Zemřel někdejší vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov
Ve věku 91 let zemřel po dlouhé a těžké nemoci bývalý nejvyšší představitel Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov. S odkazem na prohlášení nemocnice o tom informovaly agentury TASS a Interfax. Politik, který se podílel na ukončení studené války a odvrácení hrozby jaderného konfliktu, byl ale ve své zemi obviňován z rozpadu Sovětského svazu a jeho ústupu z pozice jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí. Držitel Nobelovy ceny míru byl jednou z nejvýznamnějších politických osobností druhé poloviny 20. století. Na vlastní přání bude pohřben vedle své ženy Raisy na hřbitově v Moskvě, napsal TASS s odkazem na příbuzné zesnulého.
Michail Gorbačov se narodil 2. března 1931 ve vesnici Privolnoje ve Stavropolském kraji do rolnické rodiny. Vystudoval právnickou fakultu v Moskvě a od roku 1952, kdy vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS), trpělivě postupoval po stranickém žebříčku. Věrným průvodcem mu od roku 1953 až do své smrti v roce 1999 byla půvabná manželka Raisa, která vytvořila nový obraz ženy sovětského státníka. Měli spolu dceru Irinu.
Michail Gorbačov s východoněmeckým prezidentem Erichem Honeckerem Zdroj: Profimedia.cz
Poslední vládce SSSR Gorbačov odpovídá na dotazy novinářů v Petrohradu. Vlevo za ním stojí Vladimir Putin, tehdy jen činovník v petrohradské administrativě. Zdroj: Profimedia.cz
Michail Gorbačov a Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Michail Gorbačov a Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Michail Gorbačov před smrtí říkal, že Vladimir Putin zničil jeho reformy. Zdroj: Profimedia.cz
Putin se ke Gorbačovově smrti vyjádřil poměrně zdrženlivě. Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) si potřásá rukou s posledním vládcem SSSR Michailem Gorbačovem (vpravo). V pozadí bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s posledním lídrem samostatné Německé demokratické republiky Lotharem de Maizi... Zdroj: Profimedia.cz
Bývalý vůdce SSSR Michail Gorbačev (vlevo) s tehdejším americkým prezidentem Georgem H. W. Bushem (vpravo) na snímku z roku 1990. Zdroj: Profimedia.cz
Gorbačov s onaldem Reaganem v roce 1986 v Reykjavíku Zdroj: Profimedia.cz
Michail Gorbačov v roce 1993 Zdroj: Profimedia.cz
Michail Gorbačov na snímku z roku 2017. Zdroj: Profimedia.cz
Husák s manžely Gorbačovovými Zdroj: Getty Images
Čtyři měsíce po potlačení puče Michail Gorbačov rezignoval Zdroj: Getty Images
Svět podle Gorbačova
Ronald Reagan a Michail Gorbačov v roce 1987 podepisují smlouvu INF. Zdroj: Volné dílo / White House Photographic Office
Michail Gorbačov (uprostřed) během návštěvy berlínské zdi v roce 1986
Americký prezident Ronald Reagan vyzval Michaila Gorbačova ke stržení Berlínské zdi u Braniborské brány 12. června 1987
Michail Gorbačov Zdroj: Getty Images
Michail Sergejevič Gorbačov Zdroj: Getty Images
Dcera Irina a Michail Gorbačov doprovázejí rakev se zesnulou Raisou při převozu z Německa.
Někdejší spolužáci z moskevských studií - Alexander Dubček (vlevo) a Michail Gorbačov. Zdroj: Profimedia.cz
Michail Gorbačov ve snímku Gorbačov. Ráj Zdroj: Vertov SIA
Generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov s Gustávem Husákem. Zdroj: ČTK
U podepsání smlouvy o stažení sovětských vojsk z Československa nebyl v únoru 1990 pouze Václav Havel s Michailem Gorbačovem, ale i Milan Kňažko (vpravo vzadu). Zdroj: Profimedia.cz
Bývalý sovětský vůdce v roce 2018 Zdroj: AP
Michail Gorbačov při oslavě svých 89. narozenin Zdroj: AP
Gorbačov v roce 2019 na Den vítězství při příležitosti oslav konce II. světové války Zdroj: AP
Gorbačov v roce 1989 se vítá s východoněmeckým lídrem Erichem Honeckerem Zdroj: AP
Gorbačov v roce 1987 s Ronaldem Reaganem Zdroj: AP
Michail Gorbačov v roce 2016 Zdroj: AP
Poslední vládce SSSR Gorbačov odpovídá na dotazy novinářů v Petrohradu. Vlevo za ním stojí Vladimir Putin, tehdy jen činovník v petrohradské administrativě. Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) si potřásá rukou s posledním vládcem SSSR Michailem Gorbačovem (vpravo). V pozadí bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s posledním lídrem samostatné Německé demokratické republiky Lotharem de Maizi... Zdroj: Profimedia.cz
Bývalý vůdce SSSR Michail Gorbačev (vlevo) s tehdejším americkým prezidentem Georgem H. W. Bushem (vpravo) na snímku z roku 1990. Zdroj: Profimedia.cz
Ronald Reagan a Michail Gorbačov v roce 1987 podepisují smlouvu INF. Zdroj: Volné dílo / White House Photographic Office
Americký prezident Ronald Reagan vyzval Michaila Gorbačova ke stržení Berlínské zdi u Braniborské brány 12. června 1987
Někdejší spolužáci z moskevských studií - Alexander Dubček (vlevo) a Michail Gorbačov. Zdroj: Profimedia.cz
Gorbačov zahájil po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 ekonomické a politické změny, takzvanou perestrojku (přestavbu) a glasnosť (otevřenost), které měly reformovat a částečně demokratizovat komunistický systém a dodat ekonomicky vyčerpanému sovětskému impériu novou sílu. Opak se ale stal pravdou a Sovětský svaz se v roce 1991 rozpadl a komunistický systém zhroutil. Sám Gorbačov později přiznal, že reformovat ani nešel.
Oblíbenec Západu a naděje Východu
Záhy po svém nástupu na vedoucí pozici v Sovětském svazu se stal oblíbencem Západu a nadějí Východu na obnovení svobody a demokracie, v domovském Rusku však po rozpadu SSSR velké pochopení nenašel. Pro řadu lidí jeho reformy představovaly spíše než návrat vytoužené svobody zdražování a ztrátu jistot a bezpočet Rusů mu nemůže dodnes rozpad sovětského impéria zapomenout.
Padouch, nebo hrdina? Bývalý generální tajemník Gorbačov slaví 90. narozeniny
Hrdina, který ukončil studenou válku. Ale i politik obviňovaný z rozpadu Sovětského svazu. Michail Sergejevič Gorbačov slaví 90. narozeniny – osamocen, v nemocnici. Muž, který stále věří, že mu Rusové jednou porozumí.
Bývalý šéf stavropolských komunistů se do Moskvy propracoval v roce 1978 a dotáhl to až do politbyra (nejvyšší orgán komunistické strany). Volbě Gorbačova generálním tajemníkem ÚV KSSS předcházela tři rychle po sobě jdoucí úmrtí předchozích sovětských vůdců, kdy v listopadu 1982 zemřel Leonid Brežněv, v únoru 1984 Jurij Andropov a v březnu 1985 Konstantin Černěnko.
Gorbačov tehdy působil jako „zjevení“ i díky svému věku, kdy navzdory 54 letům byl mezi tehdejší nomenklaturou takřka „mladíkem“. Během prvních deseti měsíců po jeho nástupu odešly z vysokých funkcí desítky ministrů a oblastních tajemníků strany. Začala modernizace hospodářství, poprvé od dob Lenina bylo umožněno soukromé podnikání a propouštěni na svobodu byli disidenti a političtí vězni.
Konec studené války a uplatňování moci nad satelity
Se svým ministrem zahraničí Eduardem Ševardnadzem Gorbačov odstartoval historické změny v sovětské diplomacii. Perestrojka a glasnosť začaly pronikat i do tehdejších satelitů SSSR. Již koncem roku 1986 se Gorbačov vyslovil proti monopolu politických stran a o rok později odsoudil výlučnost jakéhokoli státu uvnitř socialistického bloku. V takové atmosféře navštívil v dubnu 1987 i Prahu.
V roce 1988 odmítl Brežněvovu doktrínu o omezené svrchovanosti socialistických zemí, což byl krok k rozpadu socialistického bloku. V únoru 1989 byl ukončen odsun sovětských jednotek z Afghánistánu.
Rusové jsou zvyklí trpět jako nikdo jiný. Proč se tamní ekonomice daří lépe, než se čekalo?
Přestože je Rusko vystaveno snad nejtvrdším ekonomickým sankcím ze strany Západu v historii, jeho hospodářství stále nekolabuje. Daří se mu dokonce lépe, než si mnozí představovali. Analytici časopisu The Economist vysvětlují, proč tomu tak je.
Na poli zahraniční politiky se Gorbačov rovněž snažil narovnat vztahy se Západem a zejména s USA. Přátelil se se západoněmeckým kancléřem Helmutem Kohlem, britskou premiérkou Margaret Thatcherovou či americkým prezidentem Ronaldem Reaganem.
Právě po setkání s americkým prezidentem Reaganem v říjnu 1986 v Reykjavíku přijel na Západě populární „Gorby“ v prosinci 1987 na oficiální návštěvu USA, kde byla podepsána mimo jiné Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Koncem roku 1989 oznámil na Maltě při schůzce s Georgem Bushem st. konec studené války a svět si mohl po letech oddechnout od neustále hrozícího jaderného konfliktu mezi Východem a Západem.
Rozpad SSSR a návrat demokracie
Reformy v Sovětském svazu se však Gorbačovovi nedařily podle plánu, obchody zely prázdnotou a osvobození od cenzury přineslo touhu republik odtrhnout se od Sovětského svazu. V roce 1991 tak přišel jeho kolaps a nástup Borise Jelcina.
Změny nastartované Gorbačovem pomohly k návratu demokracie do bývalého komunistického bloku a ke změně politické mapy světa a v roce 1990 svět jeho zásluhy ocenil Nobelovou cenou za mír. Cenu Gorbačov přebíral již jako první sovětský prezident. Prezidentství však trvalo jen krátce, do zániku SSSR v prosinci 1991.
V nástupnickém Rusku se však z něj stal jeden z nejméně oblíbených politiků. V polovině roku 1991 se ještě stal smutným hrdinou neúspěšného pokusu konzervativních sil o puč. V té době byl pučisty izolován na Jaltě a hrdinou se stal naopak tehdejší ruský prezident Boris Jelcin.
Podpora anexe Krymu a pochvala Putina
O pět let později se Gorbačov pokusil o návrat, v prezidentských volbách ale získal jen necelé jedno procento hlasů. Po neúspěšném založení několika bezvýznamných stran už zůstal jen v čele svého výzkumného fondu.
Poslední sovětský okupant: Československo? To byl blahobyt, invaze byla chyba
Před 30 lety definitivně zmizeli sovětští vojáci z Československa. Jako vůbec poslední z nich odletěl v létě roku 1991 generál Eduard Vorobjov. Československá zkušenost ho odradila od stejného zásahu v Čečensku, připomíná týdeník 5plus2.
Gorbačov později také třeba podpořil anexi Krymu jako napravení někdejší chyby sovětského vedení, které poloostrov předalo Ukrajině. Současně odsoudil počínání Západu, který v reakci na anexi uvalil na Rusko sankce. „Uvedeným cílem je potrestat Rusko, ale sankce mají pouze jeden účinek: vzájemné odcizení se zvětšuje... Rusku a Rusům bude znovu přidělena role strašáků,“ varoval před návratem studené války ve své knize, která vyšla v roce 2019 v Německu s názvem ve volném překladu Co je nyní v sázce. V ní také ocenil vzestup Ruska za prezidenta Vladimíra Putina.
Za svou politickou činnost získal i řadu ocenění a vyznamenání. V roce 1990 obdržel Nobelovu cenu za mír a v roce 1992 mu bylo uděleno ocenění Ronald Reagan Freedom Award (Cena svobody Ronalda Reagana). V roce 1999 dostal z rukou Václava Havla Řád Bílého lva.
Uznání od Putina, Bidena, Merkelové nebo Zemana
Při příležitosti Gorbačovových 90. narozenin v březnu 2021 ho český prezident Miloš Zeman označil za jednoho z největších světových státníků. „Vaše jméno je spojeno s hlubokými proměnami v Sovětském svazu, které podstatným způsobem přepsaly politickou mapu světa a doslova změnily osudy i naší země,“ uvedl tehdy na jeho adresu.
Podobně se vyjádřili i přední světoví lídři. Mezi nimi i ruský prezident Vladimir Putin: „Právem patříte do plejády zářných, mimořádných lidí, vynikajících státníků současnosti, kteří významně ovlivnili běh dějin vlasti a světa.“
„Vaše oddanost svobodě a vaše odvaha během desetiletí přijmout těžká, nicméně nezbytná rozhodnutí, učinily svět bezpečnějším místem a nadále budou zdrojem inspirace,“ vzkázal tehdy Gorbačovovi americký prezident Joe Biden.
„Váš důležitý příspěvek ke znovusjednocení ve svobodě zůstává v Německu nezapomenut stejně jako vaše trvalé osobní úsilí o přátelské vztahy mezi našimi dvěma zeměmi,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.