Rusové se v České republice pokouší o vyvolávání střetů mezi romskou komunitou a ukrajinskými uprchlíky. V Partii PLUS to prohlásil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s tím, že jde o součást hybridní války. Podle něj již nejde z pozice politiků pouze vydávat nějaká prohlášení, sám by například do celé věci více zapojil policii či dokonce armádu.
Zdechovský v debatě o nesnášenlivosti ve společnosti vůči Ukrajincům připomněl jejich nedávné střety s romskou komunitou. Jako katalyzátor posloužila smrt romského mladíka na koupališti v Brně, který zemřel právě rukou Ukrajince, a následovala po ní mimo jiné pieta, která se na místě změnila v demonstraci proti uprchlíkům.
„Několikrát jsem vyzval k tomu, že je potřeba opravdu ještě více pracovat proti tomu, že se tady někdo snaží uměle vyvolávat konflikty, především mezi Romy a Ukrajinci. Snaží se je stavět proti sobě,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Zdechovský.
Dodal, že na internetu se objevuje celé množství videí či fotografií, které mají podněcovat část lidí třeba vůči Ukrajincům, ale často se tato média ukážou být falešná. Dodal, že často je sdílejí profily, které pocházejí z Ruska.
„Myslím, že je to součástí nějaké hybridní války a ze strany politiků nestačí pouze vydat nějaké prohlášení. Je potřeba, aby se i specializované útvary, třeba policie nebo armáda, těmto problémům věnovaly a byly schopné je eliminovat nebo zachytit. Řada těch falešných účtů mnohdy nepochází z České republiky, ale z Ruska,“ zmínil lidovecký europoslanec.
Doplnil, že považuje za nutné o takových situacích s lidmi hlavně hovořit a dobře je komunikovat, aby se veřejnost nestala obětí dezinformací.
Poslanec Patrik Nacher (za ANO) v Partii PLUS řekl, že svůj díl viny na rozdmýchávání nenávisti proti Ukrajincům mají i politici vládní pětikoalice. „V této věci je potřeba jednoznačně říct, že nemůžeme naskakovat na princip kolektivní viny, generalizace a paušalizace. A jen dodávám, že to máme dělat vždy,“ uvedl Nacher.
Jako příklad zmínil ruské sportovce či umělce, kteří se třeba vymezili proti válce a svému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ale na Západě jim není umožněno působit. „Je to v kontrastu s tím, když (politici) vyzývají k tomu, aby se princip kolektivní viny neaplikoval,“ komentoval poslanec.
Rakušan: Odmítám princip kolektivní viny
Emoce vyvolal také jen několik dní starý případ znásilnění v Plzni. Tam měl 18letý cizinec, podle dostupných informací Ukrajinec již delší dobu žijící v Česku, znásilnit 15letou dívku, která jej znala. Kauza vyvolala u mnohých lidí opět znepokojení.
K případu v neděli promluvil i ministr vnitra a 1. vicepremiér Vít Rakušan (STAN) společně s policejním prezidentem Martinem Vondráškem. „Všichni pachatelé trestných činů budou potrestáni podle českých zákonů. Ty platí stejně pro každého, kdo se na našem území nachází. Společným cílem je, aby se tu každý cítil bezpečně. Zásadně odmítám princip kolektivní viny,“ prohlásil na mimořádném tiskovém brífinku Rakušan.
Dodal, že Česko jinak patří k těm nejbezpečnějším zemím a potvrzují to i data. „Vzhledem ke covidovým rokům je srovnání s rokem 2019 logické. Zatím bylo v roce 2023 v Česku spácháno o pět tisíc trestných činů méně než v roce 2019. Meziroční nárůst kriminality je v roce 2023 šestkrát nižší než v roce 2022. V současné době je zde více cizinců, kriminalita způsobená cizinci oproti roku 2019 však prakticky nevzrostla. Současná bezpečnostní situace je pod kontrolou,“ poznamenal Rakušan.
