Zemřel někdejší vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov
Ve věku 91 let zemřel po dlouhé a těžké nemoci bývalý nejvyšší představitel Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov. S odkazem na prohlášení nemocnice o tom informovaly agentury TASS a Interfax. Politik, který se podílel na ukončení studené války a odvrácení hrozby jaderného konfliktu, byl ale ve své zemi obviňován z rozpadu Sovětského svazu a jeho ústupu z pozice jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí. Držitel Nobelovy ceny míru byl jednou z nejvýznamnějších politických osobností druhé poloviny 20. století. Na vlastní přání bude pohřben vedle své ženy Raisy na hřbitově v Moskvě, napsal TASS s odkazem na příbuzné zesnulého.
Michail Gorbačov se narodil 2. března 1931 ve vesnici Privolnoje ve Stavropolském kraji do rolnické rodiny. Vystudoval právnickou fakultu v Moskvě a od roku 1952, kdy vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS), trpělivě postupoval po stranickém žebříčku. Věrným průvodcem mu od roku 1953 až do své smrti v roce 1999 byla půvabná manželka Raisa, která vytvořila nový obraz ženy sovětského státníka. Měli spolu dceru Irinu.
Gorbačov zahájil po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 ekonomické a politické změny, takzvanou perestrojku (přestavbu) a glasnosť (otevřenost), které měly reformovat a částečně demokratizovat komunistický systém a dodat ekonomicky vyčerpanému sovětskému impériu novou sílu. Opak se ale stal pravdou a Sovětský svaz se v roce 1991 rozpadl a komunistický systém zhroutil. Sám Gorbačov později přiznal, že reformovat ani nešel.
Oblíbenec Západu a naděje Východu
Záhy po svém nástupu na vedoucí pozici v Sovětském svazu se stal oblíbencem Západu a nadějí Východu na obnovení svobody a demokracie, v domovském Rusku však po rozpadu SSSR velké pochopení nenašel. Pro řadu lidí jeho reformy představovaly spíše než návrat vytoužené svobody zdražování a ztrátu jistot a bezpočet Rusů mu nemůže dodnes rozpad sovětského impéria zapomenout.
Bývalý šéf stavropolských komunistů se do Moskvy propracoval v roce 1978 a dotáhl to až do politbyra (nejvyšší orgán komunistické strany). Volbě Gorbačova generálním tajemníkem ÚV KSSS předcházela tři rychle po sobě jdoucí úmrtí předchozích sovětských vůdců, kdy v listopadu 1982 zemřel Leonid Brežněv, v únoru 1984 Jurij Andropov a v březnu 1985 Konstantin Černěnko.
Gorbačov tehdy působil jako „zjevení“ i díky svému věku, kdy navzdory 54 letům byl mezi tehdejší nomenklaturou takřka „mladíkem“. Během prvních deseti měsíců po jeho nástupu odešly z vysokých funkcí desítky ministrů a oblastních tajemníků strany. Začala modernizace hospodářství, poprvé od dob Lenina bylo umožněno soukromé podnikání a propouštěni na svobodu byli disidenti a političtí vězni.
Konec studené války a uplatňování moci nad satelity
Se svým ministrem zahraničí Eduardem Ševardnadzem Gorbačov odstartoval historické změny v sovětské diplomacii. Perestrojka a glasnosť začaly pronikat i do tehdejších satelitů SSSR. Již koncem roku 1986 se Gorbačov vyslovil proti monopolu politických stran a o rok později odsoudil výlučnost jakéhokoli státu uvnitř socialistického bloku. V takové atmosféře navštívil v dubnu 1987 i Prahu.
V roce 1988 odmítl Brežněvovu doktrínu o omezené svrchovanosti socialistických zemí, což byl krok k rozpadu socialistického bloku. V únoru 1989 byl ukončen odsun sovětských jednotek z Afghánistánu.
Na poli zahraniční politiky se Gorbačov rovněž snažil narovnat vztahy se Západem a zejména s USA. Přátelil se se západoněmeckým kancléřem Helmutem Kohlem, britskou premiérkou Margaret Thatcherovou či americkým prezidentem Ronaldem Reaganem.
Právě po setkání s americkým prezidentem Reaganem v říjnu 1986 v Reykjavíku přijel na Západě populární „Gorby“ v prosinci 1987 na oficiální návštěvu USA, kde byla podepsána mimo jiné Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Koncem roku 1989 oznámil na Maltě při schůzce s Georgem Bushem st. konec studené války a svět si mohl po letech oddechnout od neustále hrozícího jaderného konfliktu mezi Východem a Západem.
Rozpad SSSR a návrat demokracie
Reformy v Sovětském svazu se však Gorbačovovi nedařily podle plánu, obchody zely prázdnotou a osvobození od cenzury přineslo touhu republik odtrhnout se od Sovětského svazu. V roce 1991 tak přišel jeho kolaps a nástup Borise Jelcina.
Změny nastartované Gorbačovem pomohly k návratu demokracie do bývalého komunistického bloku a ke změně politické mapy světa a v roce 1990 svět jeho zásluhy ocenil Nobelovou cenou za mír. Cenu Gorbačov přebíral již jako první sovětský prezident. Prezidentství však trvalo jen krátce, do zániku SSSR v prosinci 1991.
V nástupnickém Rusku se však z něj stal jeden z nejméně oblíbených politiků. V polovině roku 1991 se ještě stal smutným hrdinou neúspěšného pokusu konzervativních sil o puč. V té době byl pučisty izolován na Jaltě a hrdinou se stal naopak tehdejší ruský prezident Boris Jelcin.
Podpora anexe Krymu a pochvala Putina
O pět let později se Gorbačov pokusil o návrat, v prezidentských volbách ale získal jen necelé jedno procento hlasů. Po neúspěšném založení několika bezvýznamných stran už zůstal jen v čele svého výzkumného fondu.
Gorbačov později také třeba podpořil anexi Krymu jako napravení někdejší chyby sovětského vedení, které poloostrov předalo Ukrajině. Současně odsoudil počínání Západu, který v reakci na anexi uvalil na Rusko sankce. „Uvedeným cílem je potrestat Rusko, ale sankce mají pouze jeden účinek: vzájemné odcizení se zvětšuje... Rusku a Rusům bude znovu přidělena role strašáků,“ varoval před návratem studené války ve své knize, která vyšla v roce 2019 v Německu s názvem ve volném překladu Co je nyní v sázce. V ní také ocenil vzestup Ruska za prezidenta Vladimíra Putina.
Za svou politickou činnost získal i řadu ocenění a vyznamenání. V roce 1990 obdržel Nobelovu cenu za mír a v roce 1992 mu bylo uděleno ocenění Ronald Reagan Freedom Award (Cena svobody Ronalda Reagana). V roce 1999 dostal z rukou Václava Havla Řád Bílého lva.
Uznání od Putina, Bidena, Merkelové nebo Zemana
Při příležitosti Gorbačovových 90. narozenin v březnu 2021 ho český prezident Miloš Zeman označil za jednoho z největších světových státníků. „Vaše jméno je spojeno s hlubokými proměnami v Sovětském svazu, které podstatným způsobem přepsaly politickou mapu světa a doslova změnily osudy i naší země,“ uvedl tehdy na jeho adresu.
Podobně se vyjádřili i přední světoví lídři. Mezi nimi i ruský prezident Vladimir Putin: „Právem patříte do plejády zářných, mimořádných lidí, vynikajících státníků současnosti, kteří významně ovlivnili běh dějin vlasti a světa.“
„Vaše oddanost svobodě a vaše odvaha během desetiletí přijmout těžká, nicméně nezbytná rozhodnutí, učinily svět bezpečnějším místem a nadále budou zdrojem inspirace,“ vzkázal tehdy Gorbačovovi americký prezident Joe Biden.
„Váš důležitý příspěvek ke znovusjednocení ve svobodě zůstává v Německu nezapomenut stejně jako vaše trvalé osobní úsilí o přátelské vztahy mezi našimi dvěma zeměmi,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.
