Rozhovor s historikem Josefem Velflem na téma Vlasovci
Zastupitelé pražských Řeporyjí na úterním večerním jednání rozhodli, že zřídí pietní místo vlasovcům! Všech deset zastupitelů bylo pro, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel hlasování. Návrh usnesení byl jednomyslně přijat. Zaslouží si vlasovci vůbec podobné pocty? Historik Josef Velfl ve videorozhovoru vysvětuje jejich úlohu v bojích o Prahu i v posledních bojích na Slivici u Milína, kde udatně bránili řádění fašistů, kteří vraždili v posledních záchvěvech
Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády. S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům, na konci války ale pomohli osvobodit Prahu. Zemřelo jich při tom zhruba 300. V Řeporyjích podle Novotného stále žijí pamětníci květnových událostí. Vlasovci tam dorazili už 6. května 1945. A vlasovci umírali i v místech, kde padly poslední výstřely 2. světové války, zatímco Praha už oslavovala svobodu.
Vlasovci s trofejním sovětským středním tankem T-34/76 Zdroj: Hornické muzeum Příbram
Situaci na Příbramsku nám popsal historik a ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl. V době Květnového povstání se situace značně vyostřila v této oblasti v podvečer 9. 5. a zvláště pak 10. 5. 1945. „Přes Příbram směrem na jihozápad se přesouvaly početně silné jednotky hitlerovské branné moci, včetně příslušníků SS, ve směru od Prahy a také z výcvikového prostoru SS na Benešovsku a Sedlčansku, ve snaze dostat se za každou cenu do amerického zajetí. V tuto dobu pronikli do Příbrami ve směru od Prahy a Berouna rovněž příslušníci 3. pluku 1. divize gen. Sergeje Kuzmiče Buňačenka z VS KONR (Vooružennyje sily Komitětu Osvobožděnija Narodov Rossiji – Ozbrojených sil Výboru pro osvobození národů Ruska), jako součásti Ruské osvobozenecké armády (ROA), tzv. vlasovci, kteří předtím výrazným způsobem pomohli Pražskému povstání. Rekrutovali se z velké části ze sovětských válečných zajatců, kteří se přidali na německou stranu z přesvědčení, že budou moci bojovat za Rusko bez Stalinovy diktatury a bolševického politického systému. Tato protibolševická vojska ROA gen. Andreje Andrejeviče Vlasova obrátila koncem války zbraně proti svým dosavadním německým spojencům“, popisuje situaci historik.
Vlasovci na příbramském náměstí 9. 5. 1945 s trofejním sovětským tankem T-34/76 vz. 1941 Zdroj: Hornické muzeum Příbram
Rovněž v Příbrami a blízkém okolí uskutečnili vlasovci několik ozbrojených střetnutí s ustupujícími hitlerovci, jako například v Plzeňské ulici, na Rynečku, na křižovatce Mixovy a Milínské ulice i jinde. „Padlo při nich údajně 94 příslušníků německé branné moci a 12 vlasovců (jejich společné hroby jsou na příbramském hřbitově). Boje vlasovců s hitlerovci o ústupovou komunikaci do americké zóny pokračovaly při přesunu těchto vojsk z Příbrami přes Tochovice do Březnice. Bylo při nich použito dokonce lehké dělostřelectvo a minomety. Výsledek střetnutí znamenal několik desítek mrtvých SS; jen v Březnici jich padlo patrně 37 a 4 vlasovci“, říká Velfl a ukazuje přitom dobové fotografie, na kterých je vše zachyceno.
Unikátní snímek z Březnice z 10. 5. 1945 dokumentující, že i v řadách Vlasovových jednotek ROA bojovaly také děti. Do Březnice přijeli vlasovci ve směru od Příbrami a usilovali dostat se odtud k americkým liniím u Lnářů. Po zajetí byly děti zastřeleny Zdroj: Hornické muzeum Příbram
V souvislosti s těmito událostmi vydal dne 10. 5. 1945 velitel 4. americké tankové divize, gen. William M. Hoge, rozkaz, který obsahoval vytyčení trasy přesunu do zajetí pro německé vojsko ve směru Milín – Mirotice – Blatná – Horažďovice a pro vlasovce po ose Rožmitál pod Třemšínem – Lnáře. „Osud vojáků VS KONR – ROA byl však zpečetěn zvláště poté, co je Američané nakonec odmítli převzít do zajetí. Mezi Rožmitálem pod Třemšínem a Lnáři došlo 12. 5. 1945 k obklíčení vlasovců Rudou armádou a k fyzické likvidaci podstatné části uskupení ROA. Rudá armáda dorazila do tohoto regionu ve dnech 11.–12. 5. 1945 a svedla se zbytky hitlerovské branné moci poslední významnější střetnutí nedaleko Příbrami, v lokalitě Slivice u Milína.“ Svůj názor na výstavbu pomníku Vlasovcům popisuje v exkluzivním videorozhovoru. Podloženými historickými fakty popisuje i úlohu Koněva, jehož sochu pro změnu zničili vandalové v Praze.
Vlasovci na Příbramsku Zdroj: Hornické muzeum Příbram
