Co se stalo s Netanjahuem? Válka izraelského premiéra změnila k nepoznání
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Dlouhé války a pozemní operace: Jak se Netanjahuův přístup k válčení změnil?
Netanjahu se bojí – strach z koaličních partnerů ovlivňuje jeho rozhodování.
Snaží se Netanjahu zapsat do historie jako „Churchill“?
Jaké jsou vyhlídky na dohodu o ukončení bojů?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu válkám dříve spíše uhýbal. Prošel ale proměnou a teď se zdá, že spíše tlačí na jejich pokračování, a to navzdory varování vlastních generálů. Touha po historickém odkazu ho navíc nutí riskovat víc než kdy dřív, píše CNN ve své analýze.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v pondělí setká s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Budou diskutovat o Blízkém východě, který prošel radikálními změnami. Americký prezident tvrdí, že pravděpodobně může dojít k dohodě o ukončení války v Gaze. To, co je v nabídce, je ale pro Netanjahua politicky problematické – a stejně jako se změnil region, změnil se i Netanjahu. Jeho drastická změna přístupu činí předpověď dalšího vývoje ještě obtížnější, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pásmo Gazy by mohl řídit Tony Blair, píše BBC. Britský expremiér má Trumpovu podporu
Dva roky izraelské stíhačky a speciální jednotky útočily na cíle, které byly kdysi považovány za nedotknutelné. Regionální metropole od Dauhá po Teherán a Damašek nesou stopy Netanjahuova slibu přetvořit Blízký východ po útocích Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
Na Valném shromáždění OSN minulý týden Netanjahu hrdě vychvaloval izraelské vojenské operace. „Zničili jsme Hútíe. Rozdrtili jsme většinu teroristické mašinérie Hamásu, ochromili jsme Hizballáh, zlikvidovali většinu jeho vůdců a velkou část jeho zbrojního arzenálu, zničili jsme Assadovo vojenské vybavení v Sýrii, odradili jsme íránské šíitské milice v Iráku a co je nejdůležitější, zničili jsme íránské programy jaderných zbraní a balistických raket,“ řekl izraelský premiér. Dodal, že Izrael se vzpamatoval ze svých nejtemnějších dnů a předvedl jeden z nejúžasnějších vojenských comebacků v historii.
Čtěte také
Nejdelší válka v historii Izraele
Narůstající počet dní izraelské války v Gaze odráží další aspekt stejného příběhu. Po léta se Netanjahuův přístup k válčení vyznačoval krátkými a omezenými konflikty, zejména v Gaze. Operace Pilíř obrany v roce 2012 například trvala pouhých osm dní. Současná válka v Gaze bude příští měsíc trvat dva roky, což je nejdelší válka v historii Izraele.
Když se v roce 2009 vrátil k moci, prohlásil Netanjahu, že jedním z jeho cílů bude eliminace Hamásu. V praxi byla bezpečnostní politika nejdéle sloužícího izraelského premiéra navzdory jeho rétorice obecně považována za opatrnou a relativně zdrženlivou, dokonce byla politickými rivaly označována za zbabělou. Pak ale přišel 7. říjen. Dva dny po útoku vedeném Hamásem, který si vyžádal více než 1 200 izraelských obětí, Netanjahu slíbil Izraelcům, že změní Blízký východ. Tentokrát to myslel vážně.
Analytici, kteří kdysi očekávali opatrnost, se nyní potýkají s novou realitou. Netanjahu se kdysi vyhýbal dlouhým válkám a pozemním operacím, protože si byl vědom nákladů a politického kapitálu, které vedly k nerozhodným závěrům nebo patovým situacím. Nyní je prosazuje – často proti radám vlastní armády.
Náčelník generálního štábu izraelských obranných sil, generálmajor Eyal Zamir, se postavil proti poslednímu rozhodnutí obsadit město Gaza a zpochybnil vysoce rizikovou operaci zaměřenou na vedení Hamásu v Kataru. Netanjahu však jeho varování ignoroval. „Od začátku války až po nejnovější rozhodnutí, včetně Íránu a Kataru, byli v každé z těchto fází vždy lidé, kteří se stavěli proti, váhali nebo vyjadřovali různé námitky. A to je v pořádku, to je jejich role, musí vyjádřit svůj názor, ale nakonec rozhoduje kabinet,“ řekl Netanjahu na tiskové konferenci na začátku září.
Útoky ho změnily
Tato proměna vyvolává zásadní otázku – opravdu se Netanjahu změnil? Po 7. říjnu je Netanjahu „zcela jiným člověkem, který prošel vnitřní proměnou a nahradil svou averzi k riziku mnohem proaktivnějším a odvážnějším přístupem k bezpečnosti,“ řekla Mazal Mualemová, autorka biografie „The Netanyahu Code“. Bezpečnostní kolaps 7. října podle ní sloužil jako „budíček“. „Nepřizná to, ale byl přistižen při naprosté strategické slepotě a poučil se z toho, že se musí osvobodit od bezpečnostního establishmentu, který ho vždy děsil varováními o obětech při pozemních invazích. To se shodovalo s izraelským veřejným míněním, které se po léta bránilo platit vysokou cenu za válku. 7. říjen ho změnil a změnil i to,“ uvedla Mualemová.
Čtěte také
Jako nejdéle sloužící izraelský vůdce byl Netanjahu vždy známý tím, že ho poháněl – alespoň částečně – strach: ze zhroucení vlády, z voleb, z toho, že se průzkumy veřejného mínění obrátí proti němu. A nyní ze strachu z probíhajícího korupčního procesu. Tato obava mu bránila provést velké, radikální změny. Místo toho nechal izraelskou ekonomiku běžet a připsal si zásluhy za rostoucí počet zemí, které chtějí část izraelského technologického a zbrojního průmyslu.
Netanjahu izraelským „Churchillem“?
Anshel Pfeffer, izraelský korespondent časopisu The Economist a autor knihy „Bibi: The Turbulent Life and Times of Benjamin Netanyahu“ (Bibi: Bouřlivý život a doba Benjamina Netanjahua), říká, že motivující faktor se vůbec nezměnil, i když jeho účinek ano.
„Netanjahu vždy byl a stále je extrémně averzní k riziku. Bojí se změn a lpí na statusu quo. Obvykle se vyhýbá jak válkám, tak diplomatickým průlomům. Dokonce i Abrahamovy dohody mu byly vnuceny Trumpovou administrativou. A válka v Gaze byla vynucena Hamásem. Jakmile se válka stala statusem quo, Netanjahu se přizpůsobil. Stále je závislý na statusu quo – jenže nyní je status quo válka,“ popsal Pfeffer.
Dodal, že Netanjahu je stále ovládán strachem, jenže nyní se bojí svých koaličních partnerů více než čehokoli jiného. Jeho krajně pravicoví spojenci, Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrich, totiž odmítají jakékoli jednání s Hamásem a tlačí na trvalou okupaci Gazy. Jejich hrozby svrhnout vládu, pokud válka skončí předčasně, svazují Netanjahuovi ruce při strategickém rozhodování.
Podle Pfeffera je Netanjahu „nyní ve fázi, kdy se bojí historického soudu a toho, že nebude uznáván jako Churchill a obránce Izraele. „Zoufale touží po velkém úspěchu, který přepíše historii. Je přesvědčen, že něco nakonec vymaže 7. říjen z paměti Izraelců a odhalí ho jako jejich spasitele,“ popsal Pfeffer a podotkl, že takový moment ale nepřichází.
Čtěte také
Pfeffer přirovnává Netanjahua k „zoufalému hráči“, který pokaždé sází své žetony na jiné místo v naději, že si upevní své místo v historii. „Netanjahu je komplexní bytost, takže možná všechny teorie obsahují kus pravdy. Zůstává averzní k riziku, bojí se příměří stejně jako válek, je rukojmím své koalice a extrémně opatrným mužem, který se proměnil v zoufalého hráče,“ uvedl Pfeffer.
Izraelská veřejná podpora války, která byla na začátku ohromná, se výrazně oslabila. Stejně tak i mezinárodní legitimita Izraele, která upadá uprostřed vln hrozeb sankcí a mezinárodního uznání palestinské státnosti. Budoucnost Netanjahuovy nové odvážné strategie zůstává před jeho setkáním s Trumpem v Bílém domě nejasná. Trumpova administrativa dosud udělala jen málo pro to, aby omezila izraelské vojenské aktivity, a podpořila Netanjahuovo pokračování války v Gaze.
Trumpovy nedávné optimistické výroky o blížící se dohodě o ukončení bojů mohou signalizovat, že by mohl brzy donutit Netanjahua přijmout nový status quo – který by mohl zastavit snahu premiéra vybudovat si odkaz prostřednictvím vojenské agrese a místo toho ho donutit čelit politickému zúčtování.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Izraelská armáda našla v Pásmu Gazy těla dvou rukojmích. Neví, kdo je jeden z mrtvých
vaclav.cerny@iprima.cz
