Vládní koalice si pohrává s myšlenkou nevyplácet dávku nemocenského pojištění v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vládní koalice si pohrává s myšlenkou nevyplácet dávku nemocenského pojištění v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Ministerstva aktuálně pracují na analýze dosavadního zneužívání. Návrh připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Předlohu by kvůli možným úsporám pravděpodobně podpořila většina firem, Odborový předák Josef Středula je však rezolutně proti a Fialu a spol. před podobnými nápady varuje.
Pro neproplácení prvních tří dnů nemocenské se vžil název karenční doba. Tu by nyní vládní politici mohli vrátit do hry. Podle návrhu NERV by se tímto krokem snížily náklady zaměstnavatelů a umožnilo by se zvýšit pojistné o sumu, která bude odpovídat úspoře zaměstnavatelů na nákladech v prvních třech dnů nemoci. „Karenční doba výrazně snižuje počet krátkých pracovních absencí z důvodů nemoci, které jsou částečně dány zneužíváním pojistného systému,“ píše se v materiálu expertní skupiny.
Zneužívání nemocenské je častým argumentem pro to, aby se karenční doba znovu zavedla. O jejím návratu ale nechce slyšet předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj se jedná o přešlap, kdy se budou pouze trestat lidé za svou nemoc. „Naprostý nesmysl. Považuji to za úplnou nehoráznost. Nic to nevyřeší a naštve to akorát lidi,“ řekl pro CNN Prima NEWS Středula.
ČTĚTE TAKÉ: Za flašku napsal doktor cokoli, popsal Kubek zneužití nemocenské. Jurečka chce lepší kontrolu
V současné době dostávají zaměstnanci na nemocenské 60 procent denního vyměřovacího základu. Středula připomíná, že v Německu dostávají zaměstnanci od prvního dne 100 procent. „Cíl je jasný, mít zdravého občana a zaměstnance. V tomto případě, aby se v klidu uzdravil a bezpečně vrátil do práce. To je přístup moderní země,“ dodal.
Opačný názor mají firmy a společnosti. Hospodářská komora souhlasí s tvrzením, že lidé mají být doma a vyležet se. „Ani zaměstnavatelé si nepřejí, aby jejich zaměstnanci chodili do práce nemocní. I první tři dny mají ležet doma a léčit se. Problémem je, že mezi poctivými zaměstnanci je velké množství lidí, kteří systém zneužívají,“ řekl pro CNN Prima NEWS mluvčí komory Miroslav Diro.
Karenční doba se zrušila v roce 2019 za vlády hnutí ANO, sociální demokracie s podporou KSČM. Po roce od zavedení provedla Hospodářská komora analýzu, podle které krátkodobá nemocenost vzrostla v některých krajích až o 36 procent. Analýza byla vytvořena v polovině roku 2020 a při odečtení covidové nákazy zaplatily firmy za krátkodobé nemoci 4,9 miliardy korun.
Komora kromě toho upozorňuje, že v rámci šetření na téma oblast pracovního práva je karenční doba nejvíce žádaná mezi společnostmi. „Tuto odpověď zvolilo nejvíce zaměstnavatelů, tedy 64 procent respondentů,“ uvedl Diro.
Z vládních politiků o návratu karenční doby naposledy hovořil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), podle kterého je zadaná analýza ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí. „Na základě výstupů analýzy můžeme posoudit, zda to, co nám tvrdí některé pojišťovny a zaměstnavatelé, že dochází aspoň v určitém kruhu ke zneužívání nemocenské, je pravda, nebo není. Podle toho pak můžeme postupovat dál,“ řekl Válek v pořadu Partie na CNN Prima NEWS.
