Členské země Evropské unie v pondělí schválily další sankce proti třem desítkám osob a subjektů v Íránu za jejich roli při smrti Mahsy Amíníové a následném potlačování občanských protestů. Oznámilo to na Twitteru české předsednictví v Radě EU. Unii poté následovala i Velká Británie.
Nové sankce přijaté při jednání unijních ministrů zahraničních věcí míří proti 29 jednotlivcům a třem subjektům. Kvůli smrti 22leté ženy v policejní vazbě a represím proti demonstrantům už minulý měsíc EU uvalila restriktivní opatření na 11 íránských činitelů a čtyři instituce včetně takzvané mravnostní policie.
Ta v polovině září Amíníovou zatkla, podle médií kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb, tedy šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musejí ženy v Íránu od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Amíníová ve vazbě zemřela, což její rodina připisuje policejní brutalitě, a událost vyvolala v Íránu masové protesty, které stále pokračují.
Podpora Ruska
Sankce proti Teheránu se při pondělním jednání unijních ministrů skloňovaly i v souvislosti s íránskou vojenskou podporou Ruska. Na tu EU v říjnu reagovala zmrazením majetku třem lidem a jedné firmě, nyní se však diskutuje o zpřísnění postihů mimo jiné ve světle informací, že Teherán by kromě dronů mohl Rusku dodávat i balistické rakety.
Nové sankce dál podkopávají naděje na oživení smlouvy o íránském jaderném programu z roku 2015. Jednání mezi Íránem a Západem v poslední době nijak nepostupují a například francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí uvedl, že aktuální „revoluce“ v Íránu věci nepomáhá. „Nemyslím si, že existují nové návrhy, které by teď bylo možné učinit," uvedl v rozhlasovém rozhovoru.