Ve věku 92 let zemřel americký vládní analytik a informátor o Pentagon Papers Daniel Ellsberg. Informaci zveřejnila média jako The Guardian nebo The New York Times s odkazem na rodinu. V březnu oznámil, že má rakovinu slinivky břišní, jíž se přezdívá tichý zabiják. Proslavil se vyzrazením studie, jež prokazovala, že americká vláda věděla o nemožnosti vyhrát válku ve Vietnamu. Později se stal aktivistou a spisovatelem.
V březnu, kdy Ellsberg e-mailem svým přátelům a příznivcům oznámil, že má rakovinu slinivky břišní, zároveň sdělil, že mu zbývají tři až šest měsíců života, připomíná web The Guardian. Rozhodl se, že nebude podstupovat chemoterapii, rodina mu zajistila péči v hospicu. Zároveň podle webu The Washington Post uvedl, že čas, který mu zbývá, stráví „poskytováním přednášek a rozhovorů o ruské invazi na Ukrajinu, nebezpečí jaderné války a důležitosti ochrany prvního dodatku“ (první dodatek se týká práva na svobodu vyznání, slova, tisku a shromažďování, a dále práva žádat stát o nápravu křivd, pozn. red.).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zemřel herec ze seriálů Slunečná či Modrý kód. Chybíš nám, Dušane, truchlí kolegové
„Nepociťuji žádné fyzické bolesti. Můj kardiolog mi povolil opustit dietu, kterou jsem držel posledních šest let. Tím se můj život dramaticky zlepšil: těším se z konzumace mých oblíbených jídel,“ připsal k prohlášení, v němž informoval o „tichém zabijákovi“.
Rakovina slinivky břišní
Rakovina slinivky, které se přezdívá „tichý zabiják“, patří mezi nejzákeřnější onkologická onemocnění. Nemocný dlouho nepociťuje žádné obtíže, a když se objeví, bývá už pozdě. Mezi pět hlavních příznaků patří žloutenka, bolest žaludku, zad, náhlý úbytek hmotnosti a plovoucí stolice. Jen 12,5 procenta pacientů se dožívá více než pěti let od propuknutí onemocnění.
Zveřejnění Pentagon Papers – sedmi tisíc stran odhalujících podvody čtyř po sobě jdoucích prezidentů, kteří překračovali své pravomoci, obcházeli Kongres a klamali americký lid – uvrhlo v roce 1971 národ, který byl již tak zraněný a rozdělený válkou, do ještě hlubšího sporu, líčí web The New York Times.
Kauza se týkala zejména politiky USA ve Vietnamu v letech 1945 až 1967. Pentagon Papers odhalily, že si americká administrativa byla vědoma toho, že Spojené státy nemohou válku vyhrát.
Výhlídka na pokrok neexistovala
Ellsberg sloužil v padesátých letech u americké námořní pěchoty, ale v polovině šedesátých let odešel do Vietnamu jako civilní analytik ministerstva obrany, kde prováděl studii taktiky boje. Když vyzradil Pentagon Papers, pracoval pro Rand Corporation. V roce 2021, půl století po zveřejnění, řekl redakci The Guardian: „Po dvou letech ve Vietnamu jsem velmi důrazně hlásil, že neexistuje žádná vyhlídka na jakýkoli pokrok, takže by válka neměla pokračovat. A to se stalo většinovým názorem Američanů.“
Po vyzrazení informací byl Ellsberg v roce 1973 postaven před soud. Obvinění ze špionáže, spiknutí a rozkrádání vládního majetku v součtu s možným trestem 115 let ve vězení nakonec bylo zrušeno kvůli „hrubému vládnímu pochybení“, včetně vloupání do kanceláře Ellsbergova psychiatra, které bylo součástí skandálu kolem shromažďování informací, jenž vedl v roce 1974 k rezignaci prezidenta Richarda Nixona.
Kauza nominovaná na Oscara
Ellsberg se narodil 7. dubna 1931 v Chicagu, vystudoval Harvard a Cambridge a po službě u námořnictva získal doktorát. Byl dvakrát ženatý a má dva syny a dceru. Po skončení války ve Vietnamu se podle vlastního popisu stal „přednášejícím, vědcem, spisovatelem a aktivistou v oblasti nebezpečí jaderné éry, nesprávných amerických intervencí a naléhavé potřeby vlasteneckého whistleblowingu – donášení, vyzrazování“.
Ellsberg mimo jiné vydal čtyři knihy, mezi nimi autobiografii Tajemství: Memoáry o Vietnamu a Pentagon Papers a nejnovější The Doomsday Machine: Zpověď plánovače jaderné války. V roce 2017 byl příběh o Pentagon Papers převyprávěn ve filmu The Post, česky známém jako Akta Pentagon: Skrytá válka. Snímek byl nominovaném na Oscara, režie se ujal Steven Spielberg, Ellsberga ztvárnil britský herec Matthew Rhys.
