Premiér Andrej Babiš se společně se šéfem Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Janem Procházkou snaží v Turecku zabránit co největším ztrátám spojeným s investicemi do tamní nedokončené uhelné elektrárny Yunus Emre. Projekt, který položil firmu Vítkovice Power Engineering se nedaří prodat ani za několikanásobně nižší sumu, než byly původní náklady.
Premiér společně ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a delegací odcestoval do Turecka posilovat vazby „vzájemné hospodářské výměny“ mezi oběma zeměmi. Na programu jednání je ale hlavně hašení ztrát spojených s téměř 12miliardovou investiční půjčkou České exportní banky (ČEB), kterou banka poskytla společnosti Vítkovice Power Enginnering.
ČEB investovala skoro 12 miliard korun
„Na realizaci českých zakázek v projektu Adularya poskytla Česká exportní banka financování v objemu 11,7 miliardy korun,“ potvrdil online redakci TV Prima mluvčí ČEB Jan Černý. „Posláním České exportní banky je financování vývozu českých firem do těžko dostupných teritorií, podpořit tak český vývoz a zejména jeho teritoriální diversifikaci,“ odpověděl Černý na otázku proč ČEB úvěr Vítkovicím poskytla. Podle informací ČTK byl problém zejména v uhlí, které neodpovídalo kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny.
EGAP projekt pojistil
Kromě ČEB se na projektu podílela i Exportní garanční a pojišťovací společnost. Mluvčí EGAPU Michaela Lagranová online redakci TV Prima sdělila, že EGAP poskytl pojištění v řádu miliard. „Jako pojišťovna jsme tehdy pojišťovali odběratelský úvěr tureckému dlužníkovi ve výši 11,7 miliard korun.“ Celková pojistná angažovanost státní pojišťovny EGAP byla podle přechozích mediálních informací ve výši 16,1 miliardy korun Kč, nesplacená výše jistiny úvěru ČEB byla potom 11,7 miliardy Kč.
Nedostavěná elektrárna byla předmětem již tří tendrů, v tom prvním byla vyvolávací cena stanovena přibližně na 5,7 miliardy korun, v červencovém a srpnovém tendru už jen na 4,4 miliardy korun, přesto byl prodej bez úspěchu. „Elektrárna se účastnila již tří tendrů, ale ani při jednom se ji nepodařilo prodat,“ potvrdila redakci Lagranová.
„Je řada projektů z minulosti, které jsme pojišťovali a Česká exportní banka na ně poskytovala úvěr. Adularya je jedním z těchto projektů, “ sdělila Lagranová. Ta také doplnila, že nikdo z minulého vedení české státní společnosti, který se na uzavření dohody v souvislosti s tímto projektem podílel, už ve společnosti nepracuje. „To vedení se už jednou nebo dokonce dvakrát za tu dobu vyměnilo. Ti, kdo tady dnes jsou, řeší následky tohoto projektu, který uzavřelo předešlé vedení.“
EGAP už funguje jinak
„V minulosti se dělo to, že přišla firma, která si vzala úvěr u České exportní banky a potom přišla za EGAPEM jako za pojišťovnou a řekla ´my si tam chceme pojistit tyto dané věci´,“ uvedla Lagranová. V současnosti ovšem systém funguje jinak. „My fungujeme nezávisle na sobě, tzn. že řadu projektů, které financuje Česká exportní banka, my nepojišťujeme a naopak.“ EGAP pojišťuje řadu projektů, které financují komerční banky, nacházející se v České republice, ale i mimo ni. „V současnosti to funguje tak, že přijde klient za bankou, řekne, že chce úvěr a banka přijde za EGAPEM, protože ví, že fungujeme na tomto trhu a ví, že pojišťujeme politická rizika. Tedy projekty, které komerční pojišťovny nepojišťují.“
Státní instituce mají podporovat české firmy
Česká exportní banka, podobně jako Exportní garanční a pojišťovací společnost a další státně řízené instituce, se snaží podporovat českou ekonomiku, a to konkrétně podporou jednotlivých českých společností v zahraničí. Tyto státem řízené instituce obvykle nastupují v situaci, kdy komerční banky odmítají na příslušené projekty poskytnout peníze.
Dalibor Zítko