Hlasy 106 poslanců ze 172 přítomných dnes ve Sněmovně poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD společně protlačili zdanění státních náhrad, které dostávají církve za majetek nevydaný v restitucích. Proti hlasovali představitelé ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN – celkem 56 hlasů
Zdanění by mělo probíhat od začátku příštího roku a KSČM tvrdí, že každoročně státu přinese přibližně 380 milionů korun z asi dvou miliard korun. Opozice spoléhá, že Senát vrátí novelu zpět a dolní komora se bude muset zákonem opět zabývat.
Předvídatelná byla reakce Miroslava Kalouska, který poznamenal: „Celé dopoledne vedeme diskuzi o komunistické krádeži, kterou nepochybně je tzv.´zdanění církevních restitucí´. Nabývám dojmu, že hlavním motivem je projev antisemitismu. Zákonem utrpí i Federarace židovských náboženských organizací, a o to mnohým vládním poslancům jde především.“ Rovněž se mnoho opozičních poslanců shodovalo v tom, že „jde o pošlapání právního státu“ nebo často mluvili o tom, že se jedná o odměnu komunistům za podporu vlády. Příkladem je Vít Rakušan ze STANu, který uvedl, že přestože měli komunisté ve volbách od roku 1989 nejhorší výsledek, daří se jim prosazovat své návrhy.
Jedno míní poslanci, kteří jsou zástupci lidu, ale jak se k této otázce staví lid samotný, to ukazují průzkumy veřejného mínění.
Na podzim roku 2017 se agentura Median ptala občanů a výsledkem bylo, že „by necelé dvě třetiny (65 %) hlasovaly pro jejich zdanění. Naopak čtvrtina (25 %) české veřejnosti podporuje to, aby peněžitá část restitucí nepodléhala zdanění, přičemž toto přesvědčení posiluje se stoupajícím vzděláním respondenta.“
Závislost v této otázce na vzdělání podpořil průzkum periodika Deník, které se ptalo v srpnu minulého roku tzv. „osobností regionu“ (551 lékařů, učitelů, podnikatelů, umělců a dalších) a v šetření vyšlo, že dvě třetiny oslovených osobností českých, moravských a slezských krajů zdanění odmítají.
Průzkum agentury Median zkoumal navíc stranickou příslušnost a ve výsledcích vychází, že významněji více podporují zdanění peněžitých částí restitucí voliči ANO a SPD a lidé, kteří ve druhém kole prezidentských voleb 2013 dali svůj hlas Miloši Zemanovi.
Není od věci se podívat na jeden ze starších průzkumů veřejného mínění Centra pro výzkum veřejného mínění z roku 2012, který nejen konstatuje, že 65 % dotázaných, tj. zhruba dvě třetiny populace, vyjádřilo nesouhlas s návrhem na majetkové vyrovnání s církví. Pochopitelně, že je tím myšleno negativní stanovisko k navrácení majetku. Výzkum mimo jiné shledává, že lidé roli církve vidí spíše v poskytování duchovní opory lidem a pro vykonávání charitativní činnosti než v něčem jiném. Zarážející na výsledcích průzkumu je skutečnost, že od roku 1993 do roku 2012 klesal kladný názor na potřebnost církve pro společnost.
Mirko Radušević