Nejsem příznivkyní ruského prezidenta Vladimira Putina, v otázce mírových jednání mu však musíme věřit. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to prohlásila europoslankyně a lídryně kandidátky Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM). Předsedkyně komunistů také uvedla, že členství Ukrajiny v Evropské unii a NATO „konflikt neuklidní“. Dále mimo jiné hovořila o české muniční iniciativě nebo o „propagandistech na všech stranách“.
Ve světě výrazně rezonuje česká iniciativa týkající se nákupu munice pro Ukrajinu. Tuzemské vládě se v této souvislosti podařilo se oslovit i velké hráče na mezinárodním poli. Jak tento projekt hodnotíte?
Nesouhlasím s ním. Odmítám rovněž jakýkoliv nákup granátů či vojenské techniky ze strany Evropské unie, a to zvláště za situace, kdy se tyto peníze berou ze zdravotnictví a z toho, co jsme s kolegy složitě prosazovali. Přijde mi šílené, že z principu mírový projekt Evropské unie vezme miliardy eur a použije je na nákup munice. Česko by spíše mělo přijít s iniciativou, která povede ke sjednání příměří a bude se snažit jednotlivé mezinárodní hráče přivést k jednacímu stolu. Dodnes nevíme, odkud munice české iniciativy bude, kdo ji nakupuje a kolik to bude stát. Nepůjde o stovky milionů, ale spíše o miliardu. Podle posledního průzkumu si 67 procent českých občanů přeje ukončení konfliktu za jakoukoliv cenu. Nevím, zda by podpořili vládu, aby za možná i miliardu korun nakoupila munici.
O nutnosti uzavřít příměří hovoříte dlouhodobě. Jaký podle vás byl nejlepší prostředek toho dosáhnout?
Měli bychom se s dalšími světovými hráči bavit nikoliv o tom, kde sehnat více munice nebo vojenské techniky, ale o způsobu, jak dostat obě strany konfliktu k jednacímu stolu. Konec války je ještě daleko, ale minimálně by se mělo jednat o pozastavení bojů, aby přestali umírat lidé a země si vzájemně nelikvidovaly infrastrukturu se sítí elektráren. Existuje několik možných cest. Nejblíže tomu byla Istanbulská iniciativa, která přišla tři měsíce po začátku války. Nebýt britského expremiéra Borise Johnsona, který ukrajinské administrativě vysvětlil, že by takový návrh neměli brát, možná by už nyní žádný konflikt nebyl nebo by se alespoň doteď jednalo a neumírali by lidé.
KOMENTÁŘ K TÉMATU: Putin je masový vrah, kterému se nedá věřit. Postoj Konečné k válce je naivní
Druhou iniciativu vyvolala Čína, která zdůraznila příměří bez podmínek. K ní se Rusové intenzivně hlásí. To je podle mě fér hra. Neklaďme si dopředu podmínky. Na třetí iniciativu při švýcarské konferenci podle mých informací pro jistotu nepozvali ruskou stranu. Jak se ale chtějí bavit o nastolení míru, pokud nepozvou jednoho z aktérů? Mělo by jít o návrat k ukrajinským hranicím z roku 1991, ale v takovém případě by Ukrajina měla být navždy neutrální a nevstupovat do EU ani NATO. Pokud jde politikům skutečně o pozastavení konfliktu, neměli by dopředu nastavovat červené linie. Jinak to nepůjde.
V Čechách si občas hrajeme na to, že někoho zajímá náš názor na světové dění. Raději se vraťme do reality.
Mnoho vrcholných představitelů evropských zemí i americké zpravodajské služby se již o této variantě začíná bavit. Všichni jsou si vědomi, že za dva roky války se frontová linie rozšiřuje po celém ukrajinském území. Správné řešení by mělo být jednání za přítomnosti nestranného garanta, třeba Číny nebo USA. Je to totiž hra jaderných mocností.
Zmínila jste mírové jednání v Turecku z roku 2022. Podle ruského návrhu měla napadená země zůstat trvale neutrální a neměla přijmout pomoc Západu při rekonstrukci své armády, jejíž velikost měla být navíc omezena. Rovněž měla akceptovat ruskou kontrolu Krymu. Je za vás tento návrh přijatelný?
Takový návrh hodlala ukrajinská administrativa podepsat, dokud jí to nerozmluvil Johnson. Nebudu hodnotit, co je pro Ukrajinu nebo Rusy přijatelné. V Čechách si občas hrajeme na to, že někoho zajímá náš názor na světové dění. Raději se vraťme do reality. Rozhodně si nechci na takového politika hrát. Pouze tvrdím, že každý den příměří znamená, že neumírají lidé a nedochází k likvidaci země, kterou budeme muset jednou všichni společně rekonstruovat. Dnes se bavíme o obrovských škodách, které bude muset někdo napravit. Jakým způsobem zajistíme, aby byla Ukrajina co nejdříve životaschopná? Bez finanční pomoci není schopná vyplácet důchody ani platy svých zaměstnanců.
Celý konflikt se nedá vyřešit dalšími dodávkami zbraní. Rusko přešlo na válečnou ekonomiku a vyrábí obrovské množství munice. Fakt si myslíme, že je dokážeme uzbrojit? Já si to nemyslím. Vyplývá z toho jedině to, že lidé budou na frontě dále umírat a obě strany si nakonec budou muset sednout k jednomu stolu. Nejde o kapitulaci Ukrajiny, ale o to, že dva roky války ukázaly, že tohle nikam nevede. Úkolem Evropské unie bude následně podílet se na rekonstrukci země. Jestli si někdo myslí, že to tak nebude, je čirý blázen.
V březnové Partii Terezie Tománkové jste prohlásila, že byste si přála „mír za každou cenu“. Nebojíte se, že v případě takové dohody by se mohla naplnit varování tajných služeb západních států? Například estonští zpravodajci tvrdí, že Rusko se chystá na vojenskou konfrontaci se Západem v následující dekádě, německý ministr obrany Boris Pistorius zase řekl, že Rusové mohou napadnout NATO za pět až osm let.
Celou dobu se hraje o to, zda Ukrajina zůstane neutrálním územím, nebo se stane členem EU, potažmo NATO. Za sebe říkám, že její členství v Severoatlantické alianci přinese nebezpečí a konflikt neuklidní. Představte si, že by na hranici Mexika stály ruské střely, které by mohly zasáhnout území Spojených států. Z toho by Američané asi taky nebyli nadšení, koneckonců vzpomeňme si na Karibskou krizi. Buď si připustíme, že ve světě jsou mocnosti, které si z racionálních důvodů chrání své okolí – a rozhodně to není jen Rusko, ale i USA s Čínou –, nebo budeme bojovat do posledního muže.
Putinovi nejen můžeme, ale musíme věřit. Musíme věřit Volodymyru Zelenskému a Vladimiru Putinovi, že to, co si dohodnou, také naplní.
Nejsem příznivkyně Vladimira Putina. V mých očích je to oligarcha, který nevládne v Rusku tak, jak bych si představovala. Na druhou stranu ale jen brání svou zemi před ohrožením. (Rusko napadlo Ukrajinu, a to bez vyprovokování, pozn. red.) Berme to tak, jak to dělají Američané napříč kontinenty. Pokud toto rozvržení na geopolitické mapě nebudeme respektovat, obávám se, že to skončí – a nechci být špatný vizionář – třetí světovou válkou.
Nicméně Ukrajina je suverénní stát, který by si o své neutralitě nebo členství v NATO měl rozhodovat sám, nemyslíte?
Ano, takto by to mělo být v ideálním světě. Jenže v něm nežijeme.
Můžeme věřit Vladimiru Putinovi, že když s ním zasedneme za jednací stůl, své slovo dodrží?
My mu nejen můžeme, ale musíme věřit. Musíme věřit Volodymyru Zelenskému a Putinovi, že to, co si dohodnou, také naplní. Znovu proto říkám: Nesmí u toho stolu sedět sami, ale musí být přítomni i garanti, kteří mají páky na to, aby v případě komplikací přiměly strany k dodržení dohodnutého. To je realita mezinárodní politiky.
My tedy podle vás Putinovi musíme věřit, a to přesto, že svůj slib během své vlády několikrát porušil, například před dvěma lety zahájením invaze na Ukrajinu?
Máme věřit USA, když vyvolaly konflikt v Iráku? Máme věřit NATO, když pár týdnů po přeletu přes naše území bombardovala civilisty v Srbsku? Mohla bych se ptát úplně stejně. Nezbývá než stranám věřit a zároveň mít garance, díky nimž budete situaci kontrolovat. Jinak to skončí vždy válečným střetem.
V minulosti jste kritizovala vládní představitele, že straší válkou, když citují ruské představitele či propagandisty, hovořící o rozšíření konfliktu dále na západ. Nicméně vy sama jste zmínila i hrozbu třetí světové války. Svá slova jako strašení nevnímáte?
Řekla jsem, že pokud se nebudeme umět dohodnout a jaderné mocnosti se budou cítit v ohrožení, může k něčemu takovému, nedej bože, dojít. Je úplně jedno, jestli v prezidentském křesle bude sedět Putin nebo někdo jiný a na druhé straně Biden. Pevně ale doufám, že takovému scénáři se vyhneme. Když se cítí jaderná velmoc ohrožena ze všech stran, může přijít šílenec, který něco udělá. Vnímejme rozložení sil i to, že pokud to zmáčkne jeden, odpoví i ten druhý.
VIDEO: Co zaznělo ohledně ruské invaze na Ukrajinu ve speciálu České zájmy v Evropě?
Od roku 2015 na Ukrajině operovaly americké zpravodajské služby a monitorovaly dění, o čemž psal i deník The New York Times. Přišlo by Američanům v pořádku, kdyby se jim ruská tajná služba nastěhovala do blízkosti hranic? Nežijeme v ideálním světě a tyto mocnosti potřebují mít ve svém okolí bezpečnostní záruku. Souhlasím s dopisem Václava Havla z roku 1985, v němž hovoří o zrušení nejen Varšavské smlouvy, ale i NATO. Myslím si, že nejlepším řešením by bylo vytvoření zcela nového bezpečnostního geopolitického řádu.
Jaký je ale rozdíl mezi vládními politiky, kteří citují výroky ruských představitelů, a vašimi slovy o hrozbě světové války? To strašení není?
Neříkám, že to není strašení. Pouze popisuji politickou realitu. Propagandisté jsou na všech stranách, strašení zaznívá od všech, kteří v tom konfliktu hrají nějakou roli. Obávám se, že i kdyby došlo na Ukrajině k vítězství, automaticky to povede k rozmístění techniky NATO na hranici, což by mohlo Rusko ohrožovat. V takových situacích jsme jen krůček od toho, že přijde nějaký cvok a může být daleko hůře. Nespojujme si to pouze s Putinem. Takový je stav věcí, o němž mluví řada zahraničních expertů. Ti jasně říkají: „Prosím, hoďte zpátečku a konflikt neeskalujte, protože to není dobrá cesta.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tyhle kecy nebudu poslouchat, rozčílil se Vondra po slovech Davida o USA
