Nedílnou součástí války na Ukrajině je identifikace padlých vojáků. Mnohdy jde o složitý proces, jelikož těla bývají spálená nebo roztrhaná na kusy. Na identifikaci pracuje organizace Platsdarm, ke které se připojil i fotograf Vjačeslav Ratynskij. Ten pro web The Kyiv Independent popsal, jak celý proces probíhá.
Válka za sebou nezanechává ruiny a zničená města, ale i stopu v podobě pohřešovaných a mrtvých. Jedním z nejnáročnějších aspektů války je odhalování osudu padlých vojáků, jejichž těla zůstávají na bojišti, v zákopech, na minových polích nebo na okupovaných územích, píše web The Kyiv Independent.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Připravte se na volby, nařídil Zelenskyj svému týmu. Kdy se mohou konat a s kým by se utkal?
Podle ukrajinských představitelů bylo v důsledku rusko-ukrajinské války k září 2024 považováno za nezvěstné 55 000 osob. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 zemřelo nejméně 46 000 ukrajinských vojáků.
Ukrajinský fotograf Vjačeslav Ratynskij se v říjnu 2024 a lednu 2025 připojil k organizaci Platsdarm (ukrajinsky Předmostí) na několika misích s cílem najít padlé vojáky v Charkovské a Doněcké oblasti. Platsdarm je skupina dobrovolníků, kterou založil Oleksij Jukov v roce 2014, kdy Rusko zahájilo první invazi na Ukrajinu. Od začátku plnohodnotné války Moskvy Platsdarm nalezl těla více než 3 000 padlých ukrajinských vojáků. Skupina také vyzvedává těla ruských vojáků, která později ukrajinská vláda vymění.
„Jedná se o tabuizované téma války, které se jen zřídka dostává na titulní stránky novin: reality smrti a toho, jak Ukrajinci uctívají své padlé. Mým cílem je poodhalit roušku tohoto skrytého procesu a zdokumentovat cestu padlých – z zaminovaných lesů do černých pytlů na mrtvoly, z chladírenských vozů ke stolům pro forenzní vyšetření a laboratořím DNA a nakonec na místo jejich věčného odpočinku v půdě,“ řekl Ratynskij.
Každá mise začíná na místě smrti – ať už na aktivní frontové linii, kde pátrací týmy pracují za neustálého ostřelování, nebo na bývalých bojištích, kde pečlivě sbírají rozptýlené ostatky z minových polí.
Každý nález může být zásadním klíčem k identifikaci. Může jít přitom jen o drobné stopy, jako například roztrhané uniformy, psí známky, osobní věci, kosti, zuby nebo dokonce zbytky DNA. Ty pak pomáhají určit identitu vojáka. Jakmile jsou ostatky nalezeny, jsou pečlivě zabaleny a převezeny do specializovaných laboratoří ke genetické analýze. Proces identifikace je složitý, protože ostatky se často nacházejí ve značně poškozeném stavu – spálené, potrhané nebo rozptýlené.
Pokud se ostatky podaří identifikovat, jsou vráceny rodině, která dostane příležitost důstojně pohřbít příbuzného a náležitě ho uctít.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump uvalil cla i na „ostrov tučňáků“. Vychytralí parchanti, jsou mu protivní, smějí se lidé
