Koalice ochotných míří do Kyjeva
Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministerský předseda Keir Starmer přicestovali v sobotu ráno do Kyjeva, píší agentury DPA a AFP. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v hlavním městě země, která se brání ruské agresi, pořádá setkání takzvané koalice ochotných. Na místě by měl být také například šéf polské vlády Donald Tusk, další činitelé včetně třeba českého premiéra Petra Fialy se připojí na dálku.
Zřejmě jiným vlakovým spojem přicestoval do Kyjeva také polský premiér Donald Tusk. „Kyjev. Před námi důležitý den," uvedl Tusk na síti X v sobotu ráno se záběrem, jak vystupuje na kyjevském nádraží. Tuska na nádraží uvítal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Další činitelé včetně třeba českého premiéra Petra Fialy se připojí na dálku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Evropští ministři ustanovili „soud pro Putina“. Potrestání zločinců může zhatit jejich imunita
Podle ukrajinských médií byla trojice Macron, Starmer a Merz po příjezdu na kyjevské nádraží v dobré náladě a žertovala. Agentura Unian publikovala záběry z vlaku, kterým trojice cestovala.
Ve městě platí zvýšená bezpečnostní opatření a omezena byla doprava na některých klíčových ulicích. Americké velvyslanectví v Kyjevě v uplynulých hodinách varovalo před možným ruským vzdušným útokem.
Ve hře plán dlouhodobějšího příměří
Ukrajinská agentura Unian na svém webu připomněla, že vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa a Polska jsou v Kyjevě společně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro Merze, který byl zvolen parlamentem do čela vlády tento týden, je to první cesta na Ukrajinu ve funkci německého kancléře.
Takzvaná koalice ochotných je skupina států, které pod vedením zejména Británie a Francie jednají o další podpoře Ukrajiny, součástí diskusí jsou i úvahy o bezpečnostních zárukách a případných mírových silách na Ukrajině. Podle agentur by sobotní setkání mohlo přinést plán dlouhodobějšího příměří společně s možností nových sankcí vůči Rusku, pokud by na klid zbraní nepřistoupilo.
Skupina, kterou tvoří zástupci tří desítek států nejen z Evropy a v níž je i Česko, vznikla v reakci na změnu postoje Spojených států k ruské agresi vůči Ukrajině po nástupu prezidenta Donalda Trumpa. Ten sliboval rychlé vyjednání míru a jeho administrativa v tomto ohledu původně tlačila zejména na Ukrajinu. Kyjev na americký návrh třicetidenního klidu zbraní kývl, Rusko ale jednoznačnou odpověď nedalo. Trumpova administrativa nyní několikrát dala najevo, že její pohled na postoj Moskvy se mění.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zelenskyj je stále terčem, míní experti. Řekli, jak by se v případě návštěvy řešila bezpečnost
