Jak lidé reagují na poslední uvolňování zodpověděl psycholog Radek Ptáček.
Rozvolňování opatření a mírný optimismus v médiích lákají Čechy do restaurací, chodit bez roušky a žít původním režimem. Co prožívá lidská mysl v tomto období a jak se obrnit vůči krizi, zodpověděl profesor a psycholog Radek Ptáček.
Do současné doby byla podle Ptáčka lidská psychika v takzvaném nabuzení, kdy si mnozí psychické problémy nepřipustili. „Rozvolňováním začíná u lidí pocit euforie, kdy se těší na nový start. Pokud ale nebude něco fungovat tak, jak si přáli, může poté přijít pocit zklamání,“ varuje profesor a psycholog Radek Ptáček.
Čechům podle něj chyběl především osobní kontakt s přáteli. „Projít se venku bez roušky nebo navštívit restauračních zařízení nyní lidé vnímají jako velké uvolnění,“ myslí si Ptáček. Tato situace má vliv samozřejmě i na psychiku. „Lidé mají tendence se chovat jako ostatní,“ doplňuje Ptáček s tím, že rozvolňováním získávají zpět osobní svobodu.
Problémy teprve mohou nastat
Dva měsíce značného omezení zasáhlo bezpochyby i partnerské vztahy. „Například vztah, který byl ještě před krizí dobrý, se mohl zlepšit a partneři se mohli více semknout. Naopak ti, kteří měli už před pandemií koronaviru problémy, vedl intenzivnější kontakt partnerů až k jeho rozpadu, což potvrzují zahraniční studie,“ míní Ptáček.
Obrnit se vůči problémům však nejde. „Je to vše o podstatě jednotlivého člověka. Pokud člověk vstupoval do krize jako stabilní, posílilo ho to, naopak zranitelného ještě více oslabilo, stejně jako u vztahů,“ říká Ptáček a dodává, že se tyto problémy teprve projeví. Podotýká ale také, že zamezit nepříjemným věcem kolem sebe lze jedině s optimismem.
