Americký terorista Theodore Kaczynski zvaný Unabomber zemřel v sobotu v americkém vězení. Agentuře AP to sdělila americká správa věznic. Při 16 bombových útocích z let 1978 až 1995 zabil Kaczynski celkem tři lidi, v roce 1998 byl odsouzen na doživotí.
Kaczynski (81) byl nalezen bez známek života v sobotu kolem osmé hodiny ráno ve federální věznici v Severní Karolíně. Příčina smrti není bezprostředně známa, uvedla AP. Kaczynského převezli v prosinci 2021 ze zdravotních důvodů do vězeňské nemocnice poté, co strávil dvě desetiletí ve federální věznici supermax v Coloradu za sérii bombových útoků.
ČTĚTE TAKÉ: Zastavil běsnění na dětském hřišti. Mladý poutník po katedrálách zahnal bodajícího šílence
Kaczynski byl významným matematikem, který již v 16 letech získal stipendium na Harvardově univerzitě. Po získání doktorátu učil na vysoké škole, nadějnou vědeckou dráhu ale opustil. Žil jako poustevník a vyráběl pumy, jimiž útočil proti svým domnělým nepřátelům. Nakonec zabil tři lidi a do dějin vstoupil pod přezdívkou Unabomber. Za 16 teroristických útoků v letech 1978 až 1995 byl v roce 1998 odsouzen na doživotí.
Jak přemluvit teroristu, aby se vzdal. Exkluzivní rozhovor s legendou mezi vyjednavači FBI
Třicet let působil jako vyjednavač FBI, dlouho byl dokonce šéfem krizové vyjednávací jednotky. Gary Noesner je ve svém oboru legenda – vyjednával s teroristy, únosci, předáky nebezpečných náboženských sekt, kápy vězeňských vzpour. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS se vrací i k nechvalně známému masakru ve Waco, od kterého uplynulo 30 let. Při zásahu proti stoupencům falešného proroka Davida Koreshe tehdy preferoval smírnou domluvu, jeho kolegové z FBI místo toho zvolili silové řešení. A tak zemřelo 82 lidí.
Své činy vysvětloval odporem k průmyslové civilizaci a láskou k přírodě. Výbušniny zasílané poštou vyráběl tak precizně, že policie roky neměla téměř žádnou stopu. Poprvé dal o sobě vědět v roce 1978, kdy chtěl pomocí dopisové bomby zabít profesora Jihozápadní univerzity v Chicagu. Po dalších deseti útocích si v roce 1985 vyžádala Unabomberova nálož první oběť, jíž se stal sacramentský obchodník s počítači. Po dalších devíti letech s dalšími třemi útoky usmrtila balíčková bomba ve státě New Jersey vedoucího pracovníka reklamní firmy. Poslední útok, který Unabomber uskutečnil v dubnu 1995, usmrtil lobbistu dřevařských společností v Kalifornii.
Nálože vybuchovaly v kancelářích a domovech vědců, jedna v letadle, v kancelářích firem zabývajících se těžbou dřeva a dalších institucí, které podle Kaczynského názoru ohrožují přírodu a životní prostředí a zneužívají technického pokroku. Díky tomu také dostal přezdívku Unabomber (University and Airline bomber). Kromě tří obětí na životech si jeho útoky vyžádaly těžká zranění 23 osob.
Dostihla ho vlastní ješitnost
Kaczynski unikal policii dlouhých 17 let, konec příběhu si však napsal sám. V červnu 1995, zřejmě z ješitnosti, požádal deníky The New York Times a The Washington Post, aby zveřejnily jeho politický manifest Industriální věda a její budoucnost. Slíbil, že pokud tak učiní a budou dále zveřejňovat jeho články, s terorismem přestane. Hlavní myšlenkou manifestu byl konflikt mezi přírodou a technikou, který může vést k záhubě lidstva. Podle odborníků celé pasáže tohoto textu opsal norský atentátník Anders Behring Breivik, který v roce 2011 zabil při útoku v Oslu a při masakru na ostrově Utöya 77 lidí.
Lidé olizují lahve s omáčkami a plivou ostatním do jídla. Japonsko zasáhl „sushi terorismus“
Vzhledem k narůstajícímu počtu případů tzv. „sushi terorismu“, které zaznamenaly japonské restaurace, se některé řetězce running sushi rozhodly postupně rušit ikonické jezdící pásy. Důvodem jsou virální videa zachycující nehygienické chování lidí. Ti například olizují společné láhve s omáčkami nebo jinak provokují ostatní hosty. Japonská policie již v této souvislosti zatkla tři osoby, informuje web britské stanice BBC.
Na stopu Unabombera upozornil policii jeho mladší bratr David Kaczynski, který po přečtení manifestu nalezl v textu mnoho paralel s dopisy, které psal jeho sourozenec domů. David Kaczynski poté získal vypsanou odměnu ve výši jeden milion dolarů. Z obdržené částky zaplatil poplatky a daně a zbytek věnoval obětem kriminálních činů spáchaných paranoidními schizofreniky.
Policie zadržela Kaczynského v jeho primitivním srubu v Lincolnu ve státě Montana v dubnu 1996. Žil zde jako poustevník a obživu si obstarával na zahradě svého srubu. V nejbližší knihovně si pak půjčoval odborné knihy o matematice a fyzice. Kaczynského advokáti chtěli obhajobu založit na tom, že jejich svěřenec trpí schizofrenií. Obžalovaný to ale odmítal a v lednu 1998 se pokusil ve vězení o sebevraždu oběšením. V květnu 1998 byl Unabomber odsouzen na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.
Ve vězení vydal knihu
Narodil 22. května 1942 se v Chicagu v polské rodině Wandy a Theodora Kaczynských. Doživotní trest si odpykával v nejpřísnější americké věznici ve Florence v Coloradu. Ta se označuje jako „supermax“, protože má „supermaximální“ stupeň ostrahy. Mezi její neblaze proslulé obyvatele patří například Zacarias Moussaoui, odsouzený na doživotí za podíl na teroristických útocích z 11. září 2001, a další známí teroristé spojení se sítí Al-Káida či americký pravicový extremista Eric Rudolph, který spáchal pumový útok na olympijských hrách v Atlantě v roce 1996. Pobýval zde i aktér jedné z největších špionážních afér v USA Robert Hanssen, který začátkem tohoto měsíce zemřel.
Ve vězení se Kaczynski věnoval psaní, vydal knihu Technologické otroctví. Jediné čeho litoval bylo, že „slábnou moje vzpomínky na hory, lesy, na kontakt s divokou přírodou“. Svůj proces označoval za politickou záležitost, která měla diskreditovat jeho myšlenky. V roce 2011 se v soudně nařízené dražbě Unabomberových osobních věcí vybralo 230 tisíc dolarů, které dostali oběti útoků a pozůstalí.