VIDEO: Vlasovci umírali i na Příbramsku po boku partyzánů. Rusové je pak popravili, říká historik

Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády. S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům, na konci války ale pomohli osvobodit Prahu. Zemřelo jich při tom zhruba 300. V Řeporyjích podle Novotného stále žijí pamětníci květnových událostí. Vlasovci tam dorazili už 6. května 1945. A vlasovci umírali i v místech, kde padly poslední výstřely 2. světové války, zatímco Praha už oslavovala svobodu.

Situaci na Příbramsku nám popsal historik a ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl. V době Květnového povstání se situace značně vyostřila v této oblasti v podvečer 9. 5. a zvláště pak 10. 5. 1945. „Přes Příbram směrem na jihozápad se přesouvaly početně silné jednotky hitlerovské branné moci, včetně příslušníků SS, ve směru od Prahy a také z výcvikového prostoru SS na Benešovsku a Sedlčansku, ve snaze dostat se za každou cenu do amerického zajetí. V tuto dobu pronikli do Příbrami ve směru od Prahy a Berouna rovněž příslušníci 3. pluku 1. divize gen. Sergeje Kuzmiče Buňačenka z VS KONR (Vooružennyje sily Komitětu Osvobožděnija Narodov Rossiji – Ozbrojených sil Výboru pro osvobození národů Ruska), jako součásti Ruské osvobozenecké armády (ROA), tzv. vlasovci, kteří předtím výrazným způsobem pomohli Pražskému povstání. Rekrutovali se z velké části ze sovětských válečných zajatců, kteří se přidali na německou stranu z přesvědčení, že budou moci bojovat za Rusko bez Stalinovy diktatury a bolševického politického systému. Tato protibolševická vojska ROA gen. Andreje Andrejeviče Vlasova obrátila koncem války zbraně proti svým dosavadním německým spojencům“, popisuje situaci historik.

Rovněž v Příbrami a blízkém okolí uskutečnili vlasovci několik ozbrojených střetnutí s ustupujícími hitlerovci, jako například v Plzeňské ulici, na Rynečku, na křižovatce Mixovy a Milínské ulice i jinde. „Padlo při nich údajně 94 příslušníků německé branné moci a 12 vlasovců (jejich společné hroby jsou na příbramském hřbitově). Boje vlasovců s hitlerovci o ústupovou komunikaci do americké zóny pokračovaly při přesunu těchto vojsk z Příbrami přes Tochovice do Březnice. Bylo při nich použito dokonce lehké dělostřelectvo a minomety. Výsledek střetnutí znamenal několik desítek mrtvých SS; jen v Březnici jich padlo patrně 37 a 4 vlasovci“, říká Velfl a ukazuje přitom dobové fotografie, na kterých je vše zachyceno.

V souvislosti s těmito událostmi vydal dne 10. 5. 1945 velitel 4. americké tankové divize, gen. William M. Hoge, rozkaz, který obsahoval vytyčení trasy přesunu do zajetí pro německé vojsko ve směru Milín – Mirotice – Blatná – Horažďovice a pro vlasovce po ose Rožmitál pod Třemšínem – Lnáře. „Osud vojáků VS KONR – ROA byl však zpečetěn zvláště poté, co je Američané nakonec odmítli převzít do zajetí. Mezi Rožmitálem pod Třemšínem a Lnáři došlo 12. 5. 1945 k obklíčení vlasovců Rudou armádou a k fyzické likvidaci podstatné části uskupení ROA. Rudá armáda dorazila do tohoto regionu ve dnech 11.–12. 5. 1945 a svedla se zbytky hitlerovské branné moci poslední významnější střetnutí nedaleko Příbrami, v lokalitě Slivice u Milína.“ Svůj názor na výstavbu pomníku Vlasovcům popisuje v exkluzivním videorozhovoru. Podloženými historickými fakty popisuje i úlohu Koněva, jehož sochu pro změnu zničili vandalové v Praze.