čínské dluhopisy Zdroj: foto supchina
Čína a USA v obchodní válce, která stále více přiostřuje, „neznají bratra“ a hledají až nemožné nové prostředky, jak přemoci jeden druhého.
Donald Trump vyhlásil zvýšení tarifu na dovoz čínského zboží z deseti na patnáct procent a Čína pro změnu již druhým týdnem po sobě devalvuje jüan tak, že tato měna ke konci srpna dosáhla již své nejnižší hodnoty za posledních dvanáct let.
Peking naznačil, že je připraven jednat s USA, ale Donald Trump vůbec není k jakémukoli vyjednávání nakloněn. Bílý dům zkoumá možnosti využití prastarých cenných papírů, jejichž vlastníci požadují po Číně vyplacení čínského dluhu ještě z dob Říše středu - císařství dynastie Čching, který představuje více než bilion dolarů.
Čínská republika poté, co byla v roce 1911 svržena císařská dynastie, potřebovala finanční prostředky na budování železnic a prodala řadu dluhopisů krytých zlatem, aby financovala zemi. Jedná se konkrétně o dluhopisy, které se objevily na trhu ještě na začátku minulého století a tisíce amerických držitelů, jako je například Jonna Bianco i další, doufají, že je budou moci využít v současné americko-čínské obchodní válce. V roce 2001 dokonce Jonna Bianco, jinak chovatelka skotu v Tennessee, spoluzakládala nadaci American Bondholder Foundation (ABF), která zastupovala držitele čínského předkomunistického dluhu. Čínské cenné papíry se dají i dnes koupit na online aukcích jako sběratelská záležitost v hodnotě stovek dolarů. Další ze zakladatelů nadace čínských cenných papírů spočítal, že s ohledem na inflaci, úroky a náhrady by Peking musel za tyto cenné papíry vyplatit více než bilion dolarů. Pravdou je ale skutečnost, že Čína neuznává dluhy z období před rokem 1949 a odmítá je splatit.
Dluhopisy jsou jakýmsi nástrojem „měkké síly“, používají se ke zvýšení vlivu USA prostřednictvím „diplomacie dolaru“ a vydávají se na industrializaci nerozvinutých zemí a zároveň zlepšení vztahů s nimi. Čína se k tomu staví jako ke „stoletím ponížení“, kdy byla nucená souhlasit s „nespravedlivou a neférovou“ zahraniční nadřazeností.
Mimo jiné tato kauza cenných papírů souvisí se strategií budování železnic v Číně a poukazuje na jejich důležitost v čínské historii. V Číně koncem 19. století vzdorovali Číňané plánům evropských koloniálních velmocí, které v Asii budovaly železniční síť a tím více si kontinent podmaňovaly. Právě v roce 1911 došlo v S'-čchuanu v souvislosti s výstavbou železnice k povstání, na jejímž konci byla takzvaná sinchajská revoluce a pád dynastie Čching. Ta se snažila znárodnit místně řízené železniční podniky a zavázala se přitom zahraničním bankám výměnou za půjčky (viz). I dnes hraje železnice v Číně strategickou roli a nemusíme se ani zmiňovat o grandiózním projektu Hedvábná stezka.
Výše uvedená Jonna Bianco, zastupující držitele čínských cenných papírů, tvrdí, že Čína se ke svým dluhům chová selektivně. Poukazuje na fakt, že Peking splatil dluh Británii v rámci přebírání Hongkongu a v roce 1987 sjednal s premiérkou Margaret Thatcherovou finanční vyrovnání. Za účelem vymáhání dluhu se tato chovatelka skotu z Tennessee setkala před rokem s Donaldem Trumpem a jednala o možnosti prodat tento dluh americké vládě. Ta tuto skutečnost odmítá komentovat.
Čína považuje celou záležitost již za promlčenou a není ochotna se na toto téma vůbec bavit.
Nad USA visí hrozba z Číny v podobě prodeje amerických dluhopisů, kterých má jako největší zahraniční věřitel USA celkem za 1,12 bilionů dolarů. Čína využívala okamžiku, kdy oslaboval dolar, k nákupu státních obligací. Zatím je však Peking používá pro posílení vlastní měny. Suma amerických dluhopisů nám také ukazuje, jaká je nerovnost v obchodě mezi Čínou a USA.
Mirko Radušević
