Pranostik, podle kterých zvířata předpovídají počasí, je celá řada. Některé jsou ale pravdivé. Vědecké výzkumy totiž ukázaly, že například někteří ptáci dokážou odhalit blížící se zemětřesení. A podle cvrkání cvrčků se dá určit teplota.
V publikaci The Old Farmer's Almanac (Almanach starého farmáře) je shromážděno několik desítek přísloví o hmyzu, zvířatech a jejich schopnosti předpovídat počasí. Některá přísloví jsou sice pochybná, jiná jsou ale zcela pravdivá a dá se podle nich předpovídat počasí, uvádí web CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Žena odkázala 64 milionů svým zvířecím mazlíčkům. Děti se jí prý vůbec nevěnovaly
Existují totiž výzkumy, které naznačují, že některá zvířata mohou mít vrozený smysl, který jim například pomáhá odhalit, kdy se blíží přírodní katastrofa. Podle studie zveřejněné v prosinci 2014 v časopise Current Biology se například lesňáčci zlatokřídlí (druh ptáka, pozn. red.) evakuovali z Tennessee více než 24 hodin předtím, než oblast zasáhla ničivá série tornád. Autoři studie předpokládali, že stěhovaví ptáci zaznamenali infrazvuk, tedy zvuk o frekvencích příliš nízkých, než aby ho mohl slyšet člověk – spojený s bouřkami a vnímali ho jako varovné znamení.
Vědci v Německu se také zabývali tím, zda různé druhy zvířat dokážou rozpoznat blížící se zemětřesení. Podle zprávy německé Společnosti Maxe Plancka, neziskového sdružení výzkumných ústavů, zjistili, že zvířata včetně krav, ovcí a psů vykazují před zemětřesením větší aktivitu, a to až 20 hodin předem.
Podle cvrčků lze určit teplotu
Jako přírodní teploměr prý mohou fungovat cvrčci. Jde totiž o ektotermický hmyz, což znamená, že teplota jeho těla se mění v závislosti na okolním prostředí. V teplejším počasí cvrčci údajně cvrkají rychleji. Podle Dolbearova zákona, tedy vzorce popisujícího vztah mezi cvrčky a počasím, „je nutné spočítat počet cvrknutí za 15 sekund, přičíst 40 a to vám dá teplotu ve Fahrenheitech,“ uvádí Národní úřad pro oceán a atmosféru.
Žáby dokážou odhadnout blížící se déšť. To dávají najevo jedinečnými zvuky. „Mnoho herpetologů dvacátého století potvrdilo a upřesnilo tradiční pozorování, že různé druhy žab někdy krátce před deštěm vydávají charakteristický vokál, ‚volání při dešti‘,“ uvedl Gordon Miller, emeritní profesor environmentálních studií na univerzitě v Seattlu. Toto volání podle něj může být vyvoláno zvýšením vlhkosti před srážkami.
Některá přísloví jsou ale mylná. Například, že housenka zvaná vlněný medvěd svými barevnými pruhy předpovídá krutost blížící se zimy. Více černého zbarvení na hmyzu podle některých pověr signalizuje drsnější podmínky. Ve skutečnosti ale „zbarvení housenky vychází z toho, jak dlouho se živila, z jejího stáří a druhu“, uvádí Národní meteorologická služba. „Šířka pruhů je tedy spíše ukazatelem růstu než indikátorem závažnosti nadcházející zimy“, dodávají meteorologové.
Zvířata cítí změny klimatu
Ředitelka Národní fenologické sítě USA Theresa Crimminsová upozorňuje, že neobvyklé chování zvířat může být také reakcí na měnící se klima. To podle ní vede k ekologickým problémům. Například medvědi kvůli teplejšímu počasí vstupují do zimního spánku později a naopak se dříve probouzejí. To může vést k častějším interakcím s lidmi.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dvě vulvy a šest nohou. Postiženou fenku majitel odhodil, lidé se složili na její operaci
