Zákaz vycházení by byl na stole od 10 tisíc nakažených. Roušku budeme nosit tak dlouho, až si na ně možná zvykneme a vstoupí do našich životů. Školy se otevřou nejdříve na přelomu května a června. Velikonoce nebudou jako dřív, Vánoce snad už ano. Postihy za porušování státních opatření jsou nutné. Hosty nedělní Partie byli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a jeho náměstek a předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula, kteří hovořili o situaci v souvi
Na úvod pořadu náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula uvedl, že můžeme být alespoň částečně spokojeni, protože nemáme exponenciální nárůst nakažených jako jiné státy, a v ČR zavedená opatření jistým způsobem fungují. České nemocnice jsou pak podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zatím na situaci připraveny. V ČR je aktuálně evidováno 1047 případů nakažení.
Opatření na hranicích budou podle obou hostů trvat mnohem déle, než ostatní dočasná nařízení. A to především kvůli tomu, abychom se vyhnuli druhé či třetí vlně nákazy, která by k nám mohla přijít ze zemí, které se s nákazou vypořádávají hůře. „Mohou to být měsíce, četné měsíce,“ uvedl náměstek ministra.
Nedostatek pomůcek a pochybení ministerstva
„Ano, možná jsme mohli ty pomůcky objednat dříve, ale bavíme se tu o řádu dní,“ uvedl Adam Vojtěch k ochranným pomůckám. Co se týká nedostatku ochranných pomůcek, je podle něj objektivní fakt, že na tom nejsem hůře ani lépe než jiné státy.
„Jak říká pan náměstek, my tam trávíme 20, 22 hodin denně. Jsou tam lidé, kteří neviděli své rodiny několik týdnů. I tam přespávají, na tom ministerstvu. Takže to skutečně není tak, že bychom někde seděli a dloubali se v nose a neřešili ty problémy,“ řekl Vojtěch mimo jiné v reakci na dotaz, jak vnímá kritiku pardubického hejtmana Martina Netolického, který vyzval k jeho odvolání z funkce a nahrazení Romanem Prymulou. Prohlášení vnímá jako nekorektní i vzhledem k tomu, že mu Netolický - na rozdíl od jiných hejtmanů - ani nezavolal.
„My se tady bavíme o ochranných pomůckách, ale podívejte se, kdy jsme zareagovali zavíráním škol, omezováním hromadných akcí. Mnohem dříve, než ostatní státy v Evropě, a proto taky jsme nyní schopni tu epidemii zvládat, řekněme uřídit, tak, aby ty nárůsty nebyly skokové,“ uvedl Vojtěch.
Otevření škol až nakonec. Nejdřív přelom května a června
Na dotaz, zda je možné, že děti půjdou do školy až po prázdninách, odpověděl ministr zdravotnictví, že to možné je, „protože my toto opatření, jak jsme se shodli, budeme rozvolňovat jako jedno z posledních“.
„Pokud jde o školy a jejich uvolnění, respektive jejich znovuotevření, tak to bude jedno z posledních opatření, které uděláme. Předpokládáme někdy v květnu, na přelomu května června,“ vysvětlil ministr zdravotnictví s tím, že pak už bude na ministru školství, zda budou školy otevřeny několik týdnů, nebo se otevřou až v září.
Podle Prymuly je primárním řešení maturit, které by si dokázal představit například v režimu malých skupin, kam by zkoušení docházeli po jednotlivcích, a je podle něj také na diskuzi, zda by nešli studenti do školy třeba jeden měsíc místo oficiálních letních prázdnin, „protože i rodiče si potřebují trochu odpočinout“.
Možná situace povede k tomu, že si na roušky zvykneme
Jedním z témat byla také otázka, jak dlouho budeme nosit roušky. „Roušky můžeme nosit hodně dlouho, protože pokud ta opatření mají mít smysl, tak je musíme nosit dlouhodobě a možná, že ta situace povede k tomu, že si na ně zvykneme,“ upozornil Prymula.
„Pokud se nám tu epidemii nepodaří dostat na denní přírůstky nula, nebo někde dvě desítky, tak ty roušky budeme muset nosit. Potom se to samozřejmě dá zredukovat tak, že je budeme nosit možná dobrovolně a při transportu a tam, kde budeme s cizími lidmi, a nebudeme je muset nosit třeba v zaměstnání, kde jsme v nějakých uzavřených kolektivech… Ale určitě ty roušky vstoupí do našeho života v nějakém módu, který nebude takto plošný.“
Zvažuje vláda zákaz vycházení? A co by to znamenalo?
„Pokud budeme v těch intencích, co jsme v tuto chvíli, tak zákaz vycházení tady není na pořadu dne,“ reagoval Prymula. Vládě by to navrhl, pokud bychom se dostali přes deset tisíc nakažených, což by znamenalo, že ta opatření nefungují beze zbytku tak, jak chtěli. „Lidé by si měli uvědomit, že opatření stát nedělá samoúčelně, ale jde o to dostat epidemii pod kontrolu.“
Co to vlastně znamená zákaz vycházení?
„Na určitou krátkou dobu - to není otázka dlouhé doby, třeba na 14 dnů - se zastaví prakticky všechno. Nebude městská hromadná doprava, nebude jakákoliv doprava, lidé budou muset zůstat doma. Nebudou chodit do zaměstnání, s výjimkou kritické infrastruktury, třeba energetiky. Po těch 14 dnech se to rozvolní a během těch 14 dnů by se dramaticky měly snížit ty chřipky, protože vlastně 14 dnů by nemělo docházet ke kontaktům. Pouze v rámci rodin,“ upřesnil otázku moderátorky Terezie Tománkové náměstek ministra.
Tresty za nedodržování opatření jsou nevyhnutelné
Oba hosté se shodli také na tom, že porušování závazných nařízení a opatření v souvislosti s bojem proti šíření koronaviru musí být trestáno.
„Nějaké tresty padnout musí. Měly by to být exemplární tresty. Toto skutečně není o nějakém - já nechci říkat to slovo - buzerování lidí. Že bychom tato opatření vytvářeli nějak zbůhdarma. Já chci všem poděkovat, kteří jsou zodpovědní a ta opatření dodržují, protože je to naprosto zásadní, abychom s tou epidemií mohli bojovat. A pokud to někdo nedodržuje, tak kromě toho, že ohrožuje sebe a své blízké, své rodiny, celou populaci, tak by měl být potrestán.“
„Ty tresty tady musí být, protože nemůžeme dopustit, abychom ta opatření narušovali,“ přidal se Prymula.