Zisky zemědělců loni dosáhly hranice 22 miliard Kč. Bohatí prý ale nejsou

V přesných číslech loňský zisk zemědělců v Česku dosáhl mimořádných 22 miliard korun. A pro srovnání — o rok dřív to nebyla ani polovina, zhruba devět miliard korun. Loni tak naši pěstitelé a chovatelé od roku 2014, kdy vydělali 19 miliard korun, dosáhli největšího zisku v historii.

Jablka pod cenou? Zemědělci jen pláčou, řekl Prouza. Nastínil, kdy se bude zlevňovat

360°

Zemědělci nejsou schopni zvýšit cenu, za kterou prodávají jablka obchodníkům, a proto se jim vyplatí nesklízet a nechat je shnít. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Cenu jablek podle něj výrazně zvyšují obchodníci. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza ale míní, že „plačtivé příběhy, které zemědělci vyprávějí, nejsou tak smutné, protože jsou dlouhodobě v zisku“.

Bohatí zemědělci?

Podle Martina Pýchy byl rok 2022 velmi specifický. A kdo by si myslel, že českým zemědělcům pomohl k bohatství, velmi by se spletl. „Bylo by fajn, kdybychom dosahovali takovýchto zisků standardně. Bohužel zemědělci loni sice prodávali svoji produkci za vysoké ceny, ta panika ve vazbě na Ukrajinu vedla ke zvýšení cen obilovin, olejnin a některých dalších komodit, ale měli zároveň i vysoké výdaje. Nakupovali hnojiva za 300, 400 procent standardní ceny, energie i pohonné hmoty,“ vyjmenovává předseda Zemědělského svazu ČR jednotlivé náklady a dodává, že zásadní roli v chápaní zisku zemědělců hrají pojmy hospodářský a ekonomický rok. „Účetní rok je od 1. ledna do 31. 12. Ale zemědělci hospodaří v hospodářském roce. To znamená, že my, když nakoupíme hnojiva nebo vyrobíme krmiva, tak je do nákladů můžeme dát až v okamžiku, kdy sklidíme. Takže opticky to vypadá, že máme zisk. Ale zemědělci loni vynaložili náklady a ty si budou moct započítat až v letošním roce, kdy sklidí tu úrodu.“

Zjednodušeně řečeno – radost z nevídaných zisků zemědělcům kazí vysoké náklady, které si ovšem nemohou odečíst z daní.

„Teď někteří zemědělci nemají finanční prostředky, protože je vložili do nákladů, ale účetně vykážou vysoký zisk a budou si muset u banky půjčit, aby z něj odvedli daně,“ říká předseda Zemědělského svazu ČR.

Aktuálně už ceny energií klesají, stále ale podle Pýchy zůstávají vyšší než dřív. „Je otázka, kdy zemědělec nakoupil, za jakou cenu a na jaké období, protože jestliže v loňském roce nakupoval na rok, dva dopředu, tak i když na trhu cena klesne, tak on bude platit ještě rok nebo dva stejně.“

Vyhlídky na rok 2023

Letošní rok tak podle předsedy Zemědělského svazu ČR bude velmi odlišný od všech předchozích. A v pořadu Interview PLUS vysvětluje, v čem: „Kdyby to byl standardní rok, ne s takovými extrémními výkyvy, měl bych radost a řekl bych, že je to fajn. Zemědělci si zaslouží ten zisk. Ale on je vytvořen umělým výkyvem. Hlavní komodita, kterou zemědělci pěstují a prodávají, je potravinářská pšenice. Ta se prodávala za 10 000 korun za tunu, dnes se prodává za 5 000 korun. A protože je tady ukrajinská pšenice, tak se vůbec neobchoduje. Ceny dále klesají, hroutí se trh a ti zemědělci mají vysoké náklady a hnojí je nejdražšími hnojivy, které kdy v historii samostatné České republiky nakoupili,“ vysvětluje dále Martin Pýcha, proč se zemědělcům nedaří tak skvěle, jak by se na první pohled mohlo zdát. Tuto otázku prý bude možné zodpovědět až po skončení roku 2023, kdy se budou dát poslední sezóny zprůměrovat.

Rušení dotací = další zavírání chovů a vypalování sadů

Další starosti by pěstitelům a chovatelům v Česku mohlo přidělat vládní hledání úspor. Ministr financí Zbyněk Stanjura se zaměřil na dotační tituly, kterých u nás podle něj máme stovky a jsou na ně vynakládány stovky miliard korun. Jejich omezení by se výrazně dotklo i zemědělských podniků. „Rozumím tomu, že pan ministr Stanjura hledá úspory v rozpočtu. Nicméně jestli si někdo myslí, že v sektoru zemědělství ušetří významné množství miliard korun, tak se mýlí. Většina těch dotačních titulů, které jsou vypláceny zemědělcům, je evropských anebo jsou to prostředky, které jsou kofinancované Českem, ale jsou to evropské peníze. Tam škrtat určitě nebude. Pak mu zbývají národní dotace. Letos máme zatím na národní dotace přislíbeno 2,7 miliardy korun oproti 5 miliardám korun v minulých letech, takže tady rozhodně velké finanční prostředky neušetří. “

A jaký by byl podle Martina Pýchy následek, pokud by k výrazným škrtům v dotacích pro zemědělce přece jen došlo?

„Dramaticky to postihne sektory, které jsou národními dotacemi podpořené. A bude to samozřejmě znamenat další zavírání chovů. Především prasat a drůbeže, které nemají podporu z evropských zdrojů a jsou podporovány jenom ze zdrojů národních. Bude to znamenat další vypálené, vybité sady a další větší plochy pšenice nebo řepky. Protože zkrátka a dobře ty národní dotace někam cílí, a pokud tam budeme krátit, tak se to projeví v produkci.“

Rušení dotačních titulů by se navíc citelně dotklo také potravinářů a dalších důležitých členů trhu. „Ale pro zemědělce je to obzvlášť citlivé téma, protože zemědělský sektor je přeregulovaný, je extrémně dotovaný a dotace jsou dnes vůbec podmínkou existence zemědělců. A to všude v Evropě. V okamžiku, kdy jim jenom v České republice dotace odeberete, ztrácí konkurenceschopnost,“ varuje Martin Pýcha s tím, že výrazným handicapem českých zemědělců je fakt, že oproti těm německým či rakouským mají poloviční až třetinovou přímou platbu. Ta je podle něj nejnižší v EU.