Hlavním nedostatkem navrhovaného očkovacího postupu z dílny ministerstva zdravotnictví je registrace lidí nad 80 let k očkování proti covidu on-line. Ve své analýze chystaného ministerského metodického pokynu k očkování to uvedlo Centrum pro modelování biologických a společenských procesů BISOP. Doporučuje, aby seniorům kvůli očkování zavolal praktik a aby dostali dopisy s vysvětlením.
Posílit by se měla podle BISOP i informační koronavirová linka 1221. Podle centra je možné riziko úmrtí na COVID-19 v Česku snížit o dvě třetiny, pokud se podaří lidi nad 80 let a seniory z domovů rychle naočkovat.
„Na 440 000 občanů je starších 80 let. Téměř polovina úmrtí na covid se odehrála v této skupině. Čím dříve dojde k očkování této skupiny, tím rychleji si oddechnou senioři, rodiny, nemocnice i zbytek společnosti,“ uvedlo centrum. Podle jeho odhadů dvě třetiny loňských obětí koronaviru byly v domovech důchodců a mezi lidmi nad 80 let, kteří v zařízeních nežijí. „Díky brzkému naočkování – pokud ho budeme schopni provést – snížíme riziko úmrtí přibližně o dvě třetiny,“ píše BISOP.
Internet nikdy nepoužily téměř dvě třetiny lidí nad 75 let
Ministerstvo zdravotnictví představilo svůj materiál s názvem „Metodický pokyn k očkování“ v úterý. Vakcinaci v něm dělí do tří fází. První fáze připadá na leden a únor. Očkovat se mají senioři nad 80 let, obyvatelé a personál domovů seniorů, postižení z ústavních zařízení a zdravotníci, kteří se starají o pacienty s covidem. Osmdesátníci a starší by se měli od 15. ledna přes internet zaregistrovat. Zapsat je mohou i jejich blízcí či pečovatelé, případně mohou zavolat praktikovi.
Centrum ve své analýze chválí v pokynu upřesnění přednostních očkovaných skupin. Podle něj je ale nutné, aby vakcínu skutečně měli nejdřív ti nejpotřebnější. Poukazuje na to, že ze zhruba 15 200 naočkovaných dávek jich lidé nad 65 let dostali asi 2060.
Bez aktivního kontaktování seniorů nevěříme tomu, že je reálné proočkovat 70 procent nebo i více osob starších 80 let, jak je stanoveno ve vládní strategii.
Za hlavní nedostatek v očkovacím plánu označují experti registraci seniorů on-line. Míní, že zvýhodňuje technicky zdatnější starší lidi a pravděpodobně i bohatší. Internet podle statistiků nikdy nepoužily téměř dvě třetiny Čechů a Češek nad 75 let. Celkem je jich 525 400. Žádnou zkušenost s internetem nemá ani 30 procent lidí mezi 65 a 74 lety, je jich 385 100.
„Bez aktivního kontaktování seniorů nevěříme tomu, že je reálné proočkovat 70 procent nebo i více osob starších 80 let, jak je stanoveno ve vládní strategii. A vlastně ani 70 procent osob starších 65 let, které mají být očkovány ve fázi druhé a do léta,“ píše centrum. Podotýká, že podle plánovaných dodávek bude mít Česko do konce února dostatek dávek, aby naočkovalo 90 procent lidí z první skupiny.
Ať volají praktici a mají za to honorář, doporučuje centrum
Podle centra by v seniorské věkové skupině bylo lepší přímé oslovení s nabídkou očkování. BISOP doporučuje, aby člověku nad 80 let zavolal praktik. Lékaři by za to měli dostat peníze. Telefonát by měl doplnit i dopis s vysvětlením a základními informacemi, a to třeba od krajského úřadu. Posílit by se měla informační linka 1221 a vyškolit pro práci se seniory by se měli operátoři. Zvážit by se mohlo i zřízení krajských informačních linek.
Podle ministerského návrhu by po počáteční fázi, označené I.A, měla od února do června pokračovat takzvaná očkovací fáze I.B. Zhruba 3,5 milionu lidí by šlo na řadu podle svého věku, zdravotního stavu a profese. Spadají sem i lidé nad 65 let. Od července by pak nastala fáze II, kdy by se mohli nechat naočkovat ostatní zájemci.
Velká odpovědnost krajů
Metodický pokyn velkou část odpovědnosti za očkování přenáší na kraje. Ty budou muset podle BISOP zajistit, aby se v lednu a únoru vakcína dostala hlavně k seniorům a od března byly dostatečné očkovací kapacity. V lednu by mělo stačit 33 očkovacích center, která by šest dnů v týdnu denně očkovala 500 lidí. V květnu by bylo potřeba 170 těchto středisek, uvádí BISOP.
Centrum pro modelování biologických a společenských procesů BISOP je nezisková organizace, která se věnuje výzkumu a matematickým modelům lidského chování. Soustřeďuje se na epidemie a jejich dopady na společnost. Výsledky mají pomoci při přijímání opatření. Centrum navazuje na jarní Iniciativu Model antiCovid-19. Výzkumný tým tvoří dvě desítky vědkyň a vědců.