Po celém světě jsou každý den vylity desítky milionů litrů mléka.
Koronavirová krize si začíná vybírat svou daň i u zemědělců. V současné době se problémy nejvíce projevují u těch, kdo obchodují s mlékem. Navzdory rostoucím tržbám obchodů klesající poptávka spojená se zavřenými školami, restauracemi a dalšími zpracovateli totiž farmáře nutí řešit, jak naložit s přebytečným mlékem.
Většina mléčných produktů má totiž jen velice krátkou trvanlivost, a jakmile se sklady zaplní, provozy přestávají mléko odebírat. Některé mlékárny vybízejí farmáře, aby mléko vraceli jeho právoplatným „majitelům“, telatům. Jinde ale mléko končí namísto zpracování v kanalizaci. K tomuto kroku vybízí například organizace Dairy Farmers of America, která sdružuje téměř patnáct tisíc farmářů v USA. Za každý litr vylitého mléka však zdejší farmáři přesto dostanou zaplaceno.
Rozlévání mléka s sebou nese vysoká environmentální rizika. Zdroj: Dairy Farmers of America
Rozlévání mléka s sebou nese vysoká environmentální rizika. Zdroj: Dairy Farmers of America
Před vyléváním mléka však varují úřady i environmentální aktivisté. Ministerstvo zemědělství a přírodních zdrojů ve Wisconsinu totiž upozorňuje, že větší množství nepasterizovaného mléka ve vodních tocích drasticky sníží obsah kyslíku a zapříčiní vymírání ryb a dalších vodních tvorů. Ve chvíli, kdy jsou zdejší potoky a řeky plné hnojiv a výkalů z výkrmen, by mohlo jít o pomyslnou poslední kapku. Dopady rozlitého mléka si v roce 2004 vyzkoušeli v Minnesotě. Tehdy se v tomto státě převrátil náklaďák převážející více než dvacet tisíc litrů mléka. Jeho obsah se vylil do zdejšího jezera a zabil tisíce ryb. Pro představu – tentokrát farmáři denně vylijí miliony litrů.
Cena mléka: Jak se žije telatům na mléčných farmách?
Víte, odkud je mléko, které si přidáváte do kávy nebo jím poléváte cereálie k snídani? Stejně, jako každá potravina, i mléčné výrobky mají svůj příběh. A stejně jako u každého příběhu, i tady se můžeme setkat s řadou mýtů. Věděli jste třeba, že kráva dává mléko jen pár měsíců po porodu? A aby dávala mléko dlouhodobě, musí dojít k jejímu opakovanému oplodnění? A co se vlastně děje s narozenými telaty?
Wisconsinské ministerstvo proto farmářům doporučuje, aby mléko raději rozstřikovali do polí, kde hrozí nejmenší kontaminace spodních vod, či je ukládali do skladů hnoje. Jednodušší cestou by přitom bylo dostat přebytky ke spotřebitelům, do obchodů či potravinových bank, které v současné krizi zažívají nárůst počtu „zákazníků“. Na způsobu řešení tohoto problému je však patrné, že průmyslové zemědělství na takovou situaci není připraveno. Některé chovy se chystají situaci řešit i nuceným vybíjením stád.
Mezitím jsou telata na většině farem dál odebírána svým matkám záhy po porodu. Tentokrát však jejich mléko končí v odpadu... Zdroj: Kolektiv pro zvířata
Mezitím jsou telata na většině farem dál odebírána svým matkám záhy po porodu. Tentokrát však jejich mléko končí v odpadu... Zdroj: Kolektiv pro zvířata
K podobnému jednání se uchylují i britští, francouzští, kanadští a další farmáři. Celkem jde o desítky milionů litrů mléka denně. U nás se zemědělci k vylévání mléka odhodlali například v roce 2009, kdy chtěli protestovat proti nízkým výkupním cenám. Tehdy rozlili zhruba půl milionu litrů mléka.
