Tománkové. Podle něj je největším problémem návratová politika, což by Evropa nemusela zvládnout nejen ekonomicky, ale také z hlediska bezpečnosti unijních hranic. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na kritiku reagoval slovy, že hnutí ANO už v minulosti strašilo nelegální migrací.
Na jednání takzvaného Coreperu II, tedy velvyslanců členských států EU, se zástupci zemí zabývali přípravou jednání ministrů na příští týden. Postoje jednotlivých zemí ukázaly právě i to, jaké budou postoje ministrů při formálním schválení příští týden. Nečeká se tedy, že by balíček následně neprošel. Maďarsku a Polsku se nepodařilo přesvědčit další státy, aby společně vytvořily blokační menšinu. Slovensko dvě části paktu odmítlo, u zbývajících se zdrželo.
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise (EK) dohodli loni v prosinci. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se pak 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Českou republiku horší než ta, na níž se Česko podílelo v době svého předsednictví. České ministerstvo vnitra uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
Česko své výhrady zopakovalo i v prohlášení, které připravilo ministerstvo vnitra a které Praha prezentovala už na únorovém jednání. V dokumentu Česko odůvodňuje své hlasování a zmiňuje, že kompromisní podoba z trialogu není úplně podle představ české vlády.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Řešení ilegální migrace? Jsme na půli cesty. Musíme být odvážnější, připustil Fiala
