S vrcholící houbařskou sezónou roste i počet ztracených houbařů. Jak se neztratit v lese, nebo naopak jak usnadnit naše hledání, radí policie. Důležité je zachovat chladnou hlavu!
V poslední době policisté v celé zemi společně se psovody pátrají po desítkách osob, které se ztratí v lesích. Do této akce jsou vždy povoláni i speciálně vycvičení psi. Někdy je do akce nasazen i vrtulník Letecké služby Policie ČR s termovizí.
Podle policistů, pokud se vydáváte do méně známých míst, například do lesních porostů, kde lze snadno ztratit orientaci, je dobré mít vždy u sebe mobilní telefon, kterým je možné přivolat pomoc. Pokud máte chytrý telefon a GPS, určení vaší polohy je s přesností pár metrů. Proto je nutné, aby přístroj byl hlavně funkční a řádně nabitý. Obzvlášť je dobré poučit své děti o tom, jak se zachovat v případě, že se v lese ztratí.
Ať se do lesa vydáte na houby, borůvky, na výlet či z jiných důvodů, měli byste dbát rad a doporučení, která by měla předejít nepříjemným, až někdy nebezpečným situacím. Nejlepší je držet se cest a turistických značek. Být vybaven mapou a hlavně sledovat trasu. Stejně tak důležité pak je, aby se houbař nevydával do lesního porostu samotný. Když vás jde více, je důležité zůstávat v dohledu, čekat na sebe. Dobré je vědět, kam máme namířeno a případně kudy se vydáme. Pokud se stane, že se ztratíte, zachovejte chladnou hlavu. Zmizela-li vám skupina a nemáte jistotu, že za ní jdete správnou cestou, vraťte se na místo, kde jste se všichni viděli naposledy a počkejte.
Jestliže jste se dali na výlet do lesních prostor sami a zabloudíte, neztrácejte hlavu a držte se při hledání cesty z lesa jednoho směru. Nejhorší je chodit v kruhu nebo panicky pobíhat a každou chvíli měnit rozhodnutí, na kterou stranu se vydáte. Můžete se vrátit na místo, jehož polohou jsme si jisti, nebo jít vhodným směrem, dokud nenarazíte na místo, které dokážete identifikovat. Stejně tak je dobré dát vědět příbuzným a známým, kam máte namířeno a případně kudy se vydáte. Je dobré navštěvovat místa, která jsou houbařům dobře známá.
A zkušení turisté doporučují pár přírodních vychytávek, pokud víte, na jakou světovou stranu byste se měli vydat. Orientace podle lišejníků na osaměle stojících stromech - rostou na severozápadu. Tyto osaměle stojící stromy mají na severozápadě i hrubší kůru. Koruny těchto stromů jsou nakloněny na jihovýchod. Je to dáno tím, že u nás převažují severozápadní větry. Z této strany jsou tedy stromy chráněny lišejníky, na této straně mají rozpraskanou kůru a na opačnou stranu mají vlivem větrů skloněnu korunu. Z toho samého důvodu se střechy horských chalup dělají na severozápadu až k zemi.
Pařezy mají na severu hustší léta. Pozor však na to, aby nešlo o pařez na kraji lesa. Podobné je to u mravenišť, která jsou k severu sráznější, zatímco k jihu, kde je tepleji, jsou pozvolné. I tady platí to, že je-li mraveniště na kraji lesa, nemusí tato zásada platit. Bude-li mraveniště na jižním kraji lesa, bude buď souměrné, nebo může být tvarované obráceně. Proč? To je celkem jasné. Toto mraveniště je lesem chráněno a naopak jižní strana je pro něj drsnější.
V zimě sice na houby nechodíme, ale můžeme se ztratit na horské túře. Můžeme se pak orientovat podle toho, že na jižních svazích taje sníh dřív. Orientace je možná i podle kostelů, které mají oltář na východ, podle včelínů, které jsou otočeny česlem k jihu, podle ptačích budek, které se umisťují otvorem k východu.
Slunečnice otáčí svůj květ stále za sluncem, a to i tehdy, když není slunce vidět. Břečťany mají na severu vzdušné kořínky.
A když už se ztratíte a začnete panikařit, srdce vám začne tlouct, zdá se vám, že těžce dýcháte, dejte si klidně facku a začněte zhluboka dýchat, dokud se neuklidníte. A s chladnou hlavou vymyslíte co dál! Panika nebo hysterie vašemu nalezení nepomůže!