Český hokejový tým vybojoval po 14 letech zlato na MS
Po semifinále říkal, že jeho gól ještě nebyl potřeba. Ve finálové bitvě proti Švýcarsku už ale ano – a tak se do toho David Pastrňák opřel. Právě jeho trefa ze třetí třetiny nasměrovala české mužstvo nejen k výhře 2:0, ale i k prvnímu titulu mistrů světa od roku 2010.
Davide, jste čerstvě mistrem světa. Co se vám honí hlavou?
Jsem určitě moc hrdý. A moc šťastný. Jsem fakt rád, že jsme to zvládli. Měli jsme tu neskutečnou partu, do které jsem měl tu čest se přiřadit. Kluci to pro mě a pro Pavla Zachu udělali po našem příletu ohromně lehké, abychom mezi ně zapadli. Na zlatou medaili jsme čekali strašně dlouho. Nemohlo to přijít v lepší čas než na šampionátu hraném doma. Fanoušci vytvářeli neskutečnou atmosféru. Teď se těšíme na oslavy.
MS hokej 2024
Proti Švýcarsku to nebylo jednoduché.
Byl to vyrovnaný zápas. Samozřejmě jsme si přáli trochu klidnější průběh, ale takové je finále. Nakonec rozhodl signál z buly. Skvělé, že to vyšlo. Asi jste podle mé oslavy gólu poznali, jak moc mě to vzalo. Nikdy by mě nenapadlo, že budu svou trefu slavit na kolenou. Že se na ně takhle dostanu. Emoce se ale ve mně praly fakt velké. Vždyť já ani netušil, že něco takového ve mně je.
Jaromír Jágr před zápasem říkal: „Věřím, že finále rozhodne Pastrňák.“
Zahlédnul jsem to, ale moc jsem tomu nevěřil.
Po svém gólu jste mával na tribunu. To bylo snoubence s dcerkou?
Celé rodině. Já byl tak šťastný, že jsem jim tohle všechno mohl ukázat na vlastní oči… A ještě k tomu v Česku. Takže ano – mával jsem jim. Akorát jsem vůbec nevěděl, kde sedí, takže jsem mával trochu naslepo. A podle toho, co jsem pak zjistil, seděli v aréně někde úplně jinde.
Po semifinále jste říkal, že dokud vás tým jako střelce nepotřebuje, klidně přijmete i jinou roli. Ve finále vás ale, zdá se, už potřeboval.
Je to něco. Už ve čtvrtfinále jsme vyhráli jen o gól, v semifinále se Švédy jsme prohrávali. Obrátit takový zápas bývá většinou strašně těžké. Kluci ale naštěstí vždycky měli odpověď. Fakt jsme tady měli úžasnou partu. Přišel jsem k nim až v průběhu mistrovství, hrál se tu jiný systém, vedl nás trenér, kterého jsem neznal. Trochu mi to trvalo, než jsem si na všechno zvyknul. O tom, že mi tam nepadají góly, jsem vůbec nepřemýšlel. Já měl problém, abych si vůbec zvyknul na systém.
Během mistrovství se o šrámech nemluví, teď už se to říct může: netrápily vás nějaké zdravotní problémy?
Trápily, mám bolavou kyčel. Uvidíme, jak to dopadne. Před mistrovstvím mi bylo řečeno, že budu muset jít určitě na operaci. Co ale se mnou při šampionátu provedl profesor Kolář? To jsem jen zíral. Já se na ledě takhle dobře necítil osm měsíců. Jemu patří velký dík. Nevím, co má za magické ruce…
Na operaci půjdete hned po šampionátu?
Pan profesor Kolář říkal, že nakonec nemusím. Tak uvidíme… Já už před sezonou tvrdil, že bych moc rád vyhrál buď Stanley Cup, nebo mistrovství světa. Jsem moc rád, že jedno z toho vyšlo. Teď si to pořádně užiju. Jakou skupinu tady kluci utvořili! Jak jsme všichni bojovali jeden za druhého! To bylo neskutečné. Do finále nakonec nastoupil i Jan Ščotka, který před tím vůbec nehrál. Teď musel, navíc do takového zápasu. I na něj jsem hrdý. Bylo vidět, že jsme si navzájem pomohli. Skvělé…
Víte, že váš milovaný fotbalový klub Baník Ostrava ve stejný den postoupil do Evropské konferenční ligy?
Jo, Baník v Evropské! (křičí na celou mixzónu) Super! Vím to, vyhráli 6:0, soupeř dvě červené, zasloužené!
