Zemědělci vs. myslivci
Zemědělcům i lesníkům přibyla pořádná starost. Trápí je nájezdy přemnožené zvěře. Zatímco na polích už na divočáky nezabírá ani takzvaná pichlavá pšenice, v lesích srnky okusují mladé stromky. Lesníci se je snaží chránit nátěrem, kterému říkají repelent. Srnky přesto okusují mladé přírůstky a z celého stromku pak vzniká jakási bonsaj.
Problém se podle lesníků zhoršil po rozsáhlém kůrovcovém kácení. Nově osázených holin je teď daleko více než dřív. „Škody nám narostly prakticky dvojnásobně. V řádu stovek tisíc až jednotek milionů korun. Jelikož se postupně snažíme i kvůli kalamitě druhovou skladbu lesa zpestřit, právě to zpestření a změna zvěři chutná nejvíce,“ popsal jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Arnošt Buček.
Zemědělce trápí i rozrytá pole od divočáků. Hladovou zvěř už prý neodradí ani pichlavá vousatá pšenice. „V místech napadení poroste především plevel, je to nenávratná škoda. Výsledek je takový, že někteří zemědělci ukončili intenzivní zemědělskou výrobu,“ uvedl soukromý zemědělec z Těšetic Václav Koutný.
Hledání kompromisu
Jiný pohled na věc ale mají myslivci, které hlavně zemědělci dlouhodobě kritizují. Podle myslivců je nutné hledat kompromis mezi přijatelnými ztrátami a stavy zvěře. Lesníci a zemědělci ale dál volají po razantnějším odlovu.
„V místech, kde je přemnožená zvěř, je potřeba ji snížit. Na druhou stranu ty normované stavy, které dneska platí, jsou velice nízké a v případě, že bychom zvěř snížili na tyto stavy, společnost už ji ani neuvidí. Proto si myslím, že je to trochu extrém,“ okomentoval situaci místopředseda Mysliveckého sdružení Klopina Jiří Milek.
Zemědělce trápí nájezdy přemnožené zvěře. Zdroj: CNN Prima NEWS
