reklama

400. výročí poprav: Čtvrcení těl a věšení hlav nad Karlův most aneb Krutosti horší Turka

Drastická msta Habsburků za české stavovské povstání vyvrcholila přesně před 400 lety (21. června 1621) hromadnou popravou 27 rebelů na Staroměstském náměstí v Praze. Rozsudek byl považován za „v krutosti horší Turka“, jihovýchodní Evropu totiž v té době decimovala muslimská Osmanská říše. Příběh exekuce si připomeneme s pomocí dobové písně Šimona Lomnického z Budče.

reklama

Exekuční komise, která na jaře 1621 zasedala v Praze, vydala postupně 51 ortelů, z toho 43 rozsudků smrti. A například tři z vůdců povstání Václav Budovec z Budova, Jáchym Ondřej Šlik a Bohuslav z Michalovic měli být podle pražského tribunálu popraveni obzvláště krutě. Nejprve jim měla být uťata pravice, potom jejich těla rozčtvrcena a nakonec byli sťati. A tělesné pozůstatky měly být rozvěšeny porůznu před pražskými branami.

Jinými slovy, nejprve je měl kat zaživa rozčtvrtit. A teprve poté zbavit hlavy.

Svědectví písně z roku 1621

Stalo se to vše k výstraze, co se tu dálo jim, / rovněž jinde jako v Praze, aby se báli tím. / Stínáni jsou i věšeni, také někteří čtvrceni podle zasloužení.

Proč byl vlastně rozsudek katolických vítězů z Bílé hory tak krutý, že vyděsil nejen veřejnost v českých zemích ale i protestanské panovníky po celé Evropě? Drastická exekuce měla především vyvolat strach a zabránit dalším rebeliím. Odpověď na otázku dává i píseň Šimona Lomnického z Budče (1552–⁠1623), z níž jsme právě citovali. Lomnický byl očitým svědkem bělohorské bitvy na straně povstalců, ovšem záhy po staroměstských popravách „převlékl kabát“ a vydal poníženou píseň, která vyzývala k pokornému uctívání habsburského trůnu.

Ó přežalostné divadlo! Mnozí se užasli, / a nejedněm srdce chřadlo, až se hrůzou třásli; / nebo není pamětníka, aby nastala tolika / tak žalost veliká.

Nechajíc rebelování, ctěme vrchnost naši, / dá nám pán Bůh požehnání, zas pokojné časy / a zbaví nás nepřítele. Majíc radost v duši, v těle, / rcem Amen vesele.

Milost zněla: Popravit bez čtvrcení

Píseň se opravdu rychle šířila po jarmarcích a plnila svůj preventivní cíl. Podle kronikáře a Lomnického současníka Pavla Skály ze Zhoře (1583–⁠1640), se text zpíval na nápěv tehdy známé „odrhovačky“ Ach, ach, ouvech na mé hoře. Podle nejnovějších historických výzkumů přitom Šimon Lomnický nemusel být autorem tohoto hanopisu a ten je mu pouze připisován. Píseň totiž vyšla anonymně.

Dlužno připomenout, že tři výše jmenovaní povstalci nakonec utrpení spojené se čtvrcením zaživa nemuseli absolvovat. Ve Vídni přijali takto drakonický text s mírnými rozpaky a přirovnávali ho k ukrutnostem muslimských Turků.  Císař Ferdinand proto tresty „zmírnil“, což bylo v milosti vyjádřeno slovy: „Z milosti císařské bude toliko sťat a hlava na věži mostu přibita.“

Z původních 43 odsouzených k smrti nakonec císař osvobodil třetinu, takže na popravišti skončilo 27 rebelů. Vlastně jich bylo 28, ovšem význačný právník na straně povstalců Martin Fruwein postupně zmizel z dějin. Trestu se totiž vyhnul sebevražedným skokem z věznice v Bílé věži na Pražském hradě, přičemž pád do Jeleního příkopu nepřežil.

Spáchal sebevraždu, rozčtvrcení se ale nevyhnul

Popravě se vyhnul i nevyhnul. Pro Fruweinovo tělo si totiž do Jeleního příkopu přišel kat Mydlář a nebožtíka musel rozčtvrtit na Bílé hoře. A jednotlivé části vystavit tamtéž a dále u městských bran. „Hlavu jeho vzali na justicii, na Koňském trhu (…) ufasovavše ji železy dobře, aby spadnouti aneb v noci od někoho sňata býti nemohla, postavili a přibili,“ napsal o podivné popravě mrtvoly kronikář Pavel Skála ze Zhoře. Hlava tedy byla přibita na šibenici na dnešním Václavském náměstí, společně i s rukou oběti.

Martin Fruwein život ukončil již 9. června, dalších 27. obětí přišlo na řadu 21. června 1621. I když odsouzení po císařské milosti nakonec nebyli zaživa čtvrceni, odehrávalo se na Staroměstském náměstí děsivé divadlo. Smrt prvního z odsouzených, který přišel na popraviště, emotivně popisuje již zmiňovaná Skálova kronika s názvem Historie česká. Jáchym Ondřej Šlik udivoval přítomné statečností, kat mu nemusel svázat ruce ani nohy:

„Nejprvnější vyšel z rathouzu na lešení hrabě Šlik v černé aksamitové sukni, drže knihu v rukou, prost a nikdež nesvázaný, ukazovav na sobě mysl i obličej veselý; po modlení rozepnul sobě kabát s pomocí služebníka svého konkrétního a klekv na kolena, právo své vystál. Služebník pak jeho položil ruku jeho pravou na špalík, aby mu ji mistr popravní, již mrtvému, dle ortele uťal. Zatím přistoupivší k tělu na sukně tom ležícímu šest mužův, také Černým suknem zakukleným, snesli je dolů schůdky pod lešení, tak že popravce žádoucího z těch osob, jež mečem z světa sklízel, rukou se ani nedotekl.“

12 lebek nad Karlovým mostem

Části těl byly varovně vystaveny na věži Staroměstské mostecké věže. Konkrétně šlo o 12 hlav a několik rukou. Lebky tam visely dlouhých deset let, sňali je až někdejší povstalci, kteří v listopadu 1631 přitáhli do Prahy společně se švédsko-saskými vojsky.

Kdokoliv, kdo v letech 1621 až 1631 kráčel po jediném kamenném mostě v Praze, tak mohl spatřit na mostní věži sluncem vybělené lidské lebky. Horor za denního světla. „Přemýšlel jsem nejednou, jak asi bylo Pražanům, když směřovali ze Starého Města na Malou Stranu nebo opačně a museli projít bránou Mostecké věže, pod železnými koši s hlavami popravených. Šest párů prázdných důlků hledělo směrem k české kanceláři, druhých šest do klementinské koleje jezuitů,“ přemítal historik Josef Petráň (1930–⁠2017) ve své knize Staroměstská exekuce.

Zutínané prsty falešné

V klementinské koleji dnes sídlí Národní knihovna, jež opatruje i výtisk anonymní písně, kterou měl po názvem Exekuce údajně sepsat Šimon Lomnický z Budče. Zda je skutečným autorem, nevíme, v každém případě jde o autentický text vzniklý záhy po 21. červnu 1621. A zároveň je to poučení, jak se vítězové dokážou mstít poraženým. Svědectví o nesmírně tvrdých trestech za podporu protestanského českého „zimního krále“ Fridricha Falckého.

Dvanácte hlav vystrčeno na mostě na bráně, / aby bylo vyhlášeno v každém světě straně, / kdo jsou byli rebelové, nešťastní direktorové, / zlého původu.

Čtvrti na rozcestí dány po každé silnici, / ano ruce zutínány, ty prsty mající, / jenž falešně přísahaly a nahoru se zdvihaly, / věrnost slibovaly.

Tagy:
poprava trest mučení krutost trest smrti historie povstání Staroměstské náměstí Bílá hora useknutí hlavy rebelie Habsburkové 27 českých pánů
ON-LINE: Třetí den olympiády. Stoprocentní český tenis a vítězství basketbalistů
OH 2021

Živě
ON-LINE: Třetí den olympiády. Stoprocentní český tenis a vítězství basketbalistů

Nedělní soutěže už znají své první vítěze. Vstup do turnaje slaví čeští basketbalisté výhrou nad Íránem, ač ne tak výrazným, jak se v první polovině zápasu zdálo. O fenomenální úspěchy se postaraly české tenistky, které své čtyři nedělní zápasy ve výhry a všechny v singlu i deblu postupují do dalšího kola. Jejich úspěch ve večerním duelu postupem do druhého kola podtrhl Tomáš Macháč. Kanoista Lukáš Rohan i kajakářka Kateřina Minařík Kudějová bez problémů postoupili do semifinále.

Výstraha meteorologů před velmi silnými bouřemi trvá. Na Plzeňsku hrozí povodně
Počasí

Výstraha meteorologů před velmi silnými bouřemi trvá. Na Plzeňsku hrozí povodně

  • Aktualizováno
  • Sobotní výstraha, kterou v neděli dopoledne upřesnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), varuje před velmi silnými bouřkami, krupobitím a povodněmi. V neděli se bouře mohou na území celé České republiky vyskytnout především od 15 hodin do večera. Teploty budou letní, od 23 do 28 stupňů Celsia, místy vyšplhají až k třicítce. Pro Plzeňsko platí povodňová pohotovost.

    Celebrity ve službách politiků. Komu dělají reklamu Jágr, Čtvrtníček nebo Klus?

    S kuřetem nebo u slivovice. Tak se nechal v minulých letech vidět po boku premiéra Andreje Babiše hvězdný hokejista Jaromír Jágr. A ani letos nebude o celebrity ve službách politiků nouze. Jako první se svou nákloností pochlubil herec a satirik Petr Čtvrtníček. Koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) připravuje volební spoty, ve kterých sám účinkuje. Jágr se Čtvrtníčkem v tom ale nejsou sami. Kdo další propůjčil svůj obličej a jméno politikům?

    Prymula: Kdo nakazil olympioniky zjistit lze. Zas tak moc kontaktů v letadle nebylo

    Česká republika se ještě před začátkem letní olympiády v Tokiu „proslavila“ několika nakaženými sportovci, z nichž někteří už jistě do průběhu her nezasáhnou. Za zdroj nákazy bývá označován lékař výpravy Vlastimil Voráček, který to ale odmítá. Podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly však „pacienta nula“ vystopovat lze. Uvedl to v nedělních Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS.

    V San Franciscu se už krade za bílého dne. Obchody jsou bezmocné a zavírají

    Obchodníci v San Franciscu čelí v poslední době doslova nájezdům organizovaných lupičů. V tlupách naběhnou do obchodu a odnesou si z něho, co chtějí. Nevadí jim ani to, že už jejich řádění několikrát natočili svědci na mobilní telefon. Nárůst loupeží ve městě je tak velký, že řetězce své obchody už raději zavírají. Vedle maloobchodních krádeží město sužuje i rekordní počet vloupání do automobilů.

    Měli je utlouct čepicemi. V krvavé řeži u Hradce Králové ale Rakušané ztratili vše

    Byla to největší a nejkrvavější bitva, k níž v českých zemích kdy došlo. V rozhodujícím boji prusko-rakouské války v červenci 1866 proti sobě stálo přes 430 tisíc mužů. Na území kolem 70 kilometrů čtverečních mezi Hradcem Králové a Hořicemi krvavou řež dodnes připomíná na 400 památníků, pomníčků, křížů nebo hrobů. A také muzeum války, které stojí za návštěvu.

    reklama

    Domácí zpravodajství

    Rakovina kůže je také daň za časté opalování bez ochrany. Kdo je nejvíce ohrožený?

    Rakovina kůže patří mezi časté onkologické onemocnění. Lidí s tímto typem karcinomu stále přibývá. Přitom prevence v podobě dostatečné ochrany před sluncem a pravidelných prohlídek kožních znamének je v tomto případě stěžejní. CNN Prima NEWS oslovila onkologa Radka Lakomého, který popsal, jak poznat rizikové znaménko a jaké jsou možnosti léčby v případě zhoubného melanomu.

    Bitka kvůli dítěti? V Sokolově se střetli místní a vodáci, situaci uklidnila až policie

    Aktualizováno

    V pátek odpoledne v Sokolově létaly urážky i pěsti. Potyčka se strhla mezi místními Romy a vodáky, kteří do města přijeli. Web Romea.cz tvrdí, že konflikt vyvolali agresivní mladíci, kteří zaútočili na romské dítě, následně měli napadnout i další Romy. Situaci uklidnili až policisté, kteří nyní celou věc vyšetřují. V neděli policie informovala, že se během potyčky lehce zranilo třináct lidí.

    Tady se neočkujeme, lepší je slivovice, chlubí se v pohraniční vsi na Bruntálsku

    Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.

    Spolupracoval s Hapkou, hostoval u Čechomoru. Zemřel legendární valašský zpěvák

    Ve věku 66 let v sobotu zemřel zpěvák, herec a výtvarník František Segrado. Smutnou zprávu oznámila režisérka a scenáristka Marta Santovjáková Gerlíková, která s hudebníkem natočila celovečerní rodinný film z Valašska Děda. Segrado byl označován za renesančního člověka, jako textař a zpěvák čtyři desítky let účinkoval v nejrůznějších hudebních skupinách, znám byl také svou účastí v projektech Petra Hapky a Michala Horáčka. Své první sólové album dokončil v téměř 60 letech.

    reklama