Lidé znásobili volání na krizové linky, hledají pomoc kvůli koronaviru

Obavy z šíření nákazy koronavirem, nejistota, co znamenají vládní nařízení, ale i rodinné problémy související s pobytem doma. Nejen s takovými obtížemi se Češi během koronavirové krize obracejí na specializované telefonní krizové linky. Zaměstnanci Pražské linky důvěry hlásí za březen letošního roku o 25 procent více hovorů než loni v březnu. Linka bezpečí, specializovaná na děti, uvádí, že na svém chatu má za březen o 45 procent kontaktů více než v roce 2019 ve stejném období.

Pražská linka důvěry, kterou provozuje Centrum sociálních služeb Praha, vyřídila v březnu dohromady 1870 hovorů a e-mailových dotazů. O měsíc dříve to bylo 821. Boj s nemocí COVID-19 v březnu výrazně změnil poměry v Česku.

Senioři řeší léky, psychicky nemocní ataky

Podle zástupců centra volají hlavně senioři, kteří řeší i praktické věci. „Spektrum potíží je velmi široké. Nárůst hovorů je znatelný v seniorské kategorii. Lidé řeší na rozdíl od doby před nouzovým stavem i praktické a provozní záležitosti. Jak si obstarat recept od lékaře, kde sehnat roušky, jak nakoupit, zda je bezpečné jít na procházku, jestli je nenakazí rodinní příslušníci či sousedé,“ uvedla pro CNN Prima News pověřená ředitelka Centra sociálních služeb Praha Ludmila Tomešová.

Lidé Pražskou linku důvěry kontaktují i proto, že jejich psycholog či psychiatr není k dispozici, upozornila Tomešová. „Často volají také lidé s psychickými problémy, kterým se zhoršuje psychický stav, zejména úzkosti či panické ataky, a to v souvislosti s obavami ze současné situace,“ dodala s tím, že další početnou skupinou volajících jsou lidé se zdravotními problémy, pro něž je teď dostupnost péče velmi omezená. „Někteří nutně potřebují svůj lék a nemohou sehnat lékaře, který by jim napsal recept, případně se bojí odkládání řešení jejich zdravotních problémů,“ popsala Tomešová.

Občané volají kvůli problémům s penězi i kvůli ponorce

Častým tématem telefonátů či e-mailových dotazů jsou též vládní nařízení. „Ne vždy jim občané rozumějí a nevědí, co mohou, či naopak nesmějí, kde se jim dostane informací a pomoci. Případně vyjadřují naštvání na celou situaci, systém, vládu a podobně,“ řekla pro CNN Prima News vedoucí Pražské linky důvěry Gryga Medřická a doplnila: „Novinkou jsou pak telefonáty od lidí v domácí karanténě. Uzavřené prostředí může vést k tzv. ponorkové nemoci a vyostření mezilidských vztahů. Problémem bývají i komplikace s domácí výukou či střídavou péčí.“ Podle Medřické lidé řeší pomocí linky i svou osamělost, odříznutí od svých blízkých, finanční nebo existenční problémy.

Méně starostí s šikanou, ale více s kyberšikanou

Linka bezpečí hlásí, že vzhledem k zavřeným školám poklesl počet krizových rozhovorů s tématem  šikany. „Výjimkou je kyberšikana, která naopak vzrostla. Děti také méně řeší různé závislosti, školu a také partnerské vztahy,“ sdělila mluvčí Linky bezpečí Regina Jandová. Školy jsou zavřené od 11. března.

Jandová ale avizuje, že linka často není schopna rozklíčovat, zda má volající problém v souvislosti s pandemií. Linka je totiž specializovaná na děti do osmnácti let a studenty do 25 let, kteří své problémy nutně nespojují s koronavirovou krizí. „Nejvýraznější nárůst hovorů, který má zřejmě souvislost s koronavirem, jsme zaznamenali u tématu strach z nemoci, bolesti, lékaře. V březnu 2020 to bylo 73 telefonátů, zatímco v únoru jen devět,“ dodala Jandová, která vypočítává, že počet kontaktů Linky důvěry pomocí chatu v březnu oproti loňskému březnu stoupl o 45 procent.

Zástupci oslovených krizových linek se shodli, že existují případy, kdy volajícím či píšícím lidem doporučují obrátit se na další vhodná místa. „Nabízíme dětem i jiné odborníky, pokud to vidíme jako další možnost, jak jim pomoci zvládnout nějaké trápení. Fungování mnoha psychologů a psychiatrů je ovlivněné nouzovým stavem, takže i zde hledáme s dětmi vhodné kontakty a možnosti, pokud o takovou pomoc stojí,“ poznamenala Jandová.

Podobně mluví i Gryga Medřická z Pražské linky důvěry. „Některým klientům doporučujeme kontakt s psychologem či psychiatrem. Někteří tito odborníci poskytují své konzultace i telefonicky či on-line. V odůvodněných případech samozřejmě radíme i kontaktování Policie ČR,“ uvedla Medřická.

Opatření proti šíření koronaviru v Česku zavedla vláda v půlce března, kdy se uzavřely školy, restaurace, některé obchody a společenský život v zemi se zastavil. V Česku je ke čtvrtku 16. dubna 6303 nakažených nemocí COVID-19, zemřelo 166 a uzdravilo se 831 osob. Aktualizované počty lze najít na webu ministerstva zdravotnictví.

Telefonní čísla krizových linek

Linka bezpečí provozuje 24 hodin denně na čísle 116 111 telefonní pomoc pro děti, mládež a studující do 26 let.

Rodiče, prarodiče či pedagogové se mohou obrátit na Rodičovskou linku na čísle 606 021 021. S Linkou bezpečí i s Rodičovskou linkou lze i chatovat nebo jim poslat e-mail.

Pražská linka důvěry, dostupná na čísle 222 580 697, je nonstop telefonická krizová pomoc. I ona provozuje pomoc prostřednictvím chatu nebo e-mailem.

Základní informační linky ke koronaviru

Bezplatná informační linka ke koronaviru včetně psychologické pomoci je 1212. Nonstop infolinky Státního zdravotního ústavu jsou 724 810 106, 725 191 367 a 725 191 370.