reklama

Rusové jim vjeli s tankem do ložnice. Dnes v sovětských kasárnách žijí i Romové

Stotisícovou Olomouc okupovalo 13 tisíc sovětských vojáků a 7 tisíc rodinných příslušníků armádních oficírů. Bylo to traumatické soužití, které skončilo až s odchodem okupační armády z Československa 21. června 1991. „Rusáky jsem nesnášel. A pořád po nich v Olomouci zůstává strašně moc škod,“ rozhlíží se pedagog Miroslav Šnajdr (59) po někdejším „sovětském území“ v olomoucké čtvrti Černá cesta.

reklama

Sovětská armáda obsadila Olomouc na dlouhých 23 let (1968–1991), ani za dalších 30 roků se ale nepodařilo zahladit stopy po jejich brutální devastaci. „Jsou to takové vředy, které pořád zůstávají v nejrůznějších čtvrtích města. Některé vám ukážu,“ zve nás na „okupační“ prohlídku olomoucký pamětník Miroslav Šnajdr. Učitel, malíř a letecký historik.

Trosky kasáren v centru města

V ulici Černá cesta napřed prolézáme dírou v bráně do areálu sovětských kasáren, které leží téměř v centru města. Stojíme pouhých 560 metrů od vyhlášené olomoucké kavárny Bristol a kilometr od gotické katedrály svatého Václava, obrovská plocha kasáren ovšem připomíná zemi nikoho. Skončila tady zrovna nějaká válka? Je tohle Čečensko, anebo Afghánistán? Člověka v tom rumišti napadá leccos, co se pojí s ruskou dobyvačnou politikou.

Kolem areálu se pořád táhne betonový plot s „okrasnými“ sovětskými prvky z dutých cihel. Ubikace a další objekty jsou zbořeny jen ledabyle, části zdí zůstaly. „Vidíte tu vojenskou zelenou a křiklavě modrou? To jsou původní výmalby od Rusáků,“ ukazuje Šnajdr. Ze základů budov ční některé komíny, jinde je k vidění „buzerplac“ nebo různá schodiště zarostlá v křoví.

A náš průvodce tady poprvé prohlásí, že sovětské okupanty ve městě nesnášel. Tak jako drtivá většina obyvatel Olomouce. V troskách sovětských objektů v různých částech hanácké metropole to pak Šnajdr prohlásí ještě několikrát.

V sedmi letech zažil Šnajdr na vlastní kůži příjezd okupačních vojsk. „A na jaře v roce 1969 sovětský tank málem zabil mého dědečka, když naboural do jeho domu v obci Tovéř. Mezi dvěma okny v průčelí najel do ložnice a hlaveň tanku se zapíchla do protější stěny,“ vypráví pamětník. Dědeček naštěstí zrovna stál asi metr stranou od pásů tanku.

Tank mířil z posádky v Olomouci na cvičiště ve vojenském prostoru Libavá, řidič zřejmě usnul. Podobných havárií se do roku 1991 stalo bezpočet a několik Čechů při nich přišlo o život. „Všude ve městě sovětské kolony. Vojenská auta, transportéry a další těžká technika, to byl každodenní zážitek po celá ta dvě desetiletí,“ vzpomíná Šnajdr.

Sovětské vojáky nahradili Romové

Z kasárenských baráků u Černé cesty se zachoval jediný. A dnes slouží jako ubytovna pro nepřizpůsobivé. Je to ghetto za vysokou zdí, kam řadoví občané města nevkročí. Stejně jako do objektu nesměli, když tu sídlila sovětská armáda. Vítá nás klubko malých Romů, ten nejodvážnější drze spustí: „Pane, dáte mi nějaký mobil?“ Nabídneme dvacetikorunu, což nebyl dobrý nápad. Dvacku vzápětí žádá celý ten chumel.

„Co tu chcete?“ vstupuje do chaosu muž středního věku. Ze zvědavosti se ptáme, zda ví, v jakém objektu dnes sídlí tato ubytovna. „Nějaký kostel to byl,“ střílí od pasu. Po pár minutách hovoru je jasné, že o sovětské okupaci Olomouce nikdy neslyšel. Mário Dzugea se narodil v prosinci 1991, půl roku po odchodu Rusů z Československa. O sovětské okupaci nic netuší ani jeho kamarádka narozená v roce 1998.

Lidé tu mají jiné starosti, za jednu místnost v ghettu platí 6 tisíc korun měsíčně. Mário Dzugea ale přiznává, že to za něho stejně zatáhne sociálka. Teď hlavně touží po efektním snímku, který zveřejníme na webovém portálu CNN Prima NEWS. Zároveň mu pomalu dochází, že objekt opravdu patřil sovětské armádě, k níž má respekt. Než se rozloučíme, v obavách se zeptá: „Nevrátí se ti Rusové?“

Dětská partyzánská válka

Říkáme, že nevrátí, ale nejsme si jisti. Do hlavy Putinovi nikdo nevidí. Areál několika kasáren ve čtvrti Černá cesta doplňovalo sídliště pro oficíry a jejich rodiny. Stál tady i sovětský obchod, v němž se až do roku 1991 počítala útrata na takzvaných sčotech – tradičních ruských počítadlech s dřevěnými kuličkami, které nahrazovaly pokladny či kalkulačky. Prý se tam dal koupit pravý kaviár a vodka v konzervě, ta v tanku lépe přežila než ve skleněné láhvi.

Rusové dokonce zorganizovali vlastní hromadnou dopravu, která spojovala sovětská sídliště s kasárnami či velitelstvím v centru města.

Novinář Tomáš Menschik (46) vyrůstal v Novém Světě, v těsné blízkosti dalšího sovětského sídliště v Olomouci. Počet bytů pro okupanty vzrostl ve městě do roku 1990 na neuvěřitelné číslo 1700. „Rusáci moje rodiče úplně traumatizovali, takže já jsem ve své dětské naivitě nechápal, proč se jim Češi nepostaví na odpor,“ vypráví Menschik. Coby školák proto usilovně přemýšlel, jak uškodit „poklopům“, což byla přezdívka pro důstojníky inspirovaná jejich placatými čepicemi. „No, moc jsme toho s kamarádem nedokázali, ale v deváté třídě jsme se cítili jako hrdinové. Na sovětském sídlišti jsme postupně zapálili deset popelnic. Nechytili nás.“

Dekontaminace je během na dlouhou trať

Olomouc byla městem s největší sovětskou posádkou v bývalém Československu, sídlilo zde letectvo i protiletadlové vojsko, motostřelci, pontonový pluk i vrtulníková základna. Kolik tu žije Rusů, to ale nevěděl ani tajemník olomouckého okresního výboru KSČ. Až po zahájení odsunu v roce 1990 sovětská strana přiznala, že do Ruska musí převézt 73 500 vojáků, přičemž 13 tisíc z nich pobývá v Olomouci.

„Tohle byla ruská základní škola,“ ukazuje Miroslav Šnajdr k budově Slovanského gymnázia. Kromě 13 tisíc vojáků v Olomouci žilo i 7 tisíc civilistů, tedy rodinných příslušníků oficírů. Bylo to město ve městě, Rusové dokonce zorganizovali vlastní hromadnou dopravu, která spojovala sovětská sídliště s kasárnami či velitelstvím v centru města (dnes pedagogická fakulta). A vozila i děti a studenty do sovětských škol. „Zelené autobusy s černou poznávací značkou, moc dobře si je pamatuji,“ potvrzuje Miroslav Šnajdr existenci sovětské MHD v Olomouci.

Sovětská armáda historické město na seznamu památek UNESCO doslova kontaminovala. A dekontaminace je během na dlouhou trať. S Miroslavem Šnajdrem se přesunujeme k Fakultní nemocnici Olomouc. Hned za vyhlášeným lékařským pracovištěm totiž vyrostla několik kilometrů dlouhá sovětská kasárna. A dodnes je to další vřed na mapě města. „Tady jsem vyrůstal,“ ukazuje Šnajdr rodiště ve čtvrti Nová Ulice, místu se také přezdívá Tabulový vrch.

„Pokud jsem se chtěl dostat do centra, musel jsem projít koridorem mezi ruskými kasárnami. Víc než kilometr dlouhým chodníkem mezi ploty z vlnitého plechu,“ líčí. Koridor mezi troskami sovětských objektů se zčásti dochoval. „Schází tady strážní věže,“ rozhlíží se Šnajdr. Na věžích stáli Rusáci s nabitými samopaly. „A ty vlnité plechy na obou stranách koridoru vydávaly při chůzi podivný pískavý zvuk, který slyším ještě dnes.“ S poetickou nadsázkou bychom ten zvuk mohli nazvat jako Brežněvovy varhany.

Bitevní vrtulníky a lampasáci

Část obrovských garáží pro transportéry a další ruskou techniku pod Tabulovým vrchem si pronajímají olomoučtí podnikatelé. Na zrezivělých vratech jsou stále patrné nápisy v azbuce. „Pořád je tu také vidět červená lajna, podle které se rovnala technika,“ zve nás nájemce do jedné z garáží.

Okupanty si v Olomouci pamatuje jen matně, sotva začal chodit do školy, když se je Havlovi a Kocábovi podařilo vyhnat z republiky. Samozřejmě s laskavým souhlasem Gorbačova. „Pamatuji si na bitevní vrtulníky s rudou hvězdou, které kroužily každý den nad městem. To mě fascinovalo, někdy létaly těsně nad domy.“ A v paměti mu uvízl i moskevský rychlík na olomouckém nádraží, z něhož vystupovaly hordy sovětských lampasáků s rodinami. Bezútěšnou krajinu za fakultní nemocnicí ale označuje za čurbes. Nechápe, že město s přispěním státu tyhle bezútěšné okupační vředy dávno neodstranilo.

--

Takzvaný dočasný pobyt sovětské armády v Olomouci skončil v červnu 1991. Vojáci odešli fyzicky, s následky okupace se ale město nevyrovnalo dodnes. Doslov k této kapitole svých dějin tak Olomouc ještě napsat nemůže. Měl to být „dočasný pobyt“, ovšem zdá se, že mentálně tu sovětská vojska zatím zůstávají na „věčné časy“.

Tagy:

Hlavní zprávy

Vašáková: Situaci v ČR určují neočkovaní. Lidé věří věcem, které nemají hlavu ani patu
360°

Vašáková: Situaci v ČR určují neočkovaní. Lidé věří věcem, které nemají hlavu ani patu

Lidé více slyší na dezinformace a mnohdy věří věcem, které racionálně nedávají hlavu ani patu. Koronavirový scénář v České republice proběhne tak, jak jej určí neočkovaní, uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. V pořadu 360° Pavlíny Wolfové upozornila, že COVID-19 je v tuto chvíli neléčitelná nemoc, proto je prevence zásadní.

Výborný: Restrikcemi lidi k očkování nepřimějeme. Chce to pozitivní motivaci od praktiků

Pokud se bude vláda snažit motivovat lidi k očkování skrze restrikce, ničeho dobrého se nedobereme, řekl šéf lidoveckého klubu poslanců Marek Výborný. Určitý prostor vidí u praktických lékařů, kteří by pozitivní formou mohli motivovat dosud nevakcinované. Dosluhující kabinet Andreje Babiše (ANO) nemá připravenou žádnou strategii, uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Krypto Magazín: Bitcoin býval obskurní. Teď s ním firmy spojují budoucnost, říká expert

Dynamický svět kryptoměn byl ještě před pár lety pro řadu lidí obskurní, nyní ale do rozjetého ekosystému naskakují globálně vlivní hráči. V prvním díle pořadu Krypto Magazín to prohlásil investor a externí poradce společnosti XTB Jaroslav Brychta. V rozhovoru okomentoval také kontroverzní projekt digitálních měn centrálních bank či zavedení bitcoinu jako zákonného platidla v El Salvadoru.

Bez covid pasu už Italové nesmí do práce. Nehorázné, bouří se občané na demonstracích

Covid pasy nyní potřebují Italové nejen do obchodů či restaurací, ale rovněž do zaměstnání – bez něj si na práci nesáhnou. Nové vládní opatření odstartovalo velkou vlnu nevole a protestů po celé zemi, proti demonstrantům v přístavu Terst musela policie použít i vodní děla a slzný plyn. O dalším postupu včetně možného zmírnění pravidel by měla tamější vláda jednat ještě tento týden.

Vyznamenávání by se mělo odložit, řekl Babiš. Odmítl, že by se předávání zhostil Mynář

Předávání státních vyznamenání 28. října by se mělo odložit, pokud toho nebude schopen prezident Miloš Zeman. Redakci CNN Prima NEWS to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), který ve středu také podepsal seznam oceněných. Možnost, že by se vyznamenávání ujal hradní kancléř Vratislav Mynář, předseda vlády odmítl. Pražský hrad se má k podobě ceremoniálu vyjádřit do konce týdne.

Zkrachoval vám dodavatel energií? Jak najít nového a na co si dát pozor

Téma: Rádce

Ukončení činnosti skupiny Bohemia Energy a dalších menších alternativních dodavatelů způsobilo starosti zhruba milionu českých zákazníků. Ti mnohdy nevědí, zda přijdou o elektřinu a plyn, jak si najít dodavatele nového a kolik je vlastně budou energie nově stát. Redakce CNN Prima NEWS proto připravila stručný návod, jak při ztrátě dodavatele najít adekvátní náhradu a finančně se z toho nezhroutit.

K Jupiterovým asteroidům míří Lucy. Vědci do ní vkládají naděje, požehnal jí Ringo Starr

Z floridského Mysu Canaveral v sobotu odstartovala raketa Atlas V, která vynesla americkou sondu Lucy do vesmíru. Lucy míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat 12 let a má přispět k pochopení formování naší Sluneční soustavy. Jak kosmická loď vypadá, jaké skrývá zajímavosti a co všechno bude zkoumat? Podívejte se na reportáž CNN v úvodním videu.

Zemana je nám líto. Pokud bude ministrem Kolář, nebudeme se s ním bavit, zní z Moskvy

Rusku je prezidenta Miloše Zemana líto, jako „svého muže v Česku“ ho ale nevidí. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to sdělil slavista a docent Ruské státní humanitní univerzity Vadim Truchačov. Podle něj na Zemanovi nestály dobré vztahy mezi Českem a Ruskem. S novou vládou, pokud ji sestaví pětikoalice, Moskva očekává prohloubení diplomatické krize. Bylo by nejlepší, pokud by se nová vláda o Rusku vůbec nezmiňovala, dodává Truchačov. Ruský expert rovněž popsal reakci Moskvy na možného kandidáta na ministra zahraničí Ondřeje Koláře (TOP 09).

Vojtěch: Musíme zpřísnit, hospitalizovaných přibývá. Do konfliktu s Plagou ale jít nechci

Vláda se zatím neshodla na protikoronavirových opatřeních ve školství, a je tak otázkou, k čemu se odborníci přikloní. Jak ale uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, se šéfem resortu školství Robertem Plagou by šel do konfliktu nerad . Chápe také, že roušky nebo testování ve školách by nemusely být komfortní. Nerad by ale opakoval černý scénář, dodal v Hlavních zprávách CNN Prima NEWS.

reklama

Domácí zpravodajství

Trestní stíhání, čínský dopis pro Kuberu či nepovolená zabijačka. Kdo je Vratislav Mynář?

Trestní stíhání kvůli dotaci na penzion, výhružný dopis pro Jaroslava Kuberu či chybějící bezpečnostní prověrka. To jsou jen příklady kontroverzí spojených s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem. Tomu teď navíc přibylo „na účet“ také zatajování zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana. Ten podle lékařů z vojenské nemocnice není schopen vykonávat pracovní povinnosti a Mynář to věděl. Přesto o tom neinformoval ani nejvyšší ústavní činitele, ani veřejnost.

reklama