Čeká vás letos stejně jako každý rok cesta autem na dovolenou k moři? Nebudete sami. Podle Ústředního automotoklubu České republiky (ÚAMK) lze předpokládat, že letos na Jadran vyrazí více než 850 tisíc lidí a přes 87 % Čechů vlastním autem. Cesta dlouhá tisíce kilometrů se řvoucími dětmi v autosedačkách vaší pozornosti rozhodně v husté dopravě a kolonách nepřidá. Oslovili jsme dopravního experta Romana Budského z Vize 0, aby nám poradil a upozornil na rizika spoje
Nejvíce nás na dlouhé cestě ohrožuje únava
Únava vede ke snížení pozornosti, prodlužuje reakční doby. Rovněž tak zhoršuje paměť a úroveň zpracovávání informací, má negativní vliv na koordinaci provádění příslušných úkonů. Obecně pak klesá ochota vykonávat potřebné úkony, komunikace řidiče s okolím se zhoršuje. „Vliv únavy je srovnatelný s působením alkoholu ve výši až jednoho promile v krvi. To s sebou nese mj. až sedminásobně vyšší pravděpodobnost zavinění dopravní nehody. Nepřekvapí, že se únava významně podepisuje na statistikách dopravní nehodovosti. Má na svědomí až 10 procent všech dopravních nehod, na dálnicích se jedná až o 20% podíl. Až dvacet procent nehod profesionálních řidičů je přičítáno právě jejich únavě,“ říká Roman Budský z Platformy Vize 0.
Vražedný mikrospánek – jev nikoliv vzácný
Mikrospánek trvá zhruba 3 až 15 sekund. Během této doby člověk nevnímá žádné vnější podněty. Podle britského ministerstva dopravy je příčinou až 20 % dopravních nehod, ke kterým dojde při jednotvárné jízdě na hlavních silničních tazích. Alarmujících 45 % řidičů a 22 % řidiček přiznalo, že někdy za volantem usnuli. Mikrospánek zpravidla neudeří z čistého nebe. Před jeho nástupem řidiči pociťují zvýšenou únavu a dokonce ospalost, mají problémy s koncentrací. Jejich oční víčka klesají, šoféři začínají ztrácet kontakt s realitou. Na vnější podněty reagují zpomaleně, hůře zpracovávají potřebné informace, hůře se orientují ve složitějších dopravních situacích. Bohužel však tyto varovné příznaky řadu řidičů neodradí od další jízdy. Podle německé Rady pro bezpečnost silničního provozu (DVR) je 45 % řidičů přesvědčeno, že jsou schopni se s příznaky únavy během jízdy vypořádat, 43 % si je jisto, že bezpečně rozeznají okamžik, kdy by mohl udeřit spánek. A celých 17 % pokračuje v jízdě navzdory pociťované silné únavě.
Během mikrospánku může neřízené vozidlo ujet stovky metrů. Zdřímnutí si za volantem po dobu 3 sekund při rychlosti 90 km/h znamená, že vozidlo ujede bez řidiče celých 75 metrů. Během nich může vybočit do protisměru, kde protijedoucí šofér nebude mít příliš šancí těžkému střetu zabránit. Rovněž tak si to může neřízený automobil namířit doprava, vyjetí ze silnice v plné rychlosti rozhodně nezůstane pro posádku bez závažných následků. Ovšem mikrospánek může být smrtelně nebezpečný i na dálnici. Během 15 sekund při rychlosti 130 km/h ujede neřízený vůz ohromujících 540 metrů. Rozhodně se nevyplatí počítat s tím, že mikrospánek bude považován v případě zavinění nehody za polehčující okolnost. Ba právě naopak. Při posuzování míry zavinění bude nesporně přihlíženo k tomu, že nastupující únavu je schopen každý řidič včas rozpoznat a podle toho se i zachovat. Přesto však až pětina řidičů usedá za volant, ačkoliv se cítí být unaveni. U řidičů kamionů se pak jedná až o 40 procent z nich. Statistiky nehod jsou však neúprosné. Jedna nepovedená jízda může trvale změnit život mnoha lidí.
Recepty, které zaručeně nefungují…
Mezi řidiči kolují tzv. zaručené recepty, jak se udržet za volantem fit. Jejich účinek však nebývá nijak zázračný. Tak třeba krátké otevření oken vozidla za jízdy může vzduch v kabině osvěžit, účinek je ale velmi slabý a krátkodobý. Vypití kávy či jiného nápoje s obsahem kofeinu účinkuje jen chvíli. Někteří řidiči jsou přesvědčeni, že dovedou únavu přemoci vůlí. Bohužel ani to není pravda. Při delším přepínání může vystavit tragický účet nehoda vlivem mikrospánku. Poslech hlasité hudby také nepatří mezi osvědčené prostředky, navíc řidiče ve zvýšené míře rozptyluje. A kouření za volantem? Určitě nelze doporučit. Okamžitý účinek je v podstatě nulový a navíc se velmi rychle dostaví unavující vliv zvýšené koncentrace kysličníku uhelnatého v krvi řidiče.
… a co lze naopak doporučit
Nezastupitelnou roli při prevenci nehod pod vlivem únavy sehrávají pravidelné krátké přestávky. Řekněme po dvou hodinách jízdy. Dozajista to ocení i spolucestující. Vybrat je třeba vhodné - tedy klidné a bezpečné - místo. Všichni by měli vystoupit z vozidla, protáhnout se, něco drobného sníst a doplnit potřebné tekutiny. Určitě nezapomínejme ani na pořádné provětrání kabiny vozidla. Pokud to je jen trochu možné, řidiči by se za volantem měli vyměnit. V opačném případě šoférovi nezaškodí krátké zdřímnutí si. Řekněme na 15 až 20 minut. Pokud se spánek ne a ne dostavit, nervozita není namístě. I krátká maximální relaxace může být velmi osvěžující.
Na pozoru by se měli mít i motocyklisté
Únava následkem nedostatečného spánku je nebezpečná nejen pro řidiče automobilů, ale i pro motocyklisty. Francouzská Nadace VINCI Autoroutes zveřejnila zjištění, ke kterým došli specialisté dvou vyskokých škol, konkrétně l’Institut de recherche biomédicale des armées (IRBA) a Centre du sommeil et de la vigilance de l’Hôtel-Dieu, Université Paris Descartes:
Již po 50 minutách jízdy významně narůstá výskyt řidičských chyb motorkářů. Konkrétně se jedná o následující zjištění:
14x se zvyšuje riziko pádu ze stroje
2x vyšší je riziko, že motocyklista překročí maximální povolenou rychlost jízdy
2,6x vyšší je výskyt změny pozice stroje v jízdním pruhu
2x se zvyšuje pravděpodobnost nepovoleného přejetí podélné čáry, to trvá 3x déle než u neunaveného řidiče
1,5x vyšší je pravděpodobnost, že řidič projede červenou na semaforu, zapomene dát blinkr
Romana Navarová