Start čínské rakety Long March 5B Zdroj: AP
Čína v uplynulém týdnu připojila ke své vesmírné stanici Tchien-kung další modul, který k ní vynesla raketa Long March 5B. Zatímco Čínská lidová republika slaví, vědecká obec je k jejím úspěchům kritičtější. Asijské zemi přitom vytýká především to, že není možné určit, kam zbytky její rakety dopadnou.
Long March 5B byla navržena speciálně pro vynášení jednotlivých částí čínské vesmírné stanice na nízkou oběžnou dráhu Země. Poslední mise k vesmírné stanici připojila laboratorní modul Wentian, jenž rozšíří možnosti vědeckého výzkumu stanice. Kromě tří dalších prostorů pro spánek astronautů se jedná také o přechodovou komoru, z níž se budou moci provádět výstupy do volného prostoru vesmíru.
Podle čínských médií je dokončení a provozování vesmírné stanice důležité pro národní prestiž Číny. Ta je však kvůli dřívějším startům téže rakety poněkud pošramocena. Po prvním startu v roce 2020 se totiž její nosná část zřítila na západní Afriku, kde dopadla k vesnici N'Guessankro v Pobřeží slonoviny.
Rok poté se opakoval stejný scénář, pouze o několik tisíc kilometrů směrem na východ. Trosky rakety se roztříštily o hladinu Indického oceánu, konkrétně poblíž souostroví Maledivy. „Je zřejmé, že Čína nedodržuje mezinárodně respektované standardy týkající se jejího kosmického odpadu,“ stojí v prohlášení ředitele NASA Billa Nelsona.
Our latest prediction for #CZ5B rocket body reentry is:🚀30 Jul 2022 23:21 UTC ± 16 hours
— The Aerospace Corporation (@AerospaceCorp) July 27, 2022
Reentry will be along one of the ground tracks shown here. It is still too early to determine a meaningful debris footprint. Follow this page for updates: https://t.co/SxrMtcrMrs pic.twitter.com/wi2wykRain
Čína tuto kritiku prostřednictvím mluvčí ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing odmítá – naopak podle ní dělají Spojené státy z celé záležitosti zbytečný humbuk. „USA a několik dalších zemí v posledních dnech zveličují přistání trosek čínské rakety,“ říká mluvčí, „Do dnešního dne nebyly hlášeny žádné škody způsobené přistávajícími troskami. Od vypuštění první družice před více než 60 lety nedošlo k jedinému incidentu, kdy by jakýkoliv úlomek někoho zasáhl.“
V poslední době se Čína stává jednou z nejdominantnějších světových mocností kosmonautiky. „Čína svým vesmírným programem jednoznačně předstihla Rusko. Pro čínskou vládu se jedná o nesmírně prestižní záležitost,“ píše ve své knize Soutěž velmocí o kontrolu nad zdroji ve vesmíru její autorka Namrata Goswani.
Předpovídat, kam padající část rakety dopadne, je velmi složité. Zemská atmosféra se „nafukuje“ a „vyfukuje“ v závislosti na tom, jak silně v daný den svítí slunce. Tento jev způsobuje největší problémy ve výpočtu místa dopadu. Pokud se kalkulace liší byť jen o půl hodiny, trosky dopadnou tisíce kilometrů jinam, než předpovídá.
Čisté svědomí nemají ani Spojené státy. V roce 1979 v atmosféře shořela část americké orbitální kosmické stanice Skylab. Jedna z jejich částí ale v atmosféře nezanikla a 11. července 1979 dopadla nedaleko australského Perthu. Tamní městská rada tehdy NASA zaslala pokutu za znečišťování veřejného prostranství, tu ale americká agentura nikdy nezaplatila.
