Emmanuel Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil řadu opatření, jejichž cílem je potlačit protesty "žlutých vest" z posledních týdnů. Emotivní projev, v němž kromě jiného uznal, že hněv Francouzů je oprávněný, ale podle prvních reakcí veřejnost příliš nepřesvědčil.
Daňové úlevy i zvýšení minimální mzdy slíbil francouzský prezident Macron v pondělí po několika týdnech mlčení. V emotivním televizním projevu odsoudil násilí při probíhajících protestech v Paříži, zároveň ale dodal, že "hněv protestujících je hluboký a svým způsobem legitimní". Přiznal také svou částečnou zodpovědnost za situaci.
Od roku 2019 by podle jeho slov mohla minimální mzda ve Francii narůst až o 100 eur. Zastaven by měl být plánovaný nárůst daně pro francouzské důchodce s nízkými příjmy. Daněny by také neměly být do budoucna přesčasy a zaměstnavatelé by měli být podpořeni, aby mohli na konci roku vyplatit odměny.
Odmítl ale opětovné navýšení daní pro bohaté s vysvětlením, že je potřeba v zemi vytvářet další pracovní místa a daňové zatížení nejbohatších brzdí ekonomický vývoj země.
"Požádám vládu a parlament, ať udělají, co je nezbytné, aby lidé mohli ze své práce od počátku příštího roku lépe žít," řekl Macron s tím, že současnou situaci považuje za hospodářsky a sociálně výjimečný stav. Ministr veřejných financí Olivier Dussop odhadl, že náklady těchto vládních opatření se vyšplhají na 8 až 10 miliard eur.
Všeobecné zklamání napříč vrstvami
Veřejnost ve Francii na prezidentovy sliby reaguje spíše nedůvěřivě. Mezi demonstranty stále panuje pocit, že je šéf Elysejského paláce nevyslyšel, píše dnes například konzervativní list Le Figaro. Zástupci žlutých vest sice podle listu Le Figaro ocenili Macronův projev jako první pozitivní krok, obecně jsou ale zklamáni.
Macron ostatně sám uznal, že proces zhoršování životní úrovně méně majetných Francouzů z venkova začal již někdy před 40 lety a že některé jeho necitlivé výroky mohly této vrstvě obyvatelstva ublížit - třeba když tvrdil, že stačí přejít ulici, aby si nezaměstnaný člověk našel práci. Jindy zase naznačoval, že někteří nezaměstnaní jsou prostě jen líní.
Coby bývalý finanční bankéř bývá Emmanuel Macron označovaný za "rozmazleného, bohatého synka", který ztratil kontakt s realitou a zapomněl na problémy obyčejných lidí. Hlavním cílem "hnutí žlutých vest" se proto stala snaha upozornit na ekonomickou frustraci a politickou nedůvěru chudších pracujících rodin.
