Ohledně míru na Ukrajině musíme Putinovi věřit. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedla šéfka KSČM Kateřina Konečná. Řekněme si narovinu, že masovému vrahovi, který rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války a k uzavřeným dohodám přistupuje jako k toaletnímu papíru, věřit prostě nelze. A nabádat Ukrajinu k tomu, aby se už konečně přestala bránit ruské agresi, je stejné jako v roce 1938 nutit Československo, aby Hitlerovi odevzdalo Sudety.
„Nejsem příznivkyně Vladimira Putina. V mých očích je to oligarcha, který nevládne v Rusku tak, jak bych si představovala. Na druhou stranu ale jen brání svou zemi před ohrožením,“ zhodnotila Konečná v rozhovoru pro CNN Prima NEWS roli masového vraha, který je přímo odpovědný za rozpoutání nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Šéfka KSČM Kateřina Konečná Zdroj: Profimedia.cz
Šéfka KSČM Kateřina Konečná Zdroj: CNN Prima NEWS
Šéfka KSČM Kateřina Konečná Zdroj: CNN Prima NEWS
Šéfka KSČM Kateřina Konečná Zdroj: Profimedia.cz
Šéfka KSČM Kateřina Konečná Zdroj: CNN Prima NEWS
Šéfka KSČM Kateřina Konečná Zdroj: CNN Prima NEWS
Šéfka KSČM Kateřina Konečná Zdroj: Profimedia.cz
Šéfka KSČM Kateřina Konečná Zdroj: CNN Prima NEWS
Šéfka KSČM Kateřina Konečná Zdroj: CNN Prima NEWS
Šéfka KSČM Kateřina Konečná Zdroj: Profimedia.cz
Šéfka KSČM Kateřina Konečná Zdroj: CNN Prima NEWS
Šéfka KSČM Kateřina Konečná Zdroj: CNN Prima NEWS
Jasně… Rozumím… „Já také nejsem příznivcem Hitlera. V mých očích to byl neúspěšný malíř, který nevládl v Německu tak, jak bych si představoval. Na druhou stranu – prostřednictvím mnichovské dohody jen bránil svou zemi před ohrožením ze strany Československa.“
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Škoda, že členové KSČM více neposlouchají svého spolustraníka Jiřího Dolejše, který snad jako jediný z nich pochopil, že otázka míru nezáleží tolik na vyzbrojování či nevyzbrojování Ukrajiny, nýbrž na ruském agresorovi. Všimněme si také, že Konečná a spol. mluví častěji o Kyjevu, potažmo o vojenské pomoci Ukrajině, než o Moskvě. „Především teď potřebujeme donutit i Ukrajinu, respektive prezidenta Zelenského, aby si k tomu jednacímu stolu sedl,“ řekla Konečná před časem ve vysílání CNN Prima NEWS.
Proč především netlačíme na agresora, který celý tento zbytečný masomlýnek vyvolal tím, že bez jakékoliv záminky sprostě zaútočil na svého souseda? Představte si, že jdete v noci po ulici a najednou uvidíte dvoumetrového muže, který z ničeho nic napadne chlapce ve školním věku, shodí ho na zem a začne do něj kopat.
Co uděláte? Pokud máte větší morální kredit než většina komunistů, zřejmě zasáhnete ve prospěch chlapce nebo zavoláte policii. Co by ale věrni své logice zřejmě udělali komunisté? Pokud by jednali stejně jako v případě napadené Ukrajiny, začali by naléhat na zmláceného kluka, ať se laskavě přestane bránit a ať už si KONEČNĚ SEDNE K JEDNACÍMU STOLU!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ohledně míru na Ukrajině musíme Putinovi věřit, jen brání svou zemi před ohrožením, tvrdí Konečná
Místo žvástů o prodlužování války by mohli všichni „chcimíři“ zajet za Putinem do Moskvy a zkusit ho přesvědčit o tom „míru“, který tolik chtějí. Válka může skončit za pár dnů, když se Kreml rozhodne, že svoje okupanty a hrdlořezy stáhne z ukrajinského území. To by měli mít všichni na paměti.
Na výrocích Konečné z posledních dnů je pikantní i odpověď na otázku, zda můžeme Putinovi věřit, že v případě uzavřeného příměří neporuší vše, co slíbil. „My Putinovi nejen můžeme, ale musíme věřit. Musíme věřit Zelenskému i Putinovi,“ odpověděla europoslankyně a šéfka KSČM.
Připomeňme, že Rusko obvykle k podepsaným dohodám přistupuje asi stejně jako normální člověk k toaletnímu papíru. Kreml například několikrát slíbil, že nikdy nenaruší suverenitu Ukrajiny. Výsledek ale známe všichni. Je až k pláči, že někteří příslušníci českého národa, který v minulosti prožil hrůzy mnichovské dohody, chtějí tuto frašku z roku 1938 opakovat znovu na Ukrajině.
I v případě, že rezignujeme na veškeré morální hodnoty, se nabízí otázka: Kde bereme jistotu, že obětování části Ukrajiny zajistí mír? Kdy v historii politika appeasementu vůči tyranovi opravdu zafungovala? Proč by Kreml měl dodržovat jakékoliv nově uzavřené dohody po získání ukrajinských území s teoretickým požehnáním Západu?
Třeba si zastánci „míru“ na Ukrajině jednou uvědomí, že ve skutečnosti nepožadují mír na Ukrajině, ale jen další mnichovskou dohodu.
