Zelenskyj už má Trumpa dost. Vztahy s USA jsou frustrující, zní z ukrajinského parlamentu
Během pouhých dvou měsíců se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj z role prvního světového lídra, který podpořil vojenskou operaci USA na Blízkém východě, posunul k otevřené kritice zahraniční politiky Washingtonu. Tato změna přichází v době, kdy se vztahy mezi Ukrajinou a USA znovu komplikují – Spojené státy se totiž soustředí na válku s Íránem, píše web The Kyiv Independent. Veřejná vyjádření USA, nejasnosti ohledně dodávek zbraní a také nesplněné sliby vyvolávají podle ukrajinských představitelů v Kyjevě stále větší nespokojenost a frustraci. I když ukrajinští představitelé situaci zatím neoznačují za otevřený konflikt, je stále zřetelnější, že mezi stranami klesá vzájemná důvěra.
Podle mnoha Ukrajinců má prezident Volodymyr Zelenskyj nervy z oceli, když jedná se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, píše web The Kyiv Independent. Například v prosinci, kdy se účastnil rozhovorů ohledně obnovení jednání s Ruskem, se jen usmál, když americký prezident prohlásil, že „Rusko chce, aby Ukrajina uspěla“. Zelenskyj se snažil být zdrženlivý – na veřejnosti polykal frustraci a bránil se jen v nezbytných případech.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajina je poražena, řekl Trump po telefonátu s Putinem. Dokazoval to čísly z úplně jiné války
V poslední době ale došlo ke značnému posunu. Zelenskyj například zkritizoval dva americké vyslance zapojené do mírového procesu na Ukrajině a uvedl, že jejich přístup projevuje neúctu vůči Kyjevu. „Je neuctivé přijet do Moskvy a ne do Kyjeva. Je to prostě neuctivé,“ řekl ukrajinský prezident 20. dubna. Opřel se také do amerického viceprezidenta J. D. Vancea za to, že pochválil zastavení americké vojenské pomoci Ukrajině a uvedl, že tento postoj prospívá Rusku a oslabuje Spojené státy.
Čtěte také
Rozhodnutí Kyjeva nekomentovat střelbu na večeři korespondentů Bílého domu zapadá do nového přístupu. „Samozřejmě odsuzujeme násilí. Ale bylo by to nevhodné, protože nevydali žádná prohlášení, ani když jsme byli vystaveni masivním útokům,“ řekl jeden ukrajinský úředník. Ukrajinští představitelé ovšem zároveň trvají na tom, že se nejedná o úmyslnou konfrontační strategii. „Nemáme dojem, že by se kritika zvýšila,“ řekl tentýž úředník a vysvětlil, že se změnil samotný vztah obou zemí a ukrajinské sdělení se této realitě jednoduše přizpůsobilo. „Probíhá spousta veřejné komunikace. Reakce se odvíjela od situace,“ sdělil úředník.
Podle Oleksandra Merežka, předsedy zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, se Zelenskyj snaží udržet obtížnou rovnováhu. „Vidím, že prezident si v jistém smyslu zvolil správný kurz. K Trumpovi se chová s velkým respektem, ale pokud s něčím nesouhlasí, otevřeně to řekne,“ popsal Merežko.
Válka v Íránu a její důsledky
Udržet tuto rovnováhu je ale stále složitější. Zelenskyj byl mezi prvními vůdci, kteří veřejně podpořili americko-izraelskou kampaň proti Íránu. Argumentoval tím, že Teherán je dlouhodobě zapojen do války s Ruskem. „Íránský režim přinesl Ukrajině tolik zla,“ řekl Zelenskyj. Kyjev totiž doufal, že podpora washingtonské kampaně posílí v Trumpových očích strategický význam Ukrajiny. Vojenská kampaň ale nevedla ke smysluplné změně režimu a Washington se zaměřil na zvládání eskalace – Ukrajina tak byla fakticky odsunuta na druhou kolej.
Čtěte také
Bylo to naopak Rusko, které na situaci vydělalo. V polovině dubna totiž USA udělily druhou výjimku ze sankcí, která Rusku umožnila omezeně prodávat ropu. Důvodem byly obavy z nedostatku na světových trzích kvůli válce a problémům s dodávkami, mimo jiné kvůli napětí v oblasti Hormuzského průlivu. Kyjev to bral jako zradu. Jen dva dny předtím totiž americký ministr financí Scott Bessent veřejně prohlásil, že administrativa neobnoví všeobecnou licenci na ruskou ropu. Někteří vysoce postavení američtí představitelé přitom věřili, že výjimka je zbytečná a bude mít malý reálný dopad na trhy.
Zbraně, NATO a rostoucí frustrace
Dalším problémem se stala vojenská spolupráce. Na rozdíl od Bidenovy administrativy Trump neposkytuje Ukrajině přímou vojenskou pomoc. Místo toho podpora stále častěji probíhá formou prodeje zbraní a nákupních mechanismů, do nichž jsou zapojeni spojenci v NATO.
Washington má údajně podle webu Financial Times využívat dodávky zbraní Ukrajině jako páku v širších jednáních s evropskými vládami. Americké ministerstvo obrany toto tvrzení ale odmítá. „Zajišťujeme, aby americké síly a síly našich spojenců a partnerů měly vše, co potřebují k boji a vítězství,“ řekl nejmenovaný úředník.
Čtěte také
Frustrace ale roste v celé Evropě. Jeden zdroj obeznámený s diskusemi uvedl, že panuje „značná frustrace z této administrativy“ a že to přímo ovlivňuje schopnost Ukrajiny zajistit si potřebné zbraně. Jedním z klíčových prostředků jsou systémy protivzdušné obrany Patriot, které vyrábí USA. Ty jsou totiž nejúčinnější obranou proti ruským balistickým raketám. Nedostatek těchto systémů je tak vážný, že Zelenskyj nařídil veliteli ukrajinského letectva, aby kontaktoval partnery, kteří dříve slíbili dodat rakety Patriot a další systémy protivzdušné obrany.
Dohoda o dronech, která se nikdy neuskutečnila
Rostoucí frustraci podle zdrojů prohlubuje také navrhované partnerství mezi Ukrajinou a USA v oblasti dronových technologií, které však Washington podle Kyjeva z velké části přehlíží. Ukrajina tuto iniciativu předložila už loni, a to i přímo týmu Donalda Trumpa. Návrh počítal se sdílením ukrajinských zkušeností a technologií v oblasti dronů, zejména systémů určených k boji proti útočným íránským dronům typu Šáhid. S podobnou hrozbou se totiž nyní americké síly potýkají i na Blízkém východě.
Poté, co se válka s Íránem vyostřila, si američtí představitelé zřejmě uvědomili, že „promeškali dobrou příležitost“, uvedl zdroj obeznámený s jednáními. Kyjev návrh sice obnovil, ale stále nepřišla žádná odpověď. „Trump nařídil svým lidem, aby se na to podívali, ale nic z toho nebylo,“ uvedl zdroj.
Čtěte také
Ukrajinští představitelé vnímali tento návrh také jako součást širší snahy získat Trumpovu pozornost způsobem, který mu byl podle nich blízký – tedy prostřednictvím „uzavírání dohod“. Ani to však nezměnilo jeho veřejné vystupování ani rétoriku. „Poslední člověk, od kterého potřebujeme pomoc, je Zelenskyj. Nepotřebujeme pomoc Ukrajiny. O dronech víme víc než kdokoli jiný,“ řekl Trump 13. března.
Co bude dál?
Navzdory viditelné frustraci ukrajinští představitelé trvají na tom, že se snahy o podporu Washingtonu nevzdali. Stále doufají, že jakmile válka s Íránem skončí, Spojené státy se budou znovu vážněji angažovat v otázce Ukrajiny. „Myslíme si, že se stanou aktivnějšími s blížícími se volbami, jakmile se situace s Íránem trochu uklidní,“ řekl vysoce postavený ukrajinský úředník.
Bílý dům uvedl, že administrativa je i nadále odhodlána ukončit ruskou válku proti Ukrajině, ale že USA jsou v současné době zaneprázdněny Íránem. Merežko uvedl, že strategie Ukrajiny zůstává nezměněná – zachovat respekt a neúnavně tlačit. „Snažíme se i nadále chovat k Trumpovi s respektem, protože je vůdcem největšího demokratického státu, který je naším partnerem. Washington nám nadále pomáhá, i když ne v takovém objemu, jaký bychom si přáli,“ řekl Merežko a přiznal, že jde o vyčerpávající strategii. „Je to někdy velmi těžké. Ale musíme projevit vytrvalost. Trump si cení vytrvalosti, takže musíme dál pracovat, ať je to jakkoli těžké,“ sdělil Merežko.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jedenáct okupantů jednou ranou. Ukrajinci ukázali záběry rekordního zásahu svého vojáka
vaclav.cerny@iprima.cz
