Ve věku 77 let zemřel slovenský novinář a publicista Eugen Gindl. Za normalizace byl režimem považován za nepohodlného, během sametové revoluce se zapojil do veřejného dění jakožto koordinátor protikomunistického hnutí Veřejnost proti násilí. Po převratu až do svého skonu publikoval. Byl také filmovým a divadelním scénáristou.
Zprávu o úmrtí Gindla přinesla v neděli slovenská média. Deník SME připomněl, že publicista byl jeho dlouhodobým spolupracovníkem.
Svoji novinářskou kariéru započal v roce 1970 poté, co se se vrátil na Slovensko z cest po světě. Vystudoval v roce 1968, ale vzhledem k invazi vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa se rozhodl využít nabídku prodloužení studia na univerzitě v Západním Berlíně, tedy ve svobodné Spolkové republice Německo.
Následující dva roky využil také k cestám po Asii. Po návratu domů mu úřady odebraly pas, ale mohl začít pracovat jako novinář v týdeníku Život. Zprvu psal domácí reportáže, ale vzhledem k tomu, že se stal pro vydavatele nepohodlným, vedení média ho přesunulo do zahraničního oddělení. Působil i v samizdatu.
Postupně začal spolupracovat také s československým rozhlasem a televizí. Napsal několik scénářů k filmům i divadelním hrám, na veřejnost však kvůli Gindlově pověsti u představitelů komunistů mohly až se zpožděním.
Během sametové revoluce se aktivně zapojil do veřejného dění. Stal se členem koordinačního výboru hnutí Veřejnost proti násilí, které mělo na Slovensku obdobnou roli jako v Česku Občanské fórum.
Po revoluci se stal šéfredaktorem časopisu Kozmos. Kromě toho vedl také časopis Veřejnost a založil kulturně společenský měsíčník OS. Až do své smrti publikoval. Ještě v loňském roce získal novinářskou cenu za text „Je možná ekologicky spravedlivá politika?“. Jeho poslední text pro deník SME, jehož byl spolupracovníkem, mu vyšel 10. září letošního roku.