Zdroj: CIWF
Telata jsou tzv. vedlejším produktem mléčného průmyslu.
Zdroj: CIWF
Víte, odkud je mléko, které si přidáváte do kávy nebo jím poléváte cereálie k snídani? Stejně, jako každá potravina, i mléčné výrobky mají svůj příběh. A stejně jako u každého příběhu, i tady se můžeme setkat s řadou mýtů. Věděli jste třeba, že kráva dává mléko jen pár měsíců po porodu? A aby dávala mléko dlouhodobě, musí dojít k jejímu opakovanému oplodnění? A co se vlastně děje s narozenými telaty?
Ve velkochovech, kde jsou zvířata především zdrojem zisku, je na prvním místě jejich užitkovost. V případě krav tak dochází k opakovanému oplodnění „lidskou rukou“. Technik krávu inseminuje a ta pak porodí tele, které je jí vzápětí odebráno. Mléko je totiž v tomto případě určeno pro člověka a ne pro mláďata tohoto druhu. Vzhledem k tomu, že po pár měsících klesá produktivita (co se mléka týče), čeká krávu tento proces znovu. A opakuje se do té doby, dokud to její tělo vydrží. Když je její organismus zcela vyčerpán, absolvuje cestu na jatka.
Po narození do izolace
A jak je to s telaty, které kráva kvůli udržení produktivity mléka porodí? Pár hodin po narození jsou přemístěna do malých boxů, kde dostávají místo mléka od své matky náhražky. Jsou separovaná od ostatních a k dispozici mají jen velmi omezený prostor, kde se nemohou projevovat tak, jak jim velí jejich přirozenost. Na podmínky, ve kterých telata přežívají, se zaměřila organizace Compassion in World Farming (CIWF).
K tématu
„Náš nejnovější průzkum odhaluje krutý osud milionů telat,” říká Romana Šonková, zástupkyně CIWF v Česku. „Je těžké pochopit, že zranitelné novorozené tele je odebráno brzy po porodu od matky a po několik týdnů uzavřeno do izolace. A co je ještě horší, právní předpisy EU to umožňují. To je naprosto barbarská a přitom zbytečná praxe, protože existují důkazy, že dobře vedené skupinové ustájení už od narození přináší výhody z hlediska zdraví i welfare telat.“
Na záběrech, které pochází především z Polska, ale také z Česka nebo Německa, jsou vidět telata v izolaci a to i za zimních měsíců, kdy jim jediný úkryt poskytuje malý plastový box. Podle Compassion in World Farming jsou špatné i hygienické podmínky, ve kterých telata žijí. „Kromě toho byly zdokumentovány případy porušení legislativy EU, jako je držení telat v boxech, které jim neumožňují se navzájem vidět a dotýkat se, a také překračování povolené délky chovu telat v individuálních boxech, tedy do 8 týdnů věku. Některá telata na záběrech jsou starší tří měsíců a kotce jsou pro ně příliš malé,“ uvádí CIWF ve své zprávě.
20 milionů osamocených životů
Na území Evropské unie se má dojnicím ročně narodit až 20 milionů telat. I přesto, že krávy jsou inteligentní zvířata s vysoce rozvinutým sociálním cítěním (dočtete se ZDE), jsou jejich mláďata od matek separována a držena v dlouhodobých izolacích. Je tomu tak v 60% z celkového množství telat narozených každý rok. V Česku se ročně narodí více než 315 tisíc telat. Organizace CIWF, sdružená s dalšími více než 170 nevládními organizacemi v rámci evropské občanské iniciativy „Konec doby klecové“, požaduje celoevropský zákaz všech typů klecí v chovech zvířat, včetně boxů používaných k nepřirozené izolaci malých telat.
Iniciativu za zrušení klecových chovů podepsalo k dnešnímu dni přes milion lidí. „Záběry strádajících telat nám připomínají, že boj za vysvobození hospodářských zvířat z klecí není zdaleka u konce,“ dodává Romana Šonková. „Musíme pokračovat ve sběru podpisů, abychom zajistili, že instituce EU pochopí, jak důležitý je tento problém pro evropské občany.“
A čím jsou vlastně telata v rámci mléčného průmyslu? Většina z nich (týká se jen krav) se dočká stejného koloběhu, jako jejich matky. Umělé oplodnění, porod, dojení, a tak pořád dokola. Zbytek telat se vykrmuje na telecí či hovězí maso. Krávy tak ve velkochovech nemají šanci být matkami, i když je k tomu lidská ruka nutí. A to i přesto, že jejich mateřský cit je srovnatelný s naším. Existuje řada videí, která dokládají, že krávy své „děti“ poznají i po letech. A jejich ztrátu nesou velmi těžce.
