Zrušení služebního zákona? STAN viní ANO a spol. z nastupující totality. ODS má jiný názor


Starostové na sociálních sítích ostře kritizují vládní koalici, jejíž poslanci navrhují zrušení služebního zákona a jako náhradu chtějí nový zákon, který by umožnil rychlejší úspory ve státní správě. Zatímco podle představitelů ANO, SPD a Motoristů jde o naprosto nutný krok, STAN viní vládu z pokusu o rychlou destrukci státu. Vít Rakušan a spol. se – pro někoho poněkud překvapivě – neshodnou s ODS.

„Návrh zákona o státních zaměstnancích Babišovy vlády je pokusem o rychlou destrukci státu. Andrej Babiš se snaží státní správu privatizovat. Změna, kterou narychlo tlačí jeho vláda, má umožnit vyhazovy nepohodlných odborníků a jejich nahrazení loajálními kývači,“ uvedl šéf Starostů Vít Rakušan na síti X.

Otevřeně tak kritizoval poslanecký návrh Radka Vondráčka, Zuzany Ožanové (oba ANO), Libora Vondráčka (za SPD) a Renaty Vesecké (za Motoristy). Ti chtějí dosavadní služební zákon nahradit zcela novým zákonem, který by zajistil rychlejší zeštíhlování státní správy a zároveň by dosavadní služební poměr upravil tak, aby se jeho podmínky více podobaly běžnému pracovnímu poměru.

ČTĚTE TAKÉ: Jak se bude vzpomínat na Fialovu vládu? Podívejte se, čím se zapsala do dějin

„Tento krok umožní rychlejší úspory ve státní správě, zejména díky nastupující digitalizaci, která zefektivní celý systém,“ pochvalovala si strana Svobodných, kterou vede právě poslanec za SPD Libor Vondráček. Podle něj by nová legislativa přinesla pružnější nabírání a propouštění úředníků, efektivnější systemizaci i přiblížení systému k modelu soukromého sektoru.

Rakušan: Tvrdě se proti tomu postavíme

Rakušan je nicméně přesvědčen, že zmíněný návrh jde proti trendu odpolitizování státní správy. „Tvrdě se proti tomu postavíme ve Sněmovně,“ přislíbil exministr vnitra, přičemž zdaleka není jediným zástupcem STAN, který se proti Vondráčkovi a spol. vymezil.

„Nové vládní panstvo, opojené náhlou mocí, se utrhlo ze řetězu. Zrušení služebního zákona se bude líbit těm, kdo mají pocit, že úředníci jen překážejí. Ve skutečnosti to ale znamená jediné – konec odbornosti, nástup loajality. Státní správa se má znovu změnit v kořist vítězů voleb. Kdo nebude poslušný, letí,“ nebral si servítky exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Podle něj je návrh vládních poslanců velmi podobný praktikám totalitního režimu v Československu. „Symptomem autoritativních či despotických režimů je, že chtějí mít absolutně loajální a vystrašené úřednictvo. Vláda dnes zahajuje čistky, které zaručují nekonečný kolotoč vyhazovů po každých volbách. Přesně tomuhle měl služební zákon zabránit,“ dodal.

Podobně se vyjádřil také poslanec a starosta obce Tetín Matěj Hlavatý (STAN): „Jestli je něco nastupující totalita, tak to vidíme od Radka Vondráčka a dalších, kteří chtějí zrušit služební zákon. Nebudeš mít správné politické názory – poletíš.“

Metnar: Je to nutné zefektivnění

Proti kritice se rázně ohradil například ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). „O destrukci státu mluví ti, kteří ji sami čtyři roky předváděli. Byla to právě Fialova vláda, která zpolitizovala státní službu. Reforma státní správy není politizace. Je to nutné zefektivnění, bez kterého stát ztrácí schopnost reagovat, rozhodovat a nést odpovědnost,“ sdělil.

Spojence Starostové nenalezli ani u ODS. Podle některých občanských demokratů je kritika návrhu zrušení současného služebního zákona naprostým nepochopením reality. „Ten zákon jsme měli sundat my, provést důkladnou čistku holdingových kukaček, a ne se čtyři roky vymlouvat. Teď mám plný telefon zpráv od našich voličů: Tohle jsme chtěli od vás!“ zmínil člen ODS Ondřej Šimíček, který je zástupcem iniciativy Česko plus.

Tu mimochodem založil Radim Ivan, který se chce na lednovém kongresu ODS ucházet o post předsedy strany. „Zákon pro zabetonování socanských a anoistických nominantů do středního a vyššího úřednického managementu je jednou z hlavních příčin velkého množství negativních fenoménů naší veřejné správy. Taky jsem o tom mockrát psal, mluvili jsme o tom s Radimem v podcastu. Už mě ta připosr*nost nebaví,“ dodal Šimíček.

Zákon o státní službě v Česku platí od roku 2015. Pravdou je, že jeho vzniku, který dost možná urychlil tlak Evropské unie, předcházela dlouholetá politická debata. I když cílem legislativy mělo být odpolitizování státní správy, politici napříč spektrem si v posledních letech často stěžovali na přebujelý stát i na „nedotknutelnost a neodvolatelnost“ neschopných úředníků či hrozbu takzvaného „držhubného“.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klaus ostře o Macinkovi. Nebyl žádným mým pobočníkem. Jeho proukrajinská politika mě zklamala