Při přípravě státního rozpočtu na příští rok je cílem, aby byl deficit nižší než v letošním roce. Po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Shodli se prý jak na provozních úsporách na jednotlivých ministerstvech, tak na růstu důchodů a zrušení superhrubé mzdy.
„Dnes to byla první schůzka nad rozpočtem na příští rok takto do hloubky. Priority jsou jasné, jsou to důchody, zrušení superhrubé mzdy a investice,“ prohlásila v úterý po jednání Schillerová. Na něm představila šest různých variant možného zrušení superhrubé mzdy, které projedná s vicepremiérem a předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem. „Domluvili jsme se, že zůstanou dvě sazby, ale nedokážeme nyní říci jaké,“ dodal Babiš.
Ministerstvo financí počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami snížení daně z příjmu zaměstnanců v rozmezí od 15 do 19 procent. Nyní je efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté činí základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému tzv. solidární přirážka. „My tak fakticky dvě sazby daně již máme,“ sdělil premiér.
Proti snížení daně na 15 procent jsou ale kvůli vysokému výpadku státních příjmů komunisté, kteří vládu dlouhodobě podporují. „Já nevím, jestli je to 90 miliard, musí se to spočítat, my jsme s paní ministryní mluvili o sumě 73 miliard,“ řekl Babiš.
Ze schůzky také vyplynulo, že Schillerová bude chtít po jednotlivých ministrech, aby nejdříve čerpali evropské peníze a pak peníze z národních zdrojů. To se v minulosti podle Babiše nedělo.
Prioritou je i zvýšení důchodů
„Jsme rozpočtově odpovědní. Našetřili jsme, teď máme pocit, že ekonomiku musíme podpořit, držet zaměstnanost, dát lidem přímo peníze, aby to uviděli na výplatní pásce,“ prohlásil Babiš ještě před jednáním.
V případě investic plánuje premiér navýšit rozpočty na výstavbu železnic a dálnic. Rozpočet sportu by měl stoupnout na 11,8 miliardy korun. S předsedou Národní sportovní agentury Milanem Hniličkou (za ANO) jednal i o způsobu kofinancování velkých sportovních stadionů. Babiš si představuje třetinový podíl státu, krajů a obcí.
Premiér také před schůzkou zopakoval, že plánuje i zvýšení důchodů, nechtěl ale předjímat zda o zákonem danou valorizaci, nebo víc. „Důchody jsou stále nízké, je třeba vymyslet, jak navyšovat,“ mínil.
Úterní jednání prý Babiš vnímá jako konzultace, o nichž nelze „čekat velké závěry“. Jak bude stát zacházet s platy zaměstnanců ve veřejné sféře, nechtěl předjímat. Vláda v tomto případě bude čekat na makroekonomickou prognózu, která bude hotova počátkem září.
Co se bude dít dál
Podle schváleného zákona může letos vláda poslat zákon o státním rozpočtu na příští rok Sněmovně až do konce října, běžný termín je konec září. Sněmovna by o něm měla jednat v listopadu.
„S panem Hamáčkem budu jednat příští týden, potom počítám v druhé polovině srpna s tím, že musím rozepsat jakési návrhy výdajové stránky jednotlivých kapitol a pak bude nová prognóza, na základě které odhadneme příjmy. A jednání s ministry začnu v první polovině září,“ uvedla Schillerová k dalším krokům při přípravě rozpočtu.
O rozpočtu jednal v úterý premiér Babiš, ministryně Schillerová, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička (za ANO).