Za mřížemi v Česku: Vězeň spolkl mobil. Odsouzenci často riskují život, aby se vyhnuli trestu

Vězni používají důmyslné skrýše.

Ve službě: Za mřížemi S1 (5)

Pátý díl seriálu Ve službě: Za mřížemi ukáže, že odsouzení při ukrývání zakázaných látek neváhají riskovat život. V Kuřimi například zaznamenali případ, kdy vězeň telefon spolknul a přiznal to až po dvou měsících. Že je důležitá i resocializace, ukáže věznice v Kynšperku nad Ohří – vězni se například musí učit i nakupovat.

Ve věznici v Kuřimi je 525 vězňů a 258 zaměstnanců. Na oddělení prevence a stížností pracuje Petra Vašková, která nejčastěji vyšetřuje přítomnost drog a mobilních telefonů u odsouzených. Využívá při tom řadu prostředků. „Součástí mé práce je i monitoring policejních odposlechů,“ přiblížila Vašková.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tchyni zabil paličkou, děti pobodal. Před vraždou na Jižním Městě se svlékl, aby se nezašpinil

Spousta vězňů je ale romského původu, což prý představuje problém. „Nemůžeme jim zakázat, aby komunikovali ve svém jazyce, je to jejich právo. A kdo nám bude dělat překladatele? O romštinu se proto zajímám po vlastní linii. Je fajn vědět, co tam jeden na druhého haleká. Navíc, když občas prohodím nějaké romské slovíčko, tak zpozorní a říkají si, že jim možná rozumím,“ vysvětlila Vašková. Podotkla, že pomocí odposlechů lze zjistit, že se chystá například nějaká předávka při návštěvách, nebo jestli vězeň používá mobilní telefon.

Při kontrole jedné z cel byl nalezen mobilní telefon ve zdi. „Mobily a drogy jsou denní chleba. Jsou to nejčastější předměty, které se do věznice dostávají,“ uvedla Vašková. Upřesnila, že to ale většinou není žádný velký ‚dotykáč‘, nýbrž malinký telefon jen pro účely volání. „Právě telefon, který má venku směšnou hodnotu, tady na hodnotě získává, protože se do zakázaného prostředí musí dostat obtížnou cestou. Ty, které koupíte za 450 korun, se tady prodávají za dva tisíce,“ sdělila Vašková.

Za svou kariéru ale zažila případy, kdy vězni i riskovali život, aby zabránili nalezení telefonu. „Měli jsme tu případ, kdy vězeň přišel s tím, že by mi chtěl něco říct. Trvalo, než se vymáčkl. Pak ale začal vykládat, že asi před dvěma měsíci byla prohlídka a on se bál, že se u něj najde telefon, a tak si ho strčil do pusy. Pak mu ale došlo, že je tam dozorce, který kontroluje i ústní dutinu, takže ho spolknul,“ popsala Vašková. Prý předpokládala, že když jsou to už dva měsíce, telefon z vězně vyšel. „No právě že ne,“ odvětil jí prý odsouzený. „Tak jsem domluvila eskortu do zdravotnického zařízení. Z polikliniky pak volali, že ho tam fakt má. Problém ale nešel řešit operativně a lékaři museli odsouzenému telefon vyndat orálně. Nikdo v Brně to ale nechtěl dělat, jelikož šlo o speciální zákrok. S vězněm se nakonec jelo až do Motola,“ sdělila Vašková, která si rentgenový snímek odsouzeného  nechala zarámovat a ukazuje ho nováčkům z Vězeňské služby.

Resocializace na vánočních trzích

V Kynšperku nad Ohří je 766 vězňů a 240 zaměstnanců. Jako vrchní inspektor strážní služby zde pracuje Petr Veršecký. Při jeho službě vyráží tři vězni na výlet. „Odsouzení, které schválila komise, jdou v doprovodu zaměstnance vězeňské služby na vánoční trhy do Chebu. Je to program resocializace a víceméně i odměna,“ sdělil Veršecký.

Propustka má ale jasně daná pravidla. Odsouzení nesmějí například konzumovat alkohol či omamné a psychotropní látky. Zakázáno mají také navazovat nové styky. Po návratu z výletu se vězni vrací s nákupem, o kterém Veršecký nevěděl. Musí proto vše prověřit. Po telefonátu ale zjišťuje, že nákup byl součástí výletu – vězni se totiž s dozorcem v rámci resocializace učili nakupovat. „Někteří totiž mají delší tresty a nemají zkušenosti s nákupem v obchodních centrech. Jejich nákup neobsahoval žádný alkohol a zakázané látky. Jednalo se o ovoce, potraviny a věci osobní hygieny,“ popsal Veršecký.

Během jeho směny do věznice přijíždějí takzvané „ponorky“, tedy autobusy bez oken, které jsou určeny pro převoz většího počtu vězňů. „Jde o přemisťování odsouzených mezi věznicemi. A to ze dvou důvodů. Buď aby odtud mohli na soudní jednání, nebo na vlastní žádost,“ sdělil vrchní inspektor strážní služby.

Nález drogy je pro psa odměna

V olomoucké věznici je 254 vězňů a 325 zaměstnanců. Jako psovod specialista na vyhledávání omamných a psychotropních látek zde pracuje David Kvapil. Jeho směna ale začíná u něj doma venčením dvou belgických ovčáků – desetiletého Thora a šestileté Carry. „Belgičtí ovčáci se hodně využívají u vězeňské služby, ozbrojených složek i ve sportovní kynologii. Je to všestranný pes,“ popsal Kvapil.

Do jeho práce spadá i kontrola pošty. „Pes pracuje s pachy, takže každý balík, kterého se dotknu, je pro něj v tu chvíli zajímavější. Je potřeba, abych ochytal všechno,“ vysvětlil psovod. Během kontroly pes nic nenachází. Jako motivace a odměna ale slouží i to, že látku nakonec najde. Proto mu ji Davidův kolega do jedné z obálek připraví a nechá zkontrolovat balíky ještě jednou. Po úspěšném nálezu drogy putují zpět do speciálního kufříku a pod zámek.

Kvapil musí se psem Thorem splnit zkoušky. „Má kategorii, kterou musí obhajovat každý rok, aby mohl být použitý do služby, jde o deset disciplín. V případě, že neobhájí zkoušku, je ze služby vyřazen, dokud neudělá opravu,“ dodal psovod.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zdrogovaný muž řádil v pražské MHD. Cestující napadal obuškem a nožem, skončil v poutech

Tagy:
drogy pes vězení mobilní telefon vězeň Olomouc soudnictví Kuřim Vězeňská služba České republiky Kynšperk nad Ohří Ve službě: Za mřížemi