Dopady sankcí na Rusko
Přestože je Rusko vystaveno snad nejtvrdším ekonomickým sankcím ze strany Západu v historii, jeho hospodářství stále nekolabuje. Daří se mu dokonce lépe, než si mnozí představovali. Analytici časopisu The Economist vysvětlují, proč tomu tak je.
„Rusové jsou zvyklí trpět jako nikdo jiný,“ řekl před časem americkému deníku Washington Post ministr obrany Ruské federace Sergej Šojgu. Podle analytiků časopisu The Economist jde o jeden z poměrně významných faktorů vysvětlujících, proč stále nevidíme kolaps ruského hospodářství. A to navzdory bezprecedentním ekonomickým sankcím ze strany Západu, jež se na Rusko snesly po zahájení agrese na Ukrajině.
CNN: Mrtví vojáci ani sankce Rusům nevadí. Po půl roce války má Putin drtivou podporu
Válka na Ukrajině trvá už půl roku. Z původně plánované třídenní „speciální operace“ se konflikt překlenul ve zdlouhavou a krvavou taktickou bitvu, během které obě strany sčítají enormní ztráty. Rusové tratí nejen na vojenském poli, ale i na bojišti mezinárodní diplomacie. Občanům největší země světa to ale zjevně nevadí, Vladimir Putin má nadále jejich obrovskou podporu. Proč?
Účinnost protiruských sankcí je se střídající se intenzitou tématem diskusí jak na Západě, tak i v Rusku samotném. Zatímco Vladimir Putin a lidé kolem něho opakovaně tvrdí, že zesilující ekonomická blokáda Ruska nemá na jeho ekonomiku prakticky žádný vliv, odborníci na Západě to vidí jinak.
Smazáno posledních 30 let
Do širšího povědomí se nedávno dostala studie výzkumníků z americké Yaleovy univerzity. Podle ní se z Ruska stáhly západní firmy i s investicemi, které představují asi 40 procent ruského hrubého domácího produktu. Jinak řečeno tím byly hospodářsky vymazány téměř tři poslední dekády, jako kdyby se Rusko ocitlo zpět v roce 1992.
Jenže hospodářský kolaps ve smyslu raketového růstu inflace i nezaměstnanosti, či dokonce nějakého hladomoru, v Rusku zkrátka nevidíme. Zčásti za to může rozumná reakce ze strany ruské centrální banky a zčásti také fakt, že kapitál, který v Rusku západní firmy zanechaly (budovy, haly, provozovny) převzaly místní firmy a zachovaly jeho provoz. Zároveň s tím svou roli hrají i rostoucí ceny energetických komodit, jež Rusko nejen stále dodává do Evropy, ale daří se mu jimi ve větší míře zásobovat rovněž Čínu nebo Indii.
„Zrádce“ Schröder a další. Kdo Putinovi stále pochlebuje? Mezi jeho obhájci jsou velká jména
Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už téměř půl roku. Řada světových politiků se proti této agresi postavila a počínání ruského prezidenta Vladimira Putina odsoudila, a to včetně těch, kteří jej dříve hájili. Jsou ale i tací, kteří Putinovi nadále pochlebují a hlásají na Západě jeho názory. Pravděpodobně nejviditelnějším z nich je bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který Putina stále považuje za osobního přítele a teprve v květnu se vzdal vysoké funkce v ruském ropném gigantu Rosněft. I tak dnes na svoji adresu slýchá, že je „zrádce“ a někteří volají po tom, aby na něj byly uvaleny sankce.
Experti vyzdvihují politiku ruské centrální banky v čele s guvernérkou Elvirou Nabiullinovou, která na pád rublu okamžitě reagovala zdvojnásobením úrokových sazeb, čímž se jí na uzdě podařilo udržet také inflaci. Ruku v ruce s tím, se dařilo přesměrovávat toky energetických komodit do již zmíněné Číny a Indie. A převzetí provozoven západních společností, jež z Ruska odešly, pak pomohlo zachovat pracovní místa.
Rusko data nezveřejňuje
Neznamená to ale, že by se sankce na ruském hospodářství neprojevily vůbec. Můžeme se však jen dohadovat, jak velký dopad byl a ještě bude. „Od začátku ruské invaze na Ukrajině ruská centrální banka ani statistický úřad Rosstat nezveřejňují žádná ekonomická data, a to od objemu obchodu až po investice,“ píší experti časopisu The Economist. Podobně se zachovaly také ruské banky a řada mezinárodních organizací stáhla z Ruska své ekonomické odborníky.
Odhady dopadů sankcí na ruskou ekonomiku se proto značně liší. Podle The Economist by se ruský HDP mohl letos propadnout až o 15 procent. Takový pokles by znamenal návrat Rusů o 15 let zpět. Alespoň z hospodářského hlediska.
Kvůli zimě jsme se balili do odpadků, popsal invazi ruský voják. Jen ničíme, všechno je lež
Ruský voják Pavel Filatjev se stal prvním mužem bojujícím na Ukrajině za Kreml, který veřejně odsoudil moskevskou invazi. Podle něj šlo o hloupý krok, pro který Vladimir Putin nemá dostatečné odůvodnění. Filatjev pro CNN popsal, jak prožíval dny na frontě a co ho přimělo k tomu z mašinérie utéct.
To jsou ale jen bezprostřední krátkodobé dopady. Rusové budou patrně chudnout i v dalších letech. Nejen kvůli odchodu západních firem, s nimiž Rusko ztratí přístup k nejmodernějším technologiím, ale také kvůli odlivu mozků. „Mnoho lidí, zejména těch vzdělaných, již opustilo zemi. Další přesouvají svůj majetek pryč z Ruska. Během prvního čtvrtletí letošního roku cizinci z Ruska stáhli investice v objemu kolem 15 miliard dolarů,“ píše The Economist.
Odliv mozků a financí
„Došlo, a možná ještě bude docházet, k masivnímu odlivu finančního a lidského kapitálu, který je nezbytný pro dlouhodobý hospodářský rozvoj kterékoli země. Rusko teď bude nějakou dobu žít z podstaty. Podobně jako žilo Československo po únoru 1948,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Podle ní bude hospodářský propad Ruské federace trvat tím déle, čím déle bude u moci současný politický establishment. „Ale i když Vladimir Putin Kreml opustí, není zaručeno, že se změní režim jako celek. Nevíme, kdo jej nahradí, zda autokrat Putinova ražení, nebo politik, jenž nebude demokratické instituce chápat jen jako formalitu,“ dodala Hedija.
Nejvíce však bude záležet na samotných Rusech. Pokud se budou neustále nechávat přesvědčovat, že jejich život je horší kvůli Západu a nikoli kvůli vládcům Kremlu, těžko se ruské ekonomice začne dařit. Navíc pohled do zpětného zrcátka hospodářského vývoje potvrzuje Šojguova slova o schopnosti Rusů trpět. Vždyť ruská ekonomika za posledních 25 let prochází už pátou krizí. První čtyři přišly v letech 1998, 2008, 2014 a 2020. To vás přece jen trochu zocelí.
