Zeman má chronické onemocnění jater, prozradil chirurg. Může jít o cirhózu

Prezident Miloš Zeman v pátečním rozhovoru pro Frekvenci 1 sám hovořil o svém zdravotním stavu. Připustil, že mu „nechutná jíst“ a v době převozu do nemocnice počátkem října to nevypadalo s jeho zdravotním stavem dobře. Jeho stavu dle jeho slov rovněž pomohlo, že již měsíc nekouří. Ohradil se také proti bývalé ministryni Džamile Stehlíkové, která veřejně o prezidentově zdraví hovořila.

Podle Pafka má Zeman onemocnění, které nelze zcela vyléčit, ale lze to „kompenzovat a vylepšit“. Radiožurnálu řekl, že jde o chronické jaterní onemocnění. Na dotaz moderátora, že se spekuluje o cirhóze, odpověděl ano. Doplnil, že cirhóza je známá tím, že je dlouhá léta minimálně příznaková až bezpříznaková. Serveru iROZHLAS.cz řekl, že prezident má stále zavedenou vyživovací sondu, kterou mu lékaři v ÚVN zavedli už 10. října, tedy první den Zemanovy druhé hospitalizace. „Pan prezident má momentálně PEG. Bylo to velmi rozumné, že mu sondu zavedli,“ podotkl Pafko.

Co je to cirhóza jater a jak se projevuje

• Cirhóza jater (lidově tvrdnutí jater) je závažné onemocnění, při kterém se u pacientů rozvíjí nekróza jater, zvýšená tvorba vaziva a následně uzlovitá přestavba jaterních buněk. Vitální jaterní tkáň se pomalu mění na tuhou, nepotřebnou jizevnatou hmotu. Postupně tak dochází k úplné přeměně jaterní tkáně i jejich cévního řečiště. Játra jsou sice za normální situace schopná rychle se regenerovat, v případě poškození je však tato obnova nedokonalá a nově vzniklá tkáň přestává plnit svou funkci.

• Podle stupně poškození jater se rozlišují různá stadia nemoci: steatóza jater a steatohepatitida, což je ztukovatění jater a chronický zánět, steatofibróza jater, tedy nahrazování jaterních buněk vazivem, a posledním stadiem je cirhóza jater.

• Nejčastější příčinou jsou virové hepatitidy typu B a C, další velmi častou příčinou je nadměrná konzumace alkoholu, ale příčinou mohou být i další toxiny. Nealkoholická steatóza jater (ztukovatění) může vznikat zvýšeným příjmem potravy, ale také sníženou citlivostí tkání k inzulinu v důsledku nadváhy a genetické predispozice.

• Nemoc většinou probíhá dlouho nepozorovaně. Játra nebolí, pracují méně, což ale pacienta většinou nijak neomezuje. V pozdějším stadiu může nastat například zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání, zácpa, výrazné hubnutí či otoky kotníků. Cirhózu může doprovázet řada dalších symptomů v závislosti na tom, zda převažuje poškození jaterní tkáně nebo poškození krevního řečiště. Mezi nejčastější projevy nemoci patří tlak pod žebry, slabost, vyčerpání, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zežloutnutí kůže či očního bělma, porucha srážlivosti krve a zvýšená krvácivost. Pokročilá cirhóza bývá patrná na první pohled – typické jsou tenké končetiny, nafouklé břicho, zažloutlá či bledá kůže, různé kožní projevy či výrazně červený jazyk a rty, ale například i otoky končetin a tzv. paličkovité prsty.

• Jaterní cirhózu mohou doprovázet nebezpečné zdravotní komplikace, které často bývají příčinou úmrtí. Jsou to například choroby trávicího ústrojí (k nejvážnějším komplikacím patří krvácení z jícnových žil, při kterém vytéká krev z dolní části jícnu do žaludku), jaterní a ledvinové selhání, jaterní poškození mozkové tkáně, rakovina jater, zvýšený tlak v jaterní žíle, zvětšení sleziny a v případě selhání ledvin hromadění tekutiny v dutině břišní. Náhlé zhoršení jaterní cirhózy, které vyústí v bezvědomí a často končí smrtí pacienta, se označuje jako jaterní kóma.

• Pacienti s cirhózou jsou většinou také náchylnější k různým infekcím.

• Možnosti léčby jsou omezené, základním opatřením je okamžitě ukončit působení faktorů, které mají na játra negativní vliv a poškozují je, a speciální dieta.

• Játra postižená cirhózou se již nedokážou sama obnovit. Možností léčby v pokročilém stadiu je transplantace.