Zvyšování spotřebních daní u tabáku podporujeme, hlásí přední výrobce cigaret
Spotřební daně z tabákových alternativ jsou nižší než u klasických cigaret. Stát kvůli tomu prý přichází o miliardy korun ročně. Zdroj: pixabay.com
Stát by měl být ve své daňové politice předvídatelný. Nečekané skoky zejména ve spotřebních daních mohou výrazně ovlivnit prodeje, což může v konečném důsledku vést k nižšímu daňovému inkasu nebo rozkvětu černého trhu. „Uvítali bychom také větší vyváženost mezi klasickými tabákovými výrobky a jejich alternativami,“ říká Petr Mestančík ze společnosti British American Tobacco.
Stát chce opět zvyšovat spotřební daně z tabákových výrobků. Počítám, že se vám to příliš nelíbí. Není to ale správný krok s ohledem na to, že kouření poškozuje zdraví?
Možná vás to překvapí, ale my jako British American Tobacco zvyšování spotřebních daní na tabákové výrobky dlouhodobě podporujeme. Zároveň se však chceme vyvarovat cenových skoků. Pro stát, spotřebitele i pro nás jako výrobce je vždy výhodnější, když je zvyšování mírnější a dochází k němu postupně. Lze tak výrazně eliminovat všechny s tím spojené negativní dopady, jako je například prudký nárůst nelegálního trhu s tabákovými výrobky.
To mě skutečně překvapuje. Vám tedy nevadí, když si stát bere stále větší část z finální ceny vašeho výrobku na daních?
Obecně je pro nás důležité, aby v České republice panovala větší předvídatelnost podnikatelského prostředí, zejména v oblasti daní. Z maloobchodní ceny cigaret již dnes tvoří spotřební daň a DPH téměř 80 procent, jinými slovy, z každé krabičky cigaret, která stojí průměrně 100 korun, putuje do státní kasy přibližně 80 korun. Ročně tak získá stát jen na spotřební dani a DPH na tabákové výrobky kolem 75 miliard korun, které představují výrazné procento daňových příjmů českého státního rozpočtu. Proto se musí k otázce dalšího zvyšování spotřebních daní u cigaret přistupovat velmi obezřetně, protože jsou známy případy, kdy při skokovém navýšení cen došlo k dramatickému propadu prodejů a snížení daňových příjmů státního rozpočtu. Každopádně bychom uvítali větší vyváženost spotřební daně mezi jednotlivými kategoriemi tabákových výrobků, konkrétně mezi cigaretami a málo zdaněným zahřívaným tabákem.
Stát zdaňuje i zahřívaný tabák, vy ale chcete, aby se zdanění přiblížilo na úroveň zdanění klasických cigaret. Proč by to tak mělo být? Není snad nahřívaný tabák nepoměrně méně škodlivý než klasické cigarety?
Na rozdíl od cigaret je zahřívaný tabák poměrně nový fenomén. Na český trh byl uveden teprve v roce 2017. Přestože již máme k dispozici první výzkumy, které naznačují, že zahřívaný tabák může být ve srovnání s cigaretami méně škodlivý, a i naše společnost je o tomto pevně přesvědčena, podle renomovaných institucí, jako jsou např. Světová zdravotnická organizace nebo americký Úřad pro kontrolu léčiv, není jeho nižší rizikovost zatím možné věrohodně prokázat.
Máte přesnější odhad, o kolik korun by stát mohl posílit své příjmy, kdyby narovnal zdanění zahřívaného tabáku na úroveň toho klasického?
Většina spotřebitelů přechází na zahřívaný tabák z tradičních cigaret, daňová sazba u něj je ale ve srovnání s cigaretami čtyřikrát menší. Jen v loňském roce stát na tomto daňovém zvýhodnění zahřívaného tabáku tratil zhruba dvě miliardy korun, což mělo dokonce za následek pokles celkového inkasa spotřební daně z tabákových výrobků. Poslední odhady přitom naznačují, že v letošním roce bude tato ztráta činit již více než čtyři miliardy. Pokud by nedošlo u zahřívaného tabáku ke změně, vyšplhá se v roce 2023 ztráta v podobě nevybrané daně přes osm miliard korun.
Nemohlo by to vést k tomu, že se spotřebitelé budou obracet na laciné náhražky, které mohou být ještě škodlivější?
To si nemyslím. Kategorie zahřívaného tabáku dynamicky roste a letos již jde o každý desátý prodaný tabákový výrobek. Podle tržních očekávání bude tento trend i nadále pokračovat, přičemž pro rok 2030 se předpokládá, že zahřívaný tabák bude představovat již celých 30 procent trhu s tabákovými výrobky. Pokud by stát nastavil u zahřívaného tabáku spotřební daň třeba na úrovni osmdesáti procent ve srovnání s klasickými cigaretami, získal by do rozpočtu několik miliard korun ročně, což by přispělo k tolik žádané stabilitě veřejných financí. Zahřívaný tabák by přitom zůstal ve srovnání s cigaretami i nadále výrazně méně zdaněn.
Spotřeba klasických cigaret klesá. Reagují na to nějak firmy, které se v tomto byznysu pohybují?
Trh a s tím spojená poptávka se v posledních letech výrazně mění. Stále je tu velká skupina spotřebitelů, kteří preferují klasické cigarety, ale vnímáme sílící zájem spotřebitelů po potenciálně méně rizikových produktech. My na tento trend velmi rychle reagujeme. Jako první tabákový výrobce jsme zkompletovali nabídku alternativních produktů, ať je řeč o zařízení na zahřívaný tabák glo, nikotinových sáčcích LYFT (v současnosti mění jméno na VELO, pozn. red.), nebo aktuální novince, elektronické cigaretě Vype. Velmi nás v pozitivním slova smyslu překvapilo, jak rychle se na českém trhu etablovaly nikotinové sáčky, které se již po pár měsících prodeje staly jedničkou na trhu ve své kategorii. Zejména v období vrcholící pandemie COVID-19 nám několikanásobně vzrostly jejich on-line objednávky. Jsou ideální nikotinovou náhražkou – nehoří a dají se diskrétně užívat doma i pod rouškou.
Petr Mestančík (40)
Vystudoval obor finance a bankovnictví na Karlově univerzitě v Praze. Absolvoval roční stáž na belgické University Hasselt. Poté nastoupil do společnosti British American Tobacco (BAT). Nejprve na pozici finančního analytika, později jako financial controller pro Česko a Slovensko. V letech 2008 a 2009 pracoval pro středoevropskou centrálu BAT v Hamburku. Po návratu do Prahy působil jako finanční manažer pro oblast jihovýchodní, později také střední Evropy. Před dvěma lety se přesunul do oddělení vnějších vztahů, které od srpna 2019 vede. Je ženatý a má dvě děti.
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
