Neprůjezdné Česko! s Janem Birke
Úprava odsouhlaseného stavebního zákona či jeho zrušení po nadcházejících říjnových volbách do Sněmovny by přinesly destabilizaci při výstavbě klíčových dopravních staveb v Česku a bylo by to to nejhorší, co by se mohlo stát. Tak komentoval možné ohrožení budování dálnic a vysokorychlostních železnic v zemi poslanec ČSSD Jan Birke, zároveň též starosta východočeského Náchoda na hranicích s Polskem.
„To by si pánové, kteří nyní přijdou po volbách, měli velmi vážně rozmyslet,“ dodal vážně Birke v debatě CNN Prima NEWS. Reagoval tak na to, že v Česku platí od letošního roku zákon o liniových dopravních stavbách a v roce 2023 nastoupí účinnost nového stavebního zákona. Oba mají zrychlit v Česku tragicky pomalé schvalovací procesy u stěžejních dopravních staveb národního významu.
Birke obhajoval, proč se dosluhující vládě, na níž se podílí jeho ČSSD, nepodařilo dodržet programové prohlášení, podle kterého se mělo otevřít 280 kilometrů nových dálnic. Skutečnost činí 67 kilometrů.
„Ovlivnilo to více aspektů, ale nebyly jimi finance. Stojí za tím Věci veřejné, které zastavily veškerou přípravu liniových staveb, což znamená zpoždění tři až čtyři roky,“ popsal Birke a ťal i do koaličního partnera: „Druhý problém nastal při nástupu hnutí ANO k moci, kdy se nepřijala patřičná klíčová legislativa, aby se dálnice začaly stavět. Jde o zákon 416, v uvozovkách vyvlastňovací.“
Ten platí například v Polsku a jeho vymáhání výrazně zrychlilo výstavbu tamní dálniční sítě. Za posledních deset let otevřeli v sousední zemi 2 800 kilometrů nových dálnic. „Je to velmi složitá disciplína, zvlášť u nás, kde se takto důležitá liniová stavba připravuje zhruba 12 až 13 let. A právě proto jsme na chvostu žebříčku o stavu silniční sítě. A třeba Polsko nám tzv. uletělo raketou,“ popsal s jistou nadsázkou starosta Náchoda.
Rozdíly mezi Českem a Polskem
A na příkladu vlastního města vysvětlil, kde jsou rozdíly a problémy na české straně: „U nás jde o dálnici D11, vede do Hradce Králové, pokračování do Jaroměře bude otevřené do konce letošního roku. A pak přichází první problém, kterým je dálniční obchvat Jaroměře. Kvůli jedné osobě, která se odvolala kvůli vyvlastnění, se dostáváme do patové situace a minimálně rok se na místě tzv. nehrábne.“
Na to navazuje další problém, protože se dosud neví, jestli se kolem Trutnova pojede jižní, nebo severní variantou. Navíc tam ještě není vypsané ani územní rozhodnutí. A to u nás trvá i deset dvanáct let.
„Poláci jsou s jejich stavbou už na hranicích. Problém nastává také v tom, že si uvědomili, že jejich dálnice nebude mít v Česku kam navazovat, a proto polská vláda minulý týden rozhodla, že investuje peníze do jejich silnice S8, což je mezinárodní komunikace, a rozšíří ji na tři pruhy,“ doplnil Birke a nastínil: „Náchodem denně projede šest tisíc kamionů a 24 tisíc osobních aut. Až Poláci přivedou tuto komunikaci až k Náchodu, provoz ještě o třetinu stoupne.“
Na otázku, jak takové situace nejen v Náchodě řešit, odpověděl: „Vstupuji do jednání s různými úřady i organizacemi, i přestože to není moje práce. Jednáme s lidmi na trasách, vykupujeme pozemky a domy, aby se nám nestalo, že to někdo bude brzdit.“
Náchod má podle Birkeho vykoupených 60 procent pozemků v místě možné budoucí dálnice do Polska. „Ale to by měly dělat jiné organizace,“ poukázal na nečinnost například Ředitelství silnic a dálnic. A zopakoval, že klíčový je i zákon o vyvlastnění. „Ano, rozdíl je také v tom, že Polsko má už tzv. vyvlastňovací zákon, a upozorním – v takto církevní zemi, kde si všichni váží pozemků. Ale nikdo tam nezpochybňuje liniový zákon a to, že tam ta stavba musí být.“
Zákon o vysokorychlostních železnicích
Birke tvrdí, že ke správně aplikovaným zákonům – liniový, stavební a vyvlastňovací – musí ihned po volbách přibýt ještě jeden speciální. „O vysokorychlostních železničních tratích. Ten nám chybí a jde o určité specifikum. Bez něj by jejich výstavba v Česku byla velmi komplikovaná.“
Evropské volby
ČSSD má v programu výstavbu rychlého železničního spojení mezi všemi krajskými městy. Jak dlouho to může trvat? „Pokud by to bylo podle stávajícího stavu, mluvíme o deseti až patnácti letech,“ pravil Birke a podotkl: „Je potřeba lidem přestat lhát, ale říkat jim pravdu. Taková je prostě realita. Ale… Máme nový liniový zákon a schválený stavební zákon, které by se měly aplikovat. A pokud ministr dopravy myslí tyto tratě vážně, měl by hned po volbách přijít se speciálním zákonem pro vysokorychlostní tratě. Jde o jinou disciplínu, než jsou silnice.“
Právě ministr dopravy je podle Birkeho klíčovou osobou, která by měla rozhodovat o budoucí podobě silniční a železniční sítě v Česku. „Samozřejmě ministr dopravy. Nyní máme plán na sedm let, není třeba ho měnit, ale udělat tzv. upgrade a reagovat na nové poznatky. S tím je spojená i stabilizace trhu,“ řekl poslanec ČSSD.
Do obou oblastí, tedy budování dálnic i vysokorychlostních tratí v Česku, by přizval soukromé společnosti, aby navázaly na zatím jediný PPP projekt, kterým je výstavba dálnice D4 na Písek. „Z Maďarska a Polska vidíme, jak jim právě toto zvedlo portfolio dálnic. Jde o to, abychom měli stavby dálnic tzv. zafinancované. Pokud by se i u nás prokázalo po zkušenosti s dálnicí D4, že toto umíme, byl bych pro všemi deseti toto začít používat,“ uvedl Birke.
Stejný názor má také Tomáš Janeba, prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury. „D4 se realizuje podle evropských standardů takového financování. Zahraniční investoři, kteří se toho projektu účastní a za nimiž jsou evropské infrastrukturní fondy, které provozují tisíce kilometrů dálnic po celém světě, jsou to profesionálové, vědí, jak stavět na čas a v rámci rozpočtu,“ uzavřel Janeba.
