reklama

400. výročí poprav: Čtvrcení těl a věšení hlav nad Karlův most aneb Krutosti horší Turka

Drastická msta Habsburků za české stavovské povstání vyvrcholila přesně před 400 lety (21. června 1621) hromadnou popravou 27 rebelů na Staroměstském náměstí v Praze. Rozsudek byl považován za „v krutosti horší Turka“, jihovýchodní Evropu totiž v té době decimovala muslimská Osmanská říše. Příběh exekuce si připomeneme s pomocí dobové písně Šimona Lomnického z Budče.

reklama

Exekuční komise, která na jaře 1621 zasedala v Praze, vydala postupně 51 ortelů, z toho 43 rozsudků smrti. A například tři z vůdců povstání Václav Budovec z Budova, Jáchym Ondřej Šlik a Bohuslav z Michalovic měli být podle pražského tribunálu popraveni obzvláště krutě. Nejprve jim měla být uťata pravice, potom jejich těla rozčtvrcena a nakonec byli sťati. A tělesné pozůstatky měly být rozvěšeny porůznu před pražskými branami.

Jinými slovy, nejprve je měl kat zaživa rozčtvrtit. A teprve poté zbavit hlavy.

Svědectví písně z roku 1621

Stalo se to vše k výstraze, co se tu dálo jim, / rovněž jinde jako v Praze, aby se báli tím. / Stínáni jsou i věšeni, také někteří čtvrceni podle zasloužení.

Proč byl vlastně rozsudek katolických vítězů z Bílé hory tak krutý, že vyděsil nejen veřejnost v českých zemích ale i protestanské panovníky po celé Evropě? Drastická exekuce měla především vyvolat strach a zabránit dalším rebeliím. Odpověď na otázku dává i píseň Šimona Lomnického z Budče (1552–⁠1623), z níž jsme právě citovali. Lomnický byl očitým svědkem bělohorské bitvy na straně povstalců, ovšem záhy po staroměstských popravách „převlékl kabát“ a vydal poníženou píseň, která vyzývala k pokornému uctívání habsburského trůnu.

Ó přežalostné divadlo! Mnozí se užasli, / a nejedněm srdce chřadlo, až se hrůzou třásli; / nebo není pamětníka, aby nastala tolika / tak žalost veliká.

Nechajíc rebelování, ctěme vrchnost naši, / dá nám pán Bůh požehnání, zas pokojné časy / a zbaví nás nepřítele. Majíc radost v duši, v těle, / rcem Amen vesele.

Milost zněla: Popravit bez čtvrcení

Píseň se opravdu rychle šířila po jarmarcích a plnila svůj preventivní cíl. Podle kronikáře a Lomnického současníka Pavla Skály ze Zhoře (1583–⁠1640), se text zpíval na nápěv tehdy známé „odrhovačky“ Ach, ach, ouvech na mé hoře. Podle nejnovějších historických výzkumů přitom Šimon Lomnický nemusel být autorem tohoto hanopisu a ten je mu pouze připisován. Píseň totiž vyšla anonymně.

Dlužno připomenout, že tři výše jmenovaní povstalci nakonec utrpení spojené se čtvrcením zaživa nemuseli absolvovat. Ve Vídni přijali takto drakonický text s mírnými rozpaky a přirovnávali ho k ukrutnostem muslimských Turků.  Císař Ferdinand proto tresty „zmírnil“, což bylo v milosti vyjádřeno slovy: „Z milosti císařské bude toliko sťat a hlava na věži mostu přibita.“

Z původních 43 odsouzených k smrti nakonec císař osvobodil třetinu, takže na popravišti skončilo 27 rebelů. Vlastně jich bylo 28, ovšem význačný právník na straně povstalců Martin Fruwein postupně zmizel z dějin. Trestu se totiž vyhnul sebevražedným skokem z věznice v Bílé věži na Pražském hradě, přičemž pád do Jeleního příkopu nepřežil.

Spáchal sebevraždu, rozčtvrcení se ale nevyhnul

Popravě se vyhnul i nevyhnul. Pro Fruweinovo tělo si totiž do Jeleního příkopu přišel kat Mydlář a nebožtíka musel rozčtvrtit na Bílé hoře. A jednotlivé části vystavit tamtéž a dále u městských bran. „Hlavu jeho vzali na justicii, na Koňském trhu (…) ufasovavše ji železy dobře, aby spadnouti aneb v noci od někoho sňata býti nemohla, postavili a přibili,“ napsal o podivné popravě mrtvoly kronikář Pavel Skála ze Zhoře. Hlava tedy byla přibita na šibenici na dnešním Václavském náměstí, společně i s rukou oběti.

Martin Fruwein život ukončil již 9. června, dalších 27. obětí přišlo na řadu 21. června 1621. I když odsouzení po císařské milosti nakonec nebyli zaživa čtvrceni, odehrávalo se na Staroměstském náměstí děsivé divadlo. Smrt prvního z odsouzených, který přišel na popraviště, emotivně popisuje již zmiňovaná Skálova kronika s názvem Historie česká. Jáchym Ondřej Šlik udivoval přítomné statečností, kat mu nemusel svázat ruce ani nohy:

„Nejprvnější vyšel z rathouzu na lešení hrabě Šlik v černé aksamitové sukni, drže knihu v rukou, prost a nikdež nesvázaný, ukazovav na sobě mysl i obličej veselý; po modlení rozepnul sobě kabát s pomocí služebníka svého konkrétního a klekv na kolena, právo své vystál. Služebník pak jeho položil ruku jeho pravou na špalík, aby mu ji mistr popravní, již mrtvému, dle ortele uťal. Zatím přistoupivší k tělu na sukně tom ležícímu šest mužův, také Černým suknem zakukleným, snesli je dolů schůdky pod lešení, tak že popravce žádoucího z těch osob, jež mečem z světa sklízel, rukou se ani nedotekl.“

12 lebek nad Karlovým mostem

Části těl byly varovně vystaveny na věži Staroměstské mostecké věže. Konkrétně šlo o 12 hlav a několik rukou. Lebky tam visely dlouhých deset let, sňali je až někdejší povstalci, kteří v listopadu 1631 přitáhli do Prahy společně se švédsko-saskými vojsky.

Kdokoliv, kdo v letech 1621 až 1631 kráčel po jediném kamenném mostě v Praze, tak mohl spatřit na mostní věži sluncem vybělené lidské lebky. Horor za denního světla. „Přemýšlel jsem nejednou, jak asi bylo Pražanům, když směřovali ze Starého Města na Malou Stranu nebo opačně a museli projít bránou Mostecké věže, pod železnými koši s hlavami popravených. Šest párů prázdných důlků hledělo směrem k české kanceláři, druhých šest do klementinské koleje jezuitů,“ přemítal historik Josef Petráň (1930–⁠2017) ve své knize Staroměstská exekuce.

Zutínané prsty falešné

V klementinské koleji dnes sídlí Národní knihovna, jež opatruje i výtisk anonymní písně, kterou měl po názvem Exekuce údajně sepsat Šimon Lomnický z Budče. Zda je skutečným autorem, nevíme, v každém případě jde o autentický text vzniklý záhy po 21. červnu 1621. A zároveň je to poučení, jak se vítězové dokážou mstít poraženým. Svědectví o nesmírně tvrdých trestech za podporu protestanského českého „zimního krále“ Fridricha Falckého.

Dvanácte hlav vystrčeno na mostě na bráně, / aby bylo vyhlášeno v každém světě straně, / kdo jsou byli rebelové, nešťastní direktorové, / zlého původu.

Čtvrti na rozcestí dány po každé silnici, / ano ruce zutínány, ty prsty mající, / jenž falešně přísahaly a nahoru se zdvihaly, / věrnost slibovaly.

Tagy:
poprava trest mučení krutost trest smrti historie povstání Staroměstské náměstí Bílá hora useknutí hlavy rebelie Habsburkové 27 českých pánů

Hlavní zprávy

Piráti vypoví koaliční smlouvu v Plzeňském kraji. Stěžují si na chování ODS a TOP 09
Politika

Piráti vypoví koaliční smlouvu v Plzeňském kraji. Stěžují si na chování ODS a TOP 09

Piráti v Plzeňském kraji vypoví koaliční smlouvu. Koalici tvoří uskupení STAN + Piráti a ODS + TOP 09. Rozhodli o tom v sobotu členové Pirátské strany. Vadí jim mimo jiné Roman Jurečko v představenstvu Klatovské nemocnice. Řekl to náměstek hejtmanky pro sociální věci Rudolf Špoták (Piráti). O rozhodnutí členské základny budou Piráti informovat koaliční partnery ještě v sobotu, dodal. Náměstek hejtmanky pro ekonomiku, investice a majetek Pavel Karpíšek (ODS) v reakci na prohlášení Pirátů řekl, o nastalé situaci budou strany jednat. ODS a TOP 09 ale podle něj koaliční smlouvu neporušily.

Česko čeká mrazivý víkend, hrozí vítr o síle orkánu. Meteorologové varují zejména řidiče
Počasí

Česko čeká mrazivý víkend, hrozí vítr o síle orkánu. Meteorologové varují zejména řidiče

  • Aktualizováno
  • Česko čeká o víkendu silný vítr dosahující 80 km/h, který se v neděli místy vyrovná síle orkánu. Obloha bude převážně zatažená a na horách může ojediněle sněžit. Podle meteorologů bude víkendové počasí způsobovat komplikace zejména v dopravě a energetice, největší riziko silného větru pak platí podle aktualizované výstrahy pro celou severovýchodní polovinu Čech, včetně části Středočeského kraje a Prahy.

    Masivní požár restaurace a chaty Na Tesáku. Zasahují desítky hasičů, konstrukce se zbortily

    V Hostýnských vrších shořela restaurace a chata Na Tesáku. Na místě zasahovalo 80 hasičů, obvodové konstrukce se částečně zbortily. Vyhlášen byl třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. V objektu byli v době požáru dva lidé, hořící budovu stihli opustit, potvrdil mluvčí zlínských hasičů Roman Žemlička. Rozsáhlý požár objekt zcela zničil.

    Sledujte ŽIVĚ Partii: Vypukla válka ve Sněmovně? Střetnou se Pekarová a Vondráček

    Vládní strany si jdou s opozicí tvrdě po krku prakticky od první schůze nové Sněmovny. Hnutí ANO a SPD se nelíbí plánovaná novela pandemického zákona, obě uskupení by také chtěla větší zastoupení ve vedení dolní komory Parlamentu. Pětikoalice zase viní opozici z toho, že jí zbytečně hází klacky pod nohy. I o tomto tématu budou diskutovat v nedělní Partii šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec Radek Vondráček (ANO). V druhé části se pak uskuteční velká debata čtyř politiků na téma krize na Ukrajině. Pořad můžete sledovat od 11 hodin živě na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

    Jsou připraveni na válku. Americký generál popsal ničivou sílu Rusů u hranic s Ukrajinou

    Rusko podle vedení americké armády shromáždilo podél hranice s Ukrajinou útvary mnoha různých druhů a „zjevně“ je v jeho možnostech tyto síly použít. Nejvýše postavený americký generál Mark Milley na pátečním brífinku hovořil o přítomnosti pozemních, vzdušných, námořních i jiných formací. Ministr obrany USA Lloyd Austin řekl, že konflikt není nevyhnutelný a že ruský prezident Vladimir Putin má i jiné možnosti než je rozsáhlý útok.

    Marketingový expert: Schillerová si vypěstovala image lidové ženy, ale z daní občanů

    Je správně, že se politici snaží komunikovat přes sociální sítě. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se snažila působit jako žena z lidu, používala k tomu ale peníze daňových poplatníků, řekl marketingový expert Jakub Horák ve vysílání CNN Prima NEWS. Fotografické výstupy, které nesouvisely s její prací v čele resortu, si měla podle něj platit buď sama, nebo z účtu hnutí ANO.

    Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

    Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.

    Policie prověřuje Hrad. Mohl skartovat tajnou zprávu o Vrběticích

    Policie prověřuje, zda prezidentská kancelář skartovala tajnou zprávu o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. S odkazem na tři nejmenované zdroje o tom v sobotu informovaly Český rozhlas Radiožurnál a web Respekt.cz. Detektivové podle nich na skartaci dokumentu narazili při prověřování, zda se s tajnou zprávou na Hradě neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky. Policie informaci médií nekomentovala.

    Bratři ubili muže, který jim zneužil malou sestru. Statisíce lidí pro ně žádají milost

    Obrovská vlna solidarity. Více než 300 tisíc lidí už podepsalo petici požadující propuštění dvou bratrů z Texasu. Sourozenci byli minulou sobotu obviněni z vraždy svého nevlastního otce. Ten měl údajně sexuálně zneužívat jejich devítiletou sestru. Mladíci jsou ve vazbě a hrozí jim doživotní trest odnětí svobody bez možnosti podmíněného propuštění. Počty jejich příznivců u petice každým okamžikem přibývají.

    reklama

    Domácí zpravodajství

    Přijímací zkoušky 2022 PŘEHLEDNĚ: Kdy podat přihlášky a na co se připravit

    Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.

    Zlínští lékaři provedli unikátní operaci. Pacientce pomůže na nohy nepotřebná kost

    Naprosto unikátní operaci ve středu provedli lékaři v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Zákrok podstoupila pacientka, která skončila po autonehodě upoutaná na lůžko s rozdrceným bércem. Lékaři použili zdravou část lýtkové kosti, aby nahradili chybějící kus kosti holenní, která je ve spodní části nohy hlavní. Žena by tak mohla v budoucnu znovu chodit.

    reklama