Ve věku 92 let zemřela francouzská filmová a divadelní herečka Anouk Aiméeová. Agentuře DPA to v úterý v Paříži potvrdil její agent. Herečku nejvíce proslavilo účinkování ve filmu Muž a žena od režiséra Claudea Lelouche. Zahrála si mimo jiné také ve filmech legendárního italského režiséra Federica Felliniho Sladký život a Osm a půl.
Herečka se narodila v roce 1932 jako Nicole Françoise Dreyfusová v Paříži a účinkovala ve zhruba 70 filmech. Aiméeová patřila mezi velikány oboru, píše DPA. Fellini o ní řekl, že je nejlepší herečkou na světě po jeho manželce Giuliettě Masinové. V první polovině 60. let minulého století byla v Itálii uctívána více než ve Francii, poznamenala agentura.
ČTĚTE TAKÉ: Dcera herce Petra Kostky založila rodinu a pak odešla za ženou, do které se zamilovala
Aiméeová ztvárňovala role žen, v jejichž osudech je cosi tajemného a podmanivě krásného. Její jméno bylo pro filmové režiséry synonymem křehkého půvabu s nádechem smutku, nostalgie a stesku. Až na výjimky zůstala celý život věrná uměleckému filmu. Točila se slavnými režiséry i s herci zvučných jmen. Většina z jejích filmů vznikla ve Francii, ale také ve Španělsku, Británii, Itálii a v Německu, točila i ve Spojených státech. Řada z nich oprávněně patří do zlatého fondu světové kinematografie.
„Opravdovou krásu můžete vnímat v lidech, až když jsou starší,“ tvrdila Aiméeová. A její kariéra je toho důkazem. U filmu začínala již ve 14 letech snímkem Dům pod mořem, ale vrchol své kariéry, kultovní film Muž a žena režiséra Clauda Lelouche, natočila až o 20 let později. Snímek získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Sama za roli ovdovělé ženy, která se zamiluje do rovněž ovdovělého automobilového závodníka, obdržela Zlatý glóbus, Filmovou cenu Britské akademie (BAFTA) a byla nominována na Oscara. Film, v němž hrál předloni zesnulý Jean-Luis Trintignant, je dodnes řazen mezi nejlepší milostné příběhy v dějinách světové kinematografie.
Na svůj talent však stihla Aiméeová upozornit už jako mladá v několika snímcích. Nešťastně zamilovanou dceru fašistického soudce v moderní variaci Shakespeara Milenci z Verony (1949) jí napsal přímo na tělo básník Jacques Prévert. Bohatou znuděnou nymfomankou Maddalenou provokovala v triumfu Federika Felliniho Sladký život (1960). Trpící manželkou záletného režiséra dojímala v ještě lepší ironické komedii Osm a půl (1963) téhož tvůrce. Režisér Jacques Demy nabídl Aiméeové dvě velké role - půvabnou kabaretní tanečnici v Lole (1961) a opuštěnou modelku v Modelkách na prodej (1969), který se natáčel v Los Angeles.
Točila i ve Spojených státech
Hvězda evropského filmu se mihla i v zámoří. Ve Spojených státech natočila s Georgem Cukorem film Justine (1969) podle slavného románu Lawrence Durrella Alexandrijský kvartet. Vypráví o francouzských emigrantech v severní Africe. Výlet do světa módy podnikla mnohem později pod vedením Roberta Altmana ve snímku Pret-a-porter (1994). Její světa znalá módní návrhářka Simone Lowenthalová tu v duchu „návratu ke kořenům“ posílá na předváděcí molo nahé modelky.
Pseudonym „Anouk Aimée“ vymysleli již v roce 1946 pro čtrnáctileté děvčátko jménem Nicole Françoise Dreyfusová režisér Marcel Carné a básník Jacques Prévert. Tehdy s nimi pracovala na nedokončeném filmu Květ doby. Narodila se 27. dubna 1932 do herecké rodiny – jejími rodiči byli herci Henry Murray a Geneviève Sorya. I když si nepřáli, aby dcera šla v jejich šlépějích, vše dopadlo jinak. Spolu s běžným vzděláním vystudovala i herectví a tanec.
Po odmlce, věnované rodinnému životu, se Anouk před kameru vrátila v 70. letech. Svůj šarm zralé ženy propůjčila mimo jiné i duševně choré Martě, která sdílí společnou domácnost s neurotickým bratrem – soudcem v psychologickém dramatu Skok do prázdna (1980).
V náruči slavných milovníků
Ve svých filmech se Aiméeová ocitala v náručí řady slavných herců. Se slavným milovníkem Omarem Sharifem se setkala ve filmové Schůzce Sidneyho Lumeta v roce 1969. S Marcellem Mastroiannim si zahrála ve Felliniho Osmi a půl. Režiséra Felliniho pokládala herečka za největšího učitele, spolu s Lelouchem: „Dlouho jsem toho o hraní moc nevěděla. Ale Fellini byl génius, který mě naučil všechno, mimo jiné i to, abych se nebrala moc vážně,“ zavzpomínala jednou.
„Je mnohem lepší toužit než mít. Ten moment touhy, kdy víte, že se něco stane – ten je nesmírně povznášející,“ tvrdila Aiméeová, která v osobním životě na muže příliš štěstí neměla. Všechna čtyři manželství se jí rozpadla, a tak žila v domě na pařížském Montmartru sama se svými kočkami.
A nejoblíbenějším společníkem před kamerou byl prý pro ni Mastroianni: „To byl sen jako herec i jako člověk,“ prohlásila v roce 2003 v Berlíně, kde v rámci 53. ročníku filmového festivalu Berlinale převzala čestného Zlatého medvěda – ocenění za celoživotní dílo.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dva Češi zemřeli při tragédii v Alpách. Převrhly se s nimi rafty kvůli silnému proudu
