Ženský tenis jako chlouba Česka. Jízda nekončí, svět bude dál koukat, věří Kaderka

Dvě trofeje z Roland Garros, finále ve Wimbledonu, semifinále na Australian Open a teď dvě medaile z olympiády. Takovouto vizitkou se může krátce po polovině roku pyšnit český tenis. Pozoruhodné je, že o všechny zmíněné úspěchy se podělilo hned pět různých dam.

V Tokiu se mohly urodit hned dva zlaté kovy, kromě dlouhodobě zářících deblistek Kateřiny Siniakové a Barbory Krejčíkové se na nejvyšší stupínek pódia ve dvouhře drápala Markéta Vondroušová. Že to nakonec ve finále proti Belindě Bencicové nedopadlo, byla škoda, ale ne důvod ke smutku.

Vondroušová na olympiádě vykouzlila úžasný týden, který vynikl zejména vzhledem k její formě během sezony i zranění. „Radost je o to větší, že málokdo by řekl, že zrovna Markéta dojde nejdál. A ona to dokázala,“ uvedl pro CNN Prima NEWS prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka.

Rodačka ze Sokolova odpověděla nejlepším možným způsobem na lavinu nenávistných a vulgárních komentářů, které se před hrami narodily v internetovém prostoru.

Zaprvé bylo 22leté hráčce vyčítáno, že pod pěti kruhy bude zabírat místo Karolíně Muchové a stejně nic nepředvede. Nominaci si totiž Vondroušová vysloužila díky speciálnímu chráněnému žebříčku, který se lišil od aktuálního rankingu WTA. Zadruhé to schytala za brzký konec na Wimbledonu.

V japonské metropoli těmto „hejtrům“ hlasitě odpověděla a tenisovému světu zase ukázala, že hráček z Česka, které mohou v současné době sahat po největších triumfech, je více než dost.

Petra Kvitová si užila předposlední Roland Garros. Na odloženém antukovém grandslamu v Paříži loni na podzim to dotáhla až do semifinále. Stejnou fázi majoru premiérově okusila v únoru Karolína Muchová na Australian Open.

Letošní Roland Garros se klidně mohlo přejmenovat na Barbora Krejčíková Open, protože rodačka z Brna senzačně dokráčela k trofeji v singlu a k tomuto zářezu přidala deblové prvenství po boku Kateřiny Siniakové.

Wimbledon zase z českých hráček náramně vyšel Karolíně Plíškové. Na vytoužený grandslamový trůn neusedla, ale finále na nejslavnějším turnaji nelze brát jinak než maximálně pozitivně.

Do letošní úspěšné smečky se teď připojila zmiňovaná Vondroušová. Rozhodně nebyla před olympiádou neznámou hráčkou, vždyť před dvěma lety si na pařížské antuce zahrála finále. Ale od té doby jí výraznější výsledek chyběl, do toho často marodila.

Úspěšné období bude pokračovat

Ženská dominance tvoří velký kontrast s tím, jak jsou na tom tuzemští tenisté. Nominaci do Tokia získal – a to ještě na poslední chvíli – 20letý Tomáš Macháč. Dotáhl to do druhého kola, což byl za daných okolností úspěch. Přítel Siniakové je spolu s Jiřím Veselým jediným českým hráčem, který si letos zahrál hlavní soutěž na grandslamu.

Propast vzhledem k neustálým počinům tenistek nabírá větší a větší rozměry. Každopádně lepší, když je ohromně produktivní jen jedna sekce, než aby byly v ústraní obě. „Náš ženský tenis je na tom opravdu dobře. Vévodí světu. Myslím si, že takováto úspěšnost může pokračovat,“ říká tuzemský tenisový šéf Kaderka.

„A budou přicházet další holky. Podívejte se, kolik nadějných juniorek máme,“ připojuje s odkazem například na mládežnickou šampionku Roland Garros Lindu Noskovou nebo její jmenovkyni Fruhvirtovou. „Češky budou ve světovém tenisu ještě dlouho ukazovat, jak se to má dělat. Hodně, hodně, hodně nahlas a viditelně,“ uzavírá.

Tagy: