Americký krasobruslař čínského původu Nathan Chen získal zlatou olympijskou medaili. Zdroj: AP
Poté, co Nathan Chen dovedl tým USA ke stříbrné medaili v týmové krasobruslařské soutěži a získal své první olympijské zlato v individuální soutěži, dočkal se na čínské sociální síti Weibo vlny kritiky. Uživatelé dvaadvacetiletého Američana čínského původu označují za „zrádce“, protože se rozhodl reprezentovat Spojené státy, a někteří ho dokonce vyzývají, aby „vypadl z Číny“, napsal zpravodajský web New York Post.
Po Chenově čtvrtečním vítězství si někteří uživatelé Weibo stěžovali, že je „příliš bílý“ a amerikanizovaný. K tomu připojili dlouhý seznam příkladů, kdy podle nich Chen svým jednáním „uráží Čínu“. Chen již dříve odmítl mluvit v rozhovorech s čínskými novináři s vysvětlením, že jeho čínština není příliš dobrá.
Zase padala a brečela. Čínská krasobruslařka se sesypala, fanoušci s ní nemají slitování
Jeden velmi smutný příběh na olympijských hrách píše čínská krasobruslařka Ču I. Na svá vystoupení nebude po zbytek svého života vzpomínat s radostí. Už po svém premiérovém vystoupení, při němž upadla, se na ni snesla vlna kritiky. Ta ještě zesílila po pondělí, kdy se na ledě nechtěně ocitla hned dvakrát. Domácí fanoušci ji poté nemilosrdně pranýřovali.
Chen, který studuje na Yaleově univerzitě, se v říjnovém rozhovoru postavil za amerického krasobruslaře Evana Batese, když odsoudil porušování lidských práv v Číně. Bates se tehdy tvrdě opřel do „hrozného“ způsobu, jakým Čína zachází s menšinovým etnikem Ujgurů. Právě porušování lidských práv bylo důvodem, proč Spojené státy a řada dalších zemí nevyslaly na ZOH v Pekingu žádné diplomatické zástupce.
Bates během akce pořádané Americkým olympijským a paralympijským výborem řekl: „I my jsme lidské bytosti, a když čteme a slyšíme o věcech, které se tam dějí, naprosto se nám to nelíbí. Nenávidíme to, co se tam děje.“
„Souhlasím s tím, co řekl Evan,“ dodal Chen. „Ale myslím si, že aby došlo k nějaké větší změně, musí existovat síla, která je mimo olympijské hry.“
Odpor už od Pchjongčchangu
Odpor proti Chenovi se zvedl už během jeho první olympijské účasti v roce 2018 v korejském Pchjongčchangu, kde jednu ze svých sestav předvedl na píseň z filmu Mao's Last Dancer (Poslední Maův tanečník). Tento snímek líčí příběh čínského tanečníka, který v 80. letech zběhl do Spojených států.
Sudí olympijských sportů často nadržují svým, dokazují experti. Jak to míchá medailemi?
Že národní příslušnost sudího hraje roli při rozhodování v tom či onom sportu, není nic nového. Zejména krasobruslení má za sebou několik skandálů, kdy kvůli spornému bodování připadla zlatá olympijská medaile někomu jinému, než měla. Norská studie však ukazuje, že podobným problémem trpí například i skoky na lyžích. Rozhodčí zkrátka fandí a nadržují svým sportovcům. Jak moc a do jaké míry to má vliv na medailové zisky?
Chen se hájil tím, že film neznal. „Možná jsem naivní, ale nerozuměl jsem tomu příběhu a celému systému, který se za tím skrývá. Jen se mi moc líbila ta krásná hudba,“ řekl a dodal, že píseň mu vybrala choreografka.
Chen na žádnou z kritických a sžíravých poznámek, které na jeho adresu dští uživatelé čínského internetu, nijak nereagoval. Jen prohlásil, že je hrdý na to, že je Američan čínského původu. Podle jeho slov pro něj není těžké oprostit se od internetových vzkazů, protože nemá přístup na čínské sociální platformy.
„Tím jsem nejspíš hodně chráněný,“ řekl. „A nemám v plánu se na sociální sítě dívat, protože vím, že někdy může být jejich obsah docela jedovatý,“ dodal Chen. Vyjádřil se nicméně k významu Pekingu, kde se poprvé setkali jeho rodiče. „To, že tu můžu být, pro mě znamená celý svět. Moje máma vyrostla v Pekingu (...) a můj táta tu samozřejmě strávil spoustu času,“ řekl.
