ilustrační foto Zdroj: pixabay.com
Zemědělcům právě začíná letošní senoseč. Každoročně nepřežije sečení vysoké trávy velké množství srnčí zvěře, především mláďat. Všimnout si schovaného srnčete ve vysoké trávě je prakticky nemožné. Otázkou je, proč srnčata před nebezpečím neutečou?
Instinkt totiž velí malým srnčatům při jakémkoliv hrozícím nebezpečí se přikrčit, schovat a stát se tak co nejvíc nenápadnými. Zemědělec ve velkém secím stroji ale nemá šanci ve vysoké trávě malé srnče zahlédnout. Právě velké srny svá mláďata umísťují do vysoké trávy, aby je uchránily před různými dravci.
Člověk se ale právě v tomto případě tím největším dravcem nevědomky stává. Hrubý odhad je, že při každoročních senosečích zemře až 60 tisíc malých srnčat za rok. Dobrovolníci se snaží pomáhat a srnčata před secími stroji odhánět a zároveň přemísťovat.
Pokud byste i vy například při nějaké procházce přes pole nebo přes vysokou trávu na srnče narazili, tak rozhodně ho neberte do holých rukou.
„Tím že na ně přenesete lidský pach, ho můžete odsoudit ke smrti. I my když ta srnčata v den sečení potom vynášíme, tak používáme gumové rukavice. Vždycky ještě natrháme trávu a obalíme to srnčátko trávou,“ říká Pavla Benettová z Platformy pro udržitelný rozvoj a etiku.
Ke vzájemné koordinaci potom slouží speciální web, kam se mohou registrovat jak zemědělci, tak i dobrovolníci a myslivci. Společně mohou zapracovat na tom, aby se to hrozivé číslo každý rok alespoň trošku snížilo. Jak ale sami dobrovolníci říkají, je potřeba co nejvíc registrovaných zemědělců, kteří ohlásí několik dní předem, kdy budou sekat. Samozřejmě i co nejvíc registrovaných dobrovolníků a myslivců, kteří se na záchraně srnčat budou podílet. Řešením by bylo i posunutí termínu sečí a také vybavení sekaček poplašným zařízením.
