Mobilní telefon si děti od rodičů v dnešní době vyprosí už v útlém věku. Nejčastěji ho mají pro komunikaci s přáteli přes sociální sítě nebo na sledování videí. Podle výzkumu EU Kids Online IV si mnohé děti a mladiství ale neumí ověřit, které informace jsou na internetu pravdivé a které nikoliv. Čtvrtina z nich už se setkala i s nenávistnými zprávami.
Průzkum uskutečnili vědci z Masarykovy univerzity s více než 2 800 dětmi ve věku od 9 až 17 let. Zaměřili se na to, co české děti a mladiství na internetu dělají a s jakými riziky se tam mohou potkat. Zjistili, že ani polovina z nich si neumí ověřit, které informace na internetu jsou pravdivé a které ne.
„Vzhledem k tomu, jak moc dnešní děti internet používají, jde o poměrně vysoké číslo. Na druhou stranu víme, že s posouzením důvěryhodnosti informace má problém i spousta dospělých a zkušenějších uživatelů,“ uvedla vedoucí týmu EU Kids Online IV pro Českou republiku Hana Macháčková.
Děti využívají internet nejčastěji ke komunikaci
Nejčastějším důvodem, proč děti zabrousí na internet, je sledování online videí a poslouchání hudby. Téměř 90 % dětí pak na internetu komunikuje s rodinou nebo přáteli a 80 procent navštěvuje pravidelně sociální sítě. Za jinými účely než pro zábavu využívá internet o něco méně mladistvých a dětí. Pětašedesát procent využívá internet alespoň jednou týdně pro školní práci a necelá polovina si pak vyhledává online zpravodajství.
Jak už je ale zvykem, i internet má své výhody a nevýhody. Konkrétně to jsou nejrůznější rizika, která na děti v online světě čekají. S nenávistnými zprávami se například v loňském roce setkalo 26 % dětí a dospívajících. Násilné obrázky či videa se dostaly k necelým dvaceti procentům.
„Důležité je, abychom dětem pomáhali uvědomit si, že mnoho online informací je zavádějících a že je nutné udržovat si k nim kritický přístup,“ upozorňuje vedoucí výzkumného týmu Hana Macháčková. Zároveň rodičům radí, aby se s dětmi o této problematice otevřeně bavili a také se jim snažili poradit, na co si mají dávat pozor.