Znakování s batolaty
Na 23. září připadá Mezinárodní den znakové řeči. Nejznámější je pro většinu lidí ta, kterou se dorozumívají neslyšící. Existuje ale i takzvaná dětská znaková řeč sloužící nejen k pochopení základních potřeb nemluvňat, ale i k prohloubení vztahu mezi dítětem a rodiči. Funguje jako doplněk běžné komunikace a může i urychlit nástup řeči u dítěte.
Proč je znakování důležité a proč by mu rodiče měli věnovat pozornost, zajímalo na úvod moderátora Libora Boučka v pořadu Nový den. „Prohlubuje vzájemný vztah a důvěru mezi rodičem a dítětem, a to zejména díky té komunikaci v raném dětství, kdy se dítě neumí vyjádřit pomocí slov. Takže je to vlastně jediný způsob, jak může vyjádřit své potřeby nebo nějaké touhy, případně čistě nějaké sdělení,“ uvedla lektorka znakování pro batolata Petra Hanáková.
Rodiče odmítli nasadit batoleti roušku. Let z Calgary do Toronta byl proto zrušen
Kvůli jediné roušce neodletělo letadlo z Calgary do Toronta, které mělo na palubě více než stovku cestujících. Členové posádky se totiž dožadovali, aby rodiče zakryli nos a ústa svému sotva dvouletému dítěti. Když nepochodili, přivolali k incidentu dopravní policii. Běžně přitom děti do dvou let mají v nošení roušek na palubě letadla výjimku.
Podle odborníků jsou děti vývojově připravené znakovat už ve čtyřech měsících, v sedmi až devíti pak mohou tuto aktivitu ovládat perfektně. „Každý se chce určitě vyhnout křiku a pláči, což je vlastně jediný způsob, jak dítě dokáže vyjádřit své potřeby v tomto věku. Ale pokud mu dáme k dispozici dostatečně konkrétní způsob, jak vyjádřit, co chce, tak se tomu můžeme vyvarovat,“ doplnila lektorka.
Jak dlouho trvá, než se znakování naučí rodiče?
„Stačí na to hodina a půl. Za hodinu a půl během semináře u nás lektorek se rodič naučí metodiku a rovnou ten den, když rodič odchází ze semináře, může začít doma znakovat,“ vysvětlila Hanáková.
Jak dlouho se znakovou řeč učí dítě, je ale individuální, protože některé děti se učí nejdříve chodit a potom teprve podle lektorky dají prostor samy sobě, aby se mohly učit něco jiného. „Hodně záleží na tom, jak se k tomu postaví rodič, jak intenzivně na něj znakuje a jak poctivě to dělá… Důležité je důsledně to dodržovat,“ upozornila.
Nejlepší podle Hanákové je, když rodiče znakování přidají k běžné komunikaci. „Není to nic, čemu by se věnovalo deset minut denně – ,A teď budeme znakovat.‘ Je to způsob komunikace. Není to žádná alternativa, jak by se mohlo jevit. Jenom se to přidá k mluvení na miminko,“ popsala.
Znakování nástup řeči u dětí nebrzdí
Představovaný program „Baby signs“ má k dispozici sto základních znaků. Rodiče si pak ale podle lektorky přidávají svoje znaky, které zrovna jejich dítě potřebuje. Inspiraci čerpají na internetu nebo si rovnou vymýšlejí vlastní znaky. Mezi první patří ty základní a praktické jako „pít“, „jíst“, „dost“, „ještě“. Takové, díky kterým je vzájemné soužití příjemnější.
Mnoho rodičů si ale myslí, že znakování může zbrzdit nástup řeči. Hanáková ubezpečila, že to tak rozhodně není. „Právě naopak. To je takový mýtus, kterým se někdo ohání. Ale vlastně díky těm znakům se dětem rozšiřuje slovní zásoba, respektive nějaká pojmová zásoba, a ten nástup řeči je často mnohem rychlejší,“ uzavřela Hanáková.
