Zrušení 9. třídy? Babiš proti Plagovi nepůjde, snaží se spíše oslabit SPD, míní politologové
Návrh na zrušení 9. tříd, který začal ve veřejném prostoru přetřásat šéf Sněmovny Tomio Okamura (SPD), se zamlouvá premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Ministr školství Robert Plaga (za ANO) je ovšem proti. Podle politologa Davida Jágra se premiér tímto postojem spíše snaží omezit manévrovací prostor hnutí SPD, které se chce na podobných tématech profilovat. O přetahování voličů hovoří také další politolog Lukáš Jelínek, podle kterého by prosazení návrhu mohlo vést k odchodu Plagy z vlády. Jak na diskusi nahlížejí odborníci spjatí se vzděláváním?
V zákazu používání mobilů na školách jsou zajedno. Poslední tisková konference po jednání vlády však napověděla, že se ve vzduchu vznáší první výrazný nesoulad mezi premiérem Babišem a ministrem Plagou. Ještě minulý týden se šéf resortu vymezil proti návrhům Tomia Okamury, který si od zrušení posledních ročníků na ZŠ slibuje nezanedbatelné úspory.
K TÉMATU: Školy musí nahradit nekompetentní rodiče, říká sociolog Hůle. Jinak podle něj chudoba nezmizí
„Je krátkozraké dívat se na už tak podfinancované školství optikou úspor, ale narativem musí být efektivita a výkonnost,“ ohradil se Plaga proti šéfovi koaliční strany. Jenže Babiš se na brífinku vytasil s kartou „selského rozumu“. „Ušetří stát, školy i rodiče. Myslíme si – a vyplynulo to i z analýzy ohledně porodnosti –, že se studuje strašně dlouho,“ pronesl předseda vlády s tím, že jde o jeho osobní pohled, nikoliv postoj hnutí ANO či samotné koalice. Přislíbil rovněž širokou debatu na toto téma.
Podle politologa Jágra působí prvotní Okamurův impulz jako „výkřik v rámci letní okurkové sezony“. Připomněl ovšem, že podobný návrh zazníval i v minulosti, především z tábora STAN. „Nezdá se, že by tato úvaha byla v současnosti do důsledku nějak zvlášť promyšlená a že by se opírala o odborné analýzy ministerstva školství (MŠMT) či o diskuse s odborníky věnujícími se školství dlouhodobě. Tato úvaha naopak vzniká zcela bez zapojení resortu, což vypovídá mnohé o relevanci této myšlenky,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Politolog upozorňuje na nezbytné zapojení odborné obce i sněmovní opozice do diskuze, kdyby měl být návrh skutečně uveden v život. K nejhoršímu scénáři by podle něj došlo, pokud by kabinet přijal změnu a následující vláda by se vrátila k nynějším pořádkům, což se stalo v případě elektronické evidence tržeb.
„Domnívám se, že předseda ANO se svým přihlášením k Okamurově úvaze spíše snaží SPD odebrat možnost profilovat se na konkrétním tématu, které může u veřejnosti silně rezonovat, než že by se ono zrušení 9. tříd reálně blížilo,“ dodal Jágr. Mimo jiné varoval, že úpravy pravděpodobně čekají připravovaný vysokoškolský zákon. „A to téměř v tichosti,“ dodal oslovený odborník z Institutu politologických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jelínek: Nemá to smysl brát vážně
Jelínek míní, že vládní představitelé nepřišli s žádným konceptem, který by systémově nahradil zrušený poslední ročník ZŠ. „Za takových podmínek nemá smysl brát podobné výkřiky do veřejného prostoru vážně, zvláště pokud máte na druhé straně ministra Plagu s jeho reformními záměry. Společně s odborníky se shoduje na tom, že reformy musí být komplexní a navazovat na sebe,“ uvedl na dotaz redakce.
Stejně jako Jágr věří Jelínek, že dojde na hlubší debatu. Babiš si nicméně podle něj uvědomuje, že ANO a SPD v rámci vládní spolupráce soupeří o přelivy elektorátů. „Často je cítit snaha Andreje Babiše oslovit vyhraněnější voliče. Občas to dojde tak daleko, že Okamurovy všeobecně odmítané postoje legitimizuje – třeba když se šéfa SPD zastal v kauze kontroverzních plakátů,“ připomněl důsledky kampaně „chirurgové z dovozu“ ze srpna 2024, kvůli které policie stíhala šéfa SPD a dolní komora Parlamentu hlasovala o jeho vydání.
Čtěte také
Babiše prý žene snaha získat nové voliče i z tábora radikální pravice. „Proto má občas sklon sáhnout k takto orientovaným argumentům či nápadům. V tomto konkrétním školském tématu ale s největší pravděpodobností sehraje roli hlas ministra. Jinak by nedávalo smysl, aby Plaga ve vládě zůstával,“ zdůraznil politolog. Pokud by premiér v rozporu s postojem ministra školství a analýzami expertů návrh SPD dále rozvíjel, dopustil by se podle Jelínka „jednoho z nejvýraznějších prohřešků“ v souvislosti se svými vizemi, jak posunout Česko dále.
„Zrušení 9. třídy nás rozhodně někam neposune. Navíc by šlo v horizontu vzdálených let o velmi špatně ušetřené peníze,“ zhodnotil argumenty ohledně úspory ve státní kase. Na konci července se mimo jiné jedná o kapitolách státního rozpočtu na příští rok – v případě, že by Babiš kvůli této záležitosti pohrozil Plagovi příliš nízkým, či dokonce nulovým navýšením prostředků, měl by ministr školství podle Jelínka další důvod pro odchod z vlády. Už na jaře přitom Plaga nezastíral, že ho čeká lítý boj o peníze.
Hrozí chaos na středních školách?
Stínová ministryně školství ODS Renáta Zajíčková se zrušení deváté třídy principiálně nebrání – systém by však nahradila osmiletou docházkou a k tomu povinnými dvěma roky na střední škole. „Ze strany vlády šlo ale o výkřik. Možná jde jen o balonek a nyní se čeká, co to udělá,“ sdělila CNN Prima NEWS. O konceptu 8+2 se mimo jiné výrazně hovoří i uvnitř ODS.
Za zbytečnou označil 9. třídu například ředitel Smíchovské střední průmyslové školy, gymnázia a hotelové školy Radlická Radko Sáblík (ODS), který kandiduje na Praze 5 do Senátu. Jenže jedním dechem upozorňuje, že je nutné věc doříci. „Tedy prodloužit povinnou docházku na deset let a chtít po těch deseti letech po každém minimálně nějaký mikrocertifikát, jedno z jaké oblasti. Určitě to nikdo soudný nechce zkracovat proto, aby žáci ze základních škol mohli dříve nastoupit do práce,“ popsal vlastní vizi korespondující s návrhy Zajíčkové.
Devátá třída základní školy je fakt zbytečná, konec konců i já jsem šel na gymnázium z osmé třídy. Tehdy se to měnilo na osm let. Ovšem je třeba říci B, tedy prodloužit povinnou docházku na deset let a chtít po těch deseti letech po každém minimálně nějaký mikrocertifikát, jedno…
— Radko Sáblík (@RadkoSablik) July 28, 2026
Důležitější než diskutovaná úspora veřejných financí je podle Sáblíka to, aby mladí lidé rychleji přešli na střední školu a následně i na vysokoškolská studia. Návrh na zrušení posledního ročníku ZŠ vnímá jako problémový i analytička EDUin Nikola Šrámková. Podle ní nejenže nenabízí skutečné řešení prodlužujícího se vzdělávání, ale mohl by také prohloubit společenské nerovnosti.
Odborníci současně upozorňují na konkrétní problémy – absolventi učilišť by vyšli ze škol v 16 či 17 letech, takže by se na ně vztahovala přísnější omezení daná zákoníkem práce. Rovněž by mohl vzniknout chaos na středních školách. „V přechodném roce by se na střední školy hlásily dva ročníky najednou (osmáci i deváťáci), což by způsobilo obrovský kolaps kapacit,“ shrnují zástupci EDUin výtky odborné obce. Část avizovaných úspor by navíc mohlo pohltit „masivní přepisování rámcových i školních programů“.
Babiš na pondělním brífinku také poznamenal, že ministr Plaga má za úkol se k celé věci vyjádřit. Přislíbil, že vládní činitelé další postup odprezentují, až téma proberou uvnitř koalice. „Teď k tomu nic neřekneme. Sdělíme vše najednou, až v tom budeme mít jasno,“ shrnul ministerský předseda.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Neignorujte Pavlovy připomínky, varují vládu ekonomové. Babiš je nařkl z napojení na opozici
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
