Návrat SSSR zařídí jen stroj času. Kritiků v Rusku přibývá a Putina čekají volby
V Rusku se stále častěji objevují kritické hlasy ve spojitosti s ekonomickou krizí i omezením internetu, a to i z řad podnikatelů, ekonomů či známých osobností. Ačkoli většina kritiky nemíří přímo na prezidenta Vladimira Putina ani na válku na Ukrajině, podle analytiků ukazuje rostoucí nespokojenost a vnitřní napětí uvnitř ruského systému, píše web Radia Svobodná Evropa (RFE/RL). Ruskému prezidentovi navíc před podzimními volbami klesá podpora.
Šéf ruské traktorové firmy Cherepovets Tractor Plant Vladimir Boglajev se začátkem dubna vydal na ekonomické fórum v Moskvě, aby veřejně kritizoval ruské úřady. Na internetu se pak objevilo video, ve kterém říká, že si od 90. let nevzpomíná na dobu, kdy by se lidé ve vedení země tolik „odcizili realitě“ a sami se tak diskreditovali. Podle něj vládní elity ztratily kontakt s tím, co se děje v ekonomice i v běžném životě lidí. Jeho kritika upoutala pozornost hlavně proto, že zazněla přímo na oficiálním ekonomickém fóru v době napjaté politické situace v Rusku, píše web RFE/RL.
K TÉMATU: Rusko čelí finanční katastrofě, varuje šéf švédské tajné služby. Moskva skutečný deficit skrývá
V Rusku je otevřená kritika vzácná a často trestaná, zvlášť od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022. Přesto se v posledních týdnech objevilo několik veřejných prohlášení, která kritizují slábnoucí ekonomiku i omezení a zásahy do používání internetu. „Ačkoli se každý jednotlivý kritický projev může jevit jako bezvýznamný, dohromady jsou významné. Abych použila lékařskou analogii: Drobné a těžko vysvětlitelné příznaky mohou být jen přechodnou nepříjemností – nebo známkou život ohrožujícího onemocnění,“ napsala 21. dubna Tatjana Stanovajová z Carnegie Russia Eurasia Center s odkazem na nesouhlas s omezeními internetu.
Většina této kritiky nemíří přímo na prezidenta Vladimira Putina a téměř vůbec nezpochybňuje válku na Ukrajině. Výjimkou byl jeden jeho dlouholetý stoupenec Ilja Remeslo, který ho označil za „válečného zločince“ – po tom ale skončil na měsíc v psychiatrické léčebně.
Čtěte také
Podle některých analytiků a také podle Stanovajové spor o internet ukazuje spíše vnitřní boj mezi různými skupinami uvnitř státu – hlavně mezi lidmi napojenými na FSB a ekonomickými zájmy ve vládě. Nejde tedy o opozici proti Putinovi, ale o soupeření různých skupin, které ho podporují.
Putin svými slovy z 23. dubna naznačil, jaký postoj v tomto sporu zaujímá. Při videokonferenci s vysokými úředníky zmínil problémy s výpadky internetu ve velkých městech. Řekl, že pokud souvisí s „bojem proti terorismu“, pak je pro něj bezpečnost vždy důležitější. Úřady zároveň tvrdí, že omezení internetu jsou nutná kvůli ochraně před ukrajinskými drony. Zároveň ale Putin připustil, že výpadky lidem komplikují život, a vyzval úředníky, aby situaci řešili a zajistili fungování klíčových služeb.
Ekonomika se hroutí
Nejnovější ekonomická data potvrzují, o čem Boglajev mluvil – ruská ekonomika v lednu a únoru klesla o 1,8 %. To také vysvětluje část nespokojenosti s výpadky internetu, která v praxi zkomplikovala fungování mnoha firem a zasáhla jejich podnikání. „Ekonomika se hroutí. To znamená, že nebudou žádné investice, žádná pracovní místa a žádné zisky. Podle odhadů ruského státního statistického úřadu zisky na začátku tohoto roku klesly o 30 procent, což je rekordní pokles od začátku války s Ukrajinou,“ řekl 22. dubna nezávislý ekonom Vladislav Žukovskij. „Společnosti již nemají peníze – ani ve vojensko-průmyslovém sektoru – na to, aby lépe platily a přilákaly tak pracovníky do zbrojních závodů na výrobu tanků, granátů a dalších zbraní. Letos bude situace mnohem horší,“ dodal ekonom.
Čtěte také
Boglajev se k této problematice vyjadřoval již v minulosti. Například v září loňského roku odmítl tvrzení, že se Rusku podařilo diverzifikovat svou ekonomiku a zbavit se závislosti na vývozu fosilních paliv. A není sám. Mezi dalšími řečníky v Moskvě byl Robert Nigmatulin z Ruské akademie věd, který lamentoval nad ztrátou pracovních míst v těžkém průmyslu. „Můžeme investovat do země s takovým vedením? Takhle se ekonomika řídit nedá. Musíme to říct prezidentovi,“ uvedl. V březnu vyvolal rozruch oligarcha Oleg Děripaska, který zaútočil na centrální banku a vyzval její ekonomy, aby „přišli k rozumu“ a snížili úrokové sazby.
Putin minulý týden kritizoval své nejbližší spolupracovníky za špatnou ekonomickou situaci. V televizi se ostře vyjádřil na adresu vysokých představitelů ekonomiky, včetně premiéra Michaila Mišustina a šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové.
Stroj času do SSSR
Omezení internetu, která mají potlačit nespokojenost a kritiku, ji paradoxně často ještě zvyšují. Patří sem například výpadky mobilního internetu, blokování aplikace Telegram a snahy omezit používání VPN, které lidem umožňují obcházet blokace a dostat se třeba na služby jako je Instagram.
To má samozřejmě velký dopad na ekonomiku – nejen na běžné věci, jako je objednání taxi, jídla nebo online nákupy. Problémy ale zasahují i lidi, kteří si vydělávají na internetu, například influencery. Silnou kritiku vyjádřila i ruská influencerka Viktoria Bonjaová, která patří mezi nejznámější tváře na Instagramu v Rusku.
Čtěte také
Její video se dotýkalo více problémů najednou. Kromě omezení internetu mluvila také o povodních v Dagestánu, znečištění Černého moře a o případech, kdy na Sibiři musela být utracena hospodářská zvířata. Video, které bylo adresováno přímo Putinovi, se ale vyhýbalo obviňování z nepopulárních opatření. Zdálo se však, že naznačuje, že Putinovo autoritářské vedení je součástí problému. „Vladimire Vladimiroviči, oni se vás bojí. Lidé se vás bojí; blogeři, umělci se bojí; guvernéři se vás bojí. Ale vy jste prezidentem naší země. Nemyslím si, že bychom se vás měli bát,“ řekla influencerka ve videu, které vidělo asi 20 milionů lidí.
Influencerka Aiza Dolmatovaová napsala svým zhruba čtyřem milionům sledujících, že v Rusku podle ní „nefunguje žurnalistika, právo ani humor“, protože i vtipy mohou být tvrdě trestány. Příspěvek ale později smazala. Do debaty se zapojil i herec Ivan Ohlobystin, který už dříve vyzýval, aby byla ruská invaze na Ukrajinu označena za „svatou válku“. „Digitální omezení jsou obrovskou chybou. Zaprvé, nic nelze skutečně ‚omezit‘ (žijeme v 21. století). Pokud nás chcete vrátit do SSSR, budete muset sestrojit stroj času,“ napsal v příspěvku na Telegramu.
Ruský sociolog Dmitrij Dubrovský webu Current Time řekl, že se Bonjaová stala „nečekaným mluvčím části společnosti, za kterou obvykle nikdo nemluví: znepokojených obyčejných lidí, kteří nechtějí mít s politikou nic společného.“ Kritika narůstá v době, kdy popularita Putina klesá a na podzim se konají parlamentní volby.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Princ Harry se v Kyjevě opřel do Spojených států. Trump reagoval výsměšným vzkazem
vaclav.cerny@iprima.cz
