Tvrdíka rozzuřil přistup hráčů. Nechápou, co znamená hrát za Slavii, vyčítá jim

Před dvěma roky bavila fotbalová Slavia Praha svou hrou na domácí scéně i ve skupině Ligy mistrů. I když nenasbírala příliš bodů, dokázala pořádně zavařit gigantům – Barceloně, Interu Milán i Dortmundu. Nyní je totální nadvláda v české lize pryč a v Evropě bojují „sešívání“ až v nejméně prestižní Konferenční lize, a ještě k tomu neúspěšně. Tým trenéra Jindřicha Trpišovského se sice potýká s rozsáhlou marodkou, i tak klubový boss Jaroslav Tvrdík po prohře s Maccabi Haifa naštvaně mluví o tom, že hráči nechápou, „co znamená hrát za Slavii“.

Vstup do Evropské konferenční ligy vyšel Slavii podle ideálního scénáře. Výhra nad Unionem Berlín 3:1 ale byla jedním z mála výrazných světlých okamžiků „sešívaných“ v této sezoně.

Už na jejím úplném začátku totiž utrpěly slávistické ambice velkou porážku. Český mistr si myslel na Ligu mistrů a s ní spojenou velkou odměnu, zvlášť když do předkola schytal na první pohled přijatelný maďarský Ferencváros. Dvojzápas zvládl lépe budapešťský celek, Slavia proto musela vstřebat pád do kvalifikace o Evropskou ligu. V ní ale zase nevyzrála na polskou Legii Varšava.

A tak se nakonec Trpišovského družina musela spokojit s nově vzniklou, a co do atraktivity kontinentálních klubových soutěží nejméně prestižní, Evropskou konferenční ligou. Postup ze skupiny byl jednoznačným cílem. Ale po povedeném utkání s berlínským celkem přišla dvě zklamání – nejprve s Feyenoordem a tento čtvrtek i s izraelským Maccabi Haifa.

V posledních letech byla Slavia zvyklá jen vyhrávat a vyhrávat. Případně svými výkony aspoň udělat velký dojem. Na jaře 2019 hrála čtvrtfinále Evropské ligy, pak hned na podzim okusila Ligu mistrů, ve které proháněla tehdy ještě plně funkční Barcelonu i s Messim. Letos zopakovala čtvrtfinálovou účast v Evropské lize, kdy nestačila až na Arsenal, o dva týdny později oslavila třetí titul v řadě v domácí soutěži.

Nadvláda ve Fortuna lize se zatím v této sezoně nekoná. V čele tabulky se drží Viktoria Plzeň, Slavia na začátku října prohrála po dlouhých pěti letech derby se Spartou. A po posledním nezdaru v Haifě je patrné, že nálada uvnitř klubu má do ideálu daleko.

„Od týmu čekám výrazně více než výkony z poslední doby. Možná všichni hráči dobře nechápou, co to znamená hrát za Slavii a že nelze žít z úspěchů minulosti,“ tweetoval po čtvrtečním utkání lehce frustrovaný předseda představenstva Jaroslav Tvrdík.

Od tymu cekam vyrazne vice nez vykony posledni doby. Mozna vsichni hraci dobre nechapou, co to znamena hrat za Slavii a ze nelze zit z uspechu minulosti.

— Jaroslav Tvrdik (@JaroslavTvrdik) October 21, 2021

Lazaret a mlčící posily

Částečnou omluvou pro momentální horší období Slavie je rozsáhlá marodka. V Izraeli nemohla počítat hned s 10 hráči – velká část z nich by jinak byla v základní sestavě. Ať už jde o Lukáše Masopusta, Petra Ševčíka, Jana Bořila, Tomáše Holeše, Ondřeje Kúdelu nebo Lukáš Provoda. To všechno jsou fotbalisté, kteří, pokud jsou zdraví, patří do reprezentace.

Ovšem za poslední roky si Slavia budovala pověst klubu, který má na jednotlivých postech vysoce kvalitní zastupitelnost. Že dokáže poskládat dvě více méně stejně dobré jedenáctky. To aktuálně neplatí. Zvláště ve venkovních zápasech na evropské scéně nejsou slávisté dostatečně energičtí a nebezpeční, jak o tom mluvil trenér Jindřich Trpišovský.

„Čtvrtý venkovní zápas v bouřlivé atmosféře a my nedokážeme podat výkon, který podáváme doma. Některé individuální výkony nejsou takové. Všechny ty zápasy byly podobné. První nebo druhou šanci soupeř promění a naopak my sami šanci neproměníme,“ konstatoval po porážce od Maccabi Haifa kouč.

Vršovickému klubu nijak nepomáhá, že letní posily zatím mají do ideálních výkonů daleko. Největší haló způsobil příchod srbského záložníka Srdjana Plavšiče ze znepřátelené Sparty. Zatím však zůstává daleko za očekáváními. Explzeňský útočník Michael Krmenčík měl horší výchozí pozici kvůli zranění, ale po dokončené rekonvalescenci také nezáří. Stejně tak Ubong Ekpai. Dán Mads Emil Madsen zatím jedinou pořádnou šanci dostal v českém poháru ve Velvarech.

Jednou z příčin úspěchů posledních let bylo to, že prakticky každá akvizice se hned uchytila a s každým zápasem rostla i její cena.

To je další problém současné Slavie. Tím, že hraje „jen“ Evropskou konferenční ligu, ve které navíc zatím pokulhává, přichází o možnost, jak prodat za velmi zajímavou částku své hráče do zahraničí. Na žádný tučný odchod jako v případě Tomáše Součka do West Hamu zaděláno není.

Spravit si chuť a vyladit výkony na další zápasy v „Evropě“, které červenobílí potřebují nutně vyhrát, bude chtít Slavia v neděli v lize proti Dynamu České Budějovice.